Smutek se dědí
Olga Landová
Kniha obsahuje povídky, jejichž atmosféra je výrazně ovlivněna nádhernou krajinou česko-polského příhraničí v oblasti stolových hor Ostaše, Boru a Hejšoviny. Autorka, žijící v Polici nad Metují, nechává tuto inspirativní krajinu naší země vstupovat do životů postav jednotlivých příběhů, viděných očima dětských i dospělých hrdinů. A neděje se tak jen ve vzácných chvílích, kdy se všudypřítomná tíha osudu rozpustí zásluhou slunce vycházejícího za stolovou horou... Také ilustrátor knihy Vjačeslav Iljašenko má k tomuto kraji osobní vztah a jeho malby na obálce a frontispisu jsou toho výmluvným dokladem.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2016 | Hakuna Matata |
2018 | Povídky z druhé ruky |
2014 | Smutek se dědí |
2016 | Ať hodí kamenem |
2020 | Boris a Max |
Kniha povídek, jejichž pojítkem je smutek.
Atmosféra je ovlivněna krajinou česko-polského příhraničí v oblasti stolových hor Ostaše, Boru a Hejšoviny. A postupně se tu prolínají různé životy dětských i dospělých postav.
Až u čtvrté povídky mi došlo, že jsou tam některé postavy stejné, a že povídky nejsou propojeny jen smutkem, ale i osudy.
Autorka má zajímavý styl psaní, hodně toho zůstává nevyřčeno a v náznacích, také dost skáče v čase, a ač takové to neurčito nemám většinou ráda, tady mi to nevadilo. Pokud to nevadí ani vám, tak tohle je zajímavé čtení, o nahnutých lidských osudech a o tom, že smutek se dědí.