Smrt tyrana
Natan Jakovlevič Ejdelman
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37741/bmid_smrt-tyrana-Tod-37741.jpg
4
7
7
Monografie sugestivně líčí poslední palácový převrat v novodobých dějinách Ruska, vraždu imperátora Pavla I. Záhadou a tajemstvím je obestřena smrt „šíleného cara“ Pavla I., pravnuka Petra Velikého a nenáviděného syna Kateřiny II., na zlomu 18. a 19. století. Na základě dobové literatury, vzpomínek a svědeckých výpovědí, současníků autor sugestivně líčí poslední palácový převrat v novodobých dějinách Ruska, vraždu imperátora Pavla I. Svého zákonného práva na trůn by se nikdy nedočkal, kdyby nezničil matčinu závěť. Tvrdě se vypořádal s odpůrci, obklopil se vojáky, postupně likvidoval všechny pokrokové vymoženosti svých předchůdců. Svými rozmary, nedůvěrou a nevypočitatelným chováním proti sobě popudil nejen vysokou šlechtu, ale i carskou rodinu. Čtenář se stává svědkem složitých intrik, které nakonec vedly ke kolektivní vraždě cara. Jako úspěšná „revoluce“ v rámci feudálního státu zaujala tato události ve své době ministra výmarského knížecího dvora Johanna W. Goetha. Jako krvavá carovražda a otcovražda se stala Fjodoru M. Dostojevskému důležitým impulsem k úvahám o zločinných hlubinách lidského nitra. Natan J. Ejdelman rekonstruuje spiknutí, poslední hodiny onoho osudného dne a noci zahalené tajemstvím s maximální historickou přesností a ve strhujícím dramatickém podání. Nechává mluvit fakta, samu dobu plnou nadějí i tragických iluzí.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 1982 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Graň vekov
více info...
Přidat komentář
Dobrý historický román o nepříliš známé události z ruských dějin. Autorova snaha držet se co nejvíce historických faktů příběhu ještě přidává na zajímavosti a čtivosti.
Smrt tyrana
Knížku jsem četl poprvé někdy jako patnáctiletý kluk, tedy před třiceti lety. Pak jen odpočívala v knihovně a já se nyní rozhodl k ní vrátit. A od prvních stránek jsem se divil, jak jsem to tehdy jako kluk mohl dočíst, jak jsem si mohl celé ty roky pamatovat, že je to dobrá knížka. Nyní mě to neskutečně nudilo.
Základním problémem této knížky je, že Ejdelman ji cílí na ruské čtenáře. Uvádí tam jména, která patrně mnohým Rusům jsou známa a nepotřebuje jim tedy vysvětlovat, kdo je kdo. Pro mimoruské čtenáře je to však zkreslující.
Ejdelman na základě dobových studií rekonstruuje, jak se car Pavel I. ujal vlády, jak byl ovlivněn vraždou svého otce a jak se změnil v tyrana, který vydával nesmyslné nařízení – jako například zákaz klobouků, zákaz tančení valčíku apod. Pavel I. proti sobě poštval prakticky celou armádu, carskou rodinu a stal se tak obětí převratu. O tom, že byl zavražděn při převratu se dozvídáme nejen v anotaci, ale hned na prvních stránkách.
Dokud na posledních několika desítkách stranách není popisován převrat a vražda cara během jedné březnové noci, je kniha dost chaoticky řazena, často se přeskakuje děj. Do té doby než se dostal Ejdelman k popisu té noci, mě nejvíce zaujal společný plán Pavla I. a Napoleona Bonaparta na tažení přes Persii a Afghánistán do Indie. Popis tohoto plánovaného tažení se mi líbil nejvíce z celé knihy.
Knížku odkládám do poličky a myslím, že dalších třicet let tam zase bude ležet.