Smysl lidské existence
Edward O. Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321985/bmid_smysl-lidske-existence-9yH-321985.jpg
4
21
21
Evoluce a náš vnitřní konflikt. Edward Osborne Wilson je jedním z nejuznávanějších biologů dneška, pro svou průkopnickou práci bývá často nazýván „otec sociobiologie“ nebo „otec biodiverzity“ a mezi biology je znám jako největší znalec života společenství mravenců. Ve své dosud nejfilozofičtější knize Smysl lidské existence se však obrací k lidským otázkám jako „Odkud pocházíme?“, „Proč existujeme na této planetě?“ nebo „Kam a proč kráčíme?“. Kdysi se mu vyčítalo, že o lidském druhu píše poněkud mechanisticky a příliš se spoléhá na genetickou předurčenost. Možná proto se ve své nové knize zahloubal nad jedinečností lidského života a nad tím, že přestože nás i pavouky utvářel stejný evoluční proces, básníkův sonet se přeci jen fundamentálně liší od pavučiny. Ať už píše o tajemství lidského druhu, svobodné vůli, náboženství, kolapsu biodiverzity, či dokonce věrohodném portrétu mimozemské civilizace, vždy věří, že lidstvo má ve vesmíru skutečně výjimečné místo.... celý text
Literatura naučná Filozofie Sociologie, společnost
Vydáno: 2016 , Dokořán , ArgoOriginální název:
The Meaning of Human Existence, 2014
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem víc.
Od mravenců k E.T. a pak zase k mravencům.
Nejpřínosnější pro mne byl jeho rozbor náboženství, vyjádřil vědeckým jazykem to, k čemu jsem časel došel sám, tak nějak instiktivně.
PS: A z letmé zmínky o "potřebě kontroly počtu obyvatelstva" jsem rozhodně neodvodil nic tajuplného, ;-)
Kniha je jakýmsi nepříliš systematickým souborem autorových myšlenek. Jakýchsi esejů. Zřejmě se v knize snažil vyjádřit vše, co je pro něj důležité. Ale stalo se to tak trochu volným spádem. Od mravenců se skáče k mimozemšťanům od nich k náboženství od něj k neurologii... Jeho myšlenky jsou někdy nejen zmatečné, ale i přímo rozporuplné. Autor nezřídka zastává názor, který sám vyvrací. Ostatně hezky to na konci shrnul Jan Havlíček v dodatku. Wilsonovo vidění na mě působí velice úzce a zjednodušeně, někdy až naivisticky. V knize je pár zajímavých informací a myšlenek, ale dala mi méně, než bych chtěl či doufal.
Edwarda O. Wilsona si velice vážím, ale tahle kniha mě nenadchla. Zajímavé mi přišly kapitoly o náboženství, ostatní bylo buď dobře známé (no, to i náboženství, ale E.O. to pěkně podal), nebo poněkud vachrlaté či chaotické.
Zde opět zmínka o kontrole počtu obyvatelstva na planetě.
"Dodnes je tabu mluvit o populační politice, která by zajišťovala optimální hustotu obyvatelstva či jeho geografické a věkové rozložení. Taková myšlenka nám zní vágně "fašisticky", a navíc to přece generaci nebo dvě počká - alespoň v to doufáme. (str. 148)
Autor je určitě velmi inteligentní člověk a pozoruhodný vědec.
Ale i proto by mohl některé své názory ještě trochu promyslet - např:
"Uzavřený, soběstačný svět humanitních oborů lidskou přirozenost jenom popisuje, nikoli vysvětluje. Vědecký pohled na svět je nesrovnatelně širší...."
Myslím, že i kdyby to bylo v jistém smyslu pravda, tak je jenom málo pravděpodobné, že to lidé správně poberou...
Velmi polemický spis, který ale nutí k zamyšlení, ale zároveň je místy až příliš schematický. Ale s tím, že humanitní obory se bez těch přírodovědných neobejdou, lze jen souhlasit. Zvláště v těch palčivých ekologicko-etických otázkách, které lidstvo bude muset v následujících desetiletích řešit, je "spolupráce" napříč tak zdánlivě nesouvisejícími obory jako např. teologie a biologie nevyhnutelná.
Pro mě neskutečně přínosná kniha, která v této problematice velice zajímavým a čtivým způsobem shrnuje autorovu životní práci v oboru sociobiologie. Nemůžu než jen doporučit!
Autorovy další knížky
| 1993 |  O lidské přirozenosti |
| 1997 |  Cesta k mravencům |
| 1995 | Rozmanitost života |
| 2016 | Smysl lidské existence |
| 1999 | Konsilience |
Krátké úvahy, které jsou bohužel podané způsobem pro mne moc "skákavým", od jedné k druhé někdy až prekotně.
Z knihy se tedy čtenář víc než cokoliv jiného, dozví hlavně něco o samotném autorovi, o tom čím se jako vědec zabýval, jak jeho práce ovlivnila jeho názory na svět, ale i o tom, čím se stal kontroverzním.