Smrt za klášterní zdí
Bedřich Březina
Novinář Friedrich Birkenwald přišel o práci a v době, kdy řeší existenční problémy, se u něj objeví člověk, který si ho chce najmout jako soukromého detektiva. Tím člověkem není nikdo jiný než sám hrabě Evžen Černín, který by rád zjistil, za jakých okolností zemřela v klášteře svatý Gabriel na Smíchově jeho svěřenkyně, Ludvika Leonhardi. Příběh se odehrává v roce 1917, kdy se bojuje na frontě 1. světové války, ale současně probíhá i skrytý boj, ve kterém se rozhoduje o budoucí podobě světa. Friedrich postupně zjišťuje, že se dostal mezi znesvářené strany uvnitř monarchie, kde ve válce, které říkají kulturní, bojuje církev, zednářské spolky, nejvyšší politické špičky i tehdejší celebrity kulturního života. Vyšetřování, které na svém začátku vypadalo snadně, se postupně komplikuje a Friedricha zavede až k tajným okultním spolkům a on se postupně zaplétá do pavučiny černé magie, ve které mu půjde o život.... celý text
Přidat komentář
Provokativní a poněkud kontroverzní kniha s alternativním pohledem na dění těsně před rozpadem Rakouska-Uherska. Přesná data včetně jmen konkrétních tehdy žijících osob s jejich životními osudy (kontrolovala jsem na internetu a ta data sedí), v závěru propletené do fantasmagorických reálií a černé magie. Kniha začíná jako vyšetřování úmrtí v klášteře s podezřením, jestli se nejedná o vyřizování účtů mezi katolíky a protestanty, a končí jako typický horor.
Mně osobně se tohle spojení reálného s magickým líbí a dávám tedy plný počet hvězdiček.
Tedy, to bylo dílo! Ze začátku to bylo docela slibné. Zajímavý námět, očekávala jsem nějaké složité zápletky, napětí, mrazení v zádech. Oceňuji, že se v knížce objevovala jména slavných postav naší historie. Ale jak se do toho začala motat mystika, cítila jsem, že bude zle. A ono bylo. Náš antihrdina se choval, jako by neměl žádný pud sebezáchovy, případně byl docela blbý. Spisovatel, když patrně nevěděl co dál, ho nechal omdlít nebo tak něco. Dokonce ho podezírám, že musel vidět film Švanda Dudák podle toho, jak dopadl závěr knihy. No, od půlky jsem to začala brát jako parodii a tak jsem to taky slavně dočetla. :D
Příběh se odehrává v roce 1917 a sledujeme příběh tehdy 35 letého Friedricha. Jeho práce novináře byla právě ukončena a do bytu mu vešel neznámý muž, který se představil jako hrabě Evžen Černín. Chce se Friedricha najmout jako soukromého detektiva, aby prošetřil úmrtí Ludviky Leonhardi v klášteře u svatého Gabriela. To ještě Friedrich netušil, do čeho se „namočí" - okultismus, podivné náboženské teorie a praktiky v klášteru. Celé to vyvrcholí velmi zvláštní situací. Jakou? To se dozvíte, když si knihu přečtete.
Vyšetřování skončilo tak rychle, jak začalo. Alespoň mně to tak připadalo. Poté se Friedrich stýká s podivnými lidmi a nakonec na to i doplatí. Z historické detektivky je tak spíše historický horor. Ale námět se mi líbil, jen občas mi připadalo, že tam je až náboženských moc pojmů a teorií a trochu jsem se ztrácela. Konec byl již úplným hororem a upřímně mě překvapilo, jak se z vyšetřování úmrtí jeptišky Friedrich dostal až tam, kam se dostal.
Kniha rozhodně nebyla špatná, ale nevím, jestli se k ní ještě vrátím. Hodnocení tedy je tak 3,5 z 5 hvězdiček.
Anotace byla lákavá a nějaké ty hvězdičky dávám za zajímavý námět a historické reálie k zamyšlení, ale příběh jako takový mi přišel nesmyslný svými zvraty a zápletkami (hrdina vždy někde omdlel a probudil se někde úplně jinde) a hlavní postava byl z mého pohledu často nepochopitelný blb, ale jak říkám, je to můj pohled. Knihu jsem dočetla celou, ale ani konec mi hodnocení nezlepšil.
Mám ale ráda, když někdo zavadí o zajímavé téma - to zde určitě bylo, okultní hrátky osobností tehdejší společnosti i prorůstání okultismu do politiky, a dále poměry v některých řeholních řádech na začátku 20. století.
Okultní popisy byly rozsáhlý kompilát všeho možného, dost mi z toho vylézala Šifra mistra Leonarda.
Kniha má dvě základní linky. Jednou z nich je líčení osudu baronky Leonhardi a poměrů v klášteře svatého Gabriela na Smíchově a tato linka se drží skutečných životopisných dat. Druhou linkou je zednářské a okultní téma a tzv. kulturní boj. Kniha je plná křesťanské a okultní symboliky a všímá si i toho, jak byly okultní a pohanské symboly roubovány na křesťanství, zvlášť pak na tzv. beuronský styl, ve kterém je vyzdoben klášter na Smíchově. Boj mezi okultisty a křesťany je téma poněkud kontroverzní a určitě to není čtení pro každého. Kniha je ale napsaná poutavě a čtivě a napětí graduje do strhujícího závěru.
nalákala mě anotace, doufala jsem, že se i něco zajímavého dozvím;
ale nestálo to za nic, měla jsem velké problémy knihu vůbec dočíst - povrchní a plytké, příběh i reálie;
Celkem čtivé a do jisté míry i napínavé, nebýt rozvleklého líčení zednářských idejí a zásad pojetí světa a jejich konfrontace s katolicizmem.
Styl psaní a výběr tematiky románu mi poněkud připomínal některé jiné naše spisovatele konkrétně pány Stančíka nebo Urbana. Každopádně téma okultismu či ezoteriky je v současné době velmi atraktivní a žádané. No a pan Březina je určitě talentovaný spisovatel a doufám, že nezůstane u toho jediného počinu
Kniha je nejen napínavým čtením, ale i zajímavým vhledem do skrytých dějin v době těsně před rozpadem Rakouska-Uherska. Je zde nápaditě promíchaná realita s magií, esoterikou a okultismem. Napětí je čtenáři dávkováno a stupňuje se s každou kapitolou. Ze závěru knihy mám husí kůži ještě teď.
Napínavé od začátku do konce. Taková česká „Šifra mistra Leonarda“.