Smutek poručíka Borůvky
Josef Škvorecký
Poručík Borůvka série
1. díl >
Podtitul: Detektivní pohádka. Krátce poté, co vyšly Nápady čtenáře detektivek, pozoruhodná kniha teoretických studií o historii a problémech „černého žánru“, publikoval jejich autor i první vydání těchto dvanácti detektivních povídek a dokázal tak, že vědecká poučenost o řemesle za jistých okolností může být v literatuře opravdu ku prospěchu. Jeho povídky totiž vskutku plně respektují „pravidla hry“ a do puntíku splňují požadavky páterovy logiky. Jenže co by to všechno bylo platné, kdyby uspokojovaly jen svou vytříbenou premeditací, duchaplnou konstrukcí, a nepřerůstaly v sled podivuhodných dějů, nad nimiž se tají dech v úžasu a jež mají schopnost nečekanou proměnou převést z okamžiku děsu a hrůzy do uvolněného smíchu? Bez nadsázky se dá říci, že této knize neschází nic z toho, co očekáváme od dobré detektivky, která se bez výhrad hlásí k svému „pokleslému typu“ právě tak jako k literatuře. Třetí, exilové vydání knihy v nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu.... celý text
Přidat komentář
Jeden z mála detektivů zrozených za totáče, za kterého se česká literatura nemusí stydět.
Soubor, který začíná dvěma podprůměrnými příběhy, první detektivka Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky je nudně táhlá a plánovaná, leč otravná ukecanost ubíjí i dobrou absurdní pointu. Pak už se téměř rytmicky střídají lepší a slabší příběhy. Borůvka je postavou v kriminálním prostředí sympatickou. Nedokonalý, poctivý policista, místy zahnaný autorem do bažin trapné nerozhodnosti a dementního chování. Kniha nezklamala, k některým povídkách se ráda vrátím.
Ještě dodám, že detektivní příběhy Vědecká metoda a Smrt na Jehle patří k těm nejlepším ve sbírce.
+ vzájemné propojení jednotlivých případů a osudů hlavních postav
+ překvapivá vyústění
+ velmi živě a věrohodně popsané postavy
- občas až moc přitažené za vlasy (ale do celkového stylu knihy to vlastně zapadá)
Můj oblíbený soubor vtipně a nápaditě napsaných detektivek z 60. let, ke kterým se lze opakovaně vracet. Pozdější příběhy poručíka Borůvky - to už nebylo ono.
Povídky napsané pěkným stylem, poručík Borůvka byl frajer a nenechal se šikanovat západními policisty a to se psala léta šedesátá!
Autorův vypravěčský styl nemá chybu, jeho hrdina naopak nějaké ty chyby má, ale tím právě je člověčí a čtenáři sympatický. Povídky nepostrádají vtip a logiku a rád se k nim občas vrátím.
Poručík Borůvka řeší případ za případem a vede si dobře.
12 povídek, některé byly zfilmovány.
Podtitulem je - detektivní pohádka.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno detektivní a krimi povídky české detektivky a krimiČást díla
Aristotelská logika
1966
Čí dedukce?
1966
Dobrá stará daktyloskopie
1966
Horizontální vražda
1966
Jeho nejlehčí případ
1966
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Výborná sbírka povídek, pan poručík je takový sympatický český človíček. Jen některé zápletky jsou tak nějak až absurdně zapletené... Jen teď uvažuji, jestli se pustit i do dalších případů - co jsem zatím o nich slyšel tak jsou postižené politizací a velmi vzdáleným odstupem - oboje dané autorovou emigrací. Uvidíme.