Smutná holka hledá kluka
Melita Denková
Maxi je trošinku bláznivá holka která se zamiluje do špatného kluka....
Přidat komentář
Kvůli splnění čtenářské výzvy (název knihy na 21 písmen) jsem sáhla po knížce, kterou jsem dostala darem, když mi bylo zhruba 12. Matně jsem si pamatovala, že mi tehdy přišel její název hrozně trapný, ale četla se dobře a bavila mě. Teď po letech to bylo zpočátku utrpení, ale musím uznat, že na styl deníkových zápisků si člověk rychle zvykne, příběh odsýpá, je zábavný a hlavní postava celkem sympatická. Těžko soudit, jak by se ale dneska četla dospívajícím, když hodně podléhá popkultuře doby - dneska už například nikdo nepíše přes redakci časáku zamilovaný dopis Vojtu Kotkovi :D
Nevím, knihu jsem četla, respektive se snažila číst, když mi bylo patnáct!! Upoutal mě její zajimavý a vtipný název, asi jako každého, ale za to mě vůbec neupoutal styl, jakým byla kniha napsaná, kdybych ji chtěla mít v čtenářském deníku, označila bych ji jako odpad, i když to většinou nedělám ráda, bohužel ji mám i doma a to i se třemi kamarády ze řady, a myslím, že se jich nikdy nezbavím!!:(
Můžete si myslet, že to bylo tím, že jsem na ni byla příliš stará ale já si to nemyslím, jsem zvyklá číst i knihy pro mladší čtenáře a většinou mi to nečiní problém!!:(
V mých náctiletých letech mě tato kniha uchvátila. Vzpomínám si, že jsem se u toho opravdu dobře bavila... asi tak jako dnes nad Terrym Pratchettem.
Autorovy další knížky
2006 | Smutná holka hledá kluka |
2012 | Markéta Přemyslovna |
2014 | Jitka Lucemburská - sestra Karla IV. dobývá Francii |
2011 | Bludiště lásky |
2007 | Kluk s medovýma očima |
Knihu jsem dostala asi v 5. nebo 6. třídě. Zhltla jsem jí jedním dechem a nedočkavě se ptala po dalších dílech.
Kniha splnila svůj účel, byla na oddych a je určená přesně pro svou cílovou skupinu. Po letech jsem se k ní vrátila, ale nebyla jsem schopná se přenést přes pubertálně vyhlížející deníkové záznamy.
Slečnám kolem dvanácti let, si myslím, docela sedne.