Císařské fialky
Vladimír Neff
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31389/bmid_cisarske-fialky-L5m-31389.png
5
201
201
Sňatky z rozumu série
< 2. díl >
Navazuje jako 2. část pentalogie na Sňatky z rozumu. V druhém svazku autor sleduje osudy hrdinů na pozadí společensky, národně a hospodářsky důležitých let šedesátých a sedmdesátých i proměn Prahy, jež se zejména vyprostila z tísnivého objetí hradeb. Bornové a Nedobylové vyrostli majetkově i společensky, vytvořili si pevné zázemí pro další vzestup, ale na obzoru se už objevují příznaky změn, které v dosavadní vývojové linii rodu, způsobí proměny doby i noví členové rodu svými povahovými rysy.... celý text
Přidat komentář
Po třech letech jsem se konečně dostal k tomu, abych si přečetl i druhý díl rodinné ságy z 19. st. o osudech rodin Bornů a Nedobylů a nejen jejich.
Kniha je plná popisu života v Praze poloviny 19. st. a osudy hlavních postav se dále vyvíjejí.
Na mě je v tomto dílu trochu moc filozofie.
Řeší se zde také emancipace žen a jejich právo na svobodné myšlení. V dnešní době si asi dokážeme jen stěží představit, že to mohlo být někdy tak svázané konvencemi a zvyky a že ženy byly zcela odkázané na muže, nejprve na otce a po sňatku na manžely.
Osudy jednotlivých postav jsou popsány zajímavě. Autor knihu napsal v roce 1958 a tomu odpovídá jazyk a sloh.
Tato série mě baví a ve čtení budu pokračovat. Seriál jsem nikdy nesledoval, takže nemusím srovnávat.
Netradičně jsem začala číst druhý díl po delším časovém odstupu, kdy jsem přečetla Veselou vdovu.
Musím ovšem přiznat, že tento díl se mi četl mnohém lépe. Ihned od začátku mě autor vtáhl do děje, do historických událostí a postavení nejen žen v tehdejší době. S napětím jsem sledovala osudy hlavních hrdinů a přihlížela důležitým milníkům dávné historie.
Kniha je rozdělená na několik kapitol a tyto kapitoly mají další podkapitoly, tudíž se kniha čte poměrně rychle.
Některé postavy mě zajímaly více, některé méně..
Tahle série je fakt skvost, zejména pro ty, kteří se zajímají o historii Prahy v evropských souvislostech. Baví mě, jak postavy nejsou černobílé, jak na ně vypravěč nahlíží z pohledů různých lidí z rozmanitých vrstev. Nejvíc nohama na zemi je stará pradlena, u které se střídají jemnostslečny s milodary a ona si myslí, zase jde nějaká s krajkama, co já s tím, člověk aby si tu pomalu otevřel vetešnictví. A nahlas jemnostslečně poděkuje a vyprovodí ji s úsměvem, aby odjela a nezacláněla v chudém domku, protože nechoď Vašku, s pány na led, jak se o tom přesvědčil stařenin syn. A jemnostslečna má pocit, že udělala dobrý skutek, jedna si svými odloženými hadry a starými hračkami vyléčila svědomí a druhá si tam šla rovnou pro informace na pana Nedobyla, aniž by prokoukla, že stařena o něm nic špatného neřekne, protože u něj na zahradě může bydlet. Učeného nepraktického otce slečny Marie mi bylo líto, ale když on se té svojí filozofie a fajnového života prostě nevzdal ani v nejhorším a radši strčil dcery těm dvěma nelítostným chlapům, aby měl klid a peníze na svoje psaní. Ještě bych zmínila Bětuši - jak byla pyšná na to, že je první žena v Praze, která se nechala zaměstnat, což demonstruje svým účetním místem u Borna, načež jí její jediný nápadník za dlouhou dobu odpoví: „A co ty stovky dělnic?“ Ta kniha je tak mnohovrstevnatá a nabitá historií Evropy, které jsou tihle obyčejní lidé součástí, autor ale nestraní žádné společenské vrstvě, žádnému myšlenkovému směru, a navíc je ve svém vyprávění vtipný i jemně ironický.
(SPOILER)
Oceňuji hlavně autorův styl vyprávění, které má určitý odstup od "hrdinů" a s ironií popisuje jejich poklesky.
Za všechny zmiňuji dvě scény.
Když Born potká Hanu, ta mu přijde velice krásná a diví se, že ještě není vdaná. Zcela vážně uvažuje, že má dřevěnou nohu nebo nějaký podobný hendikep, který to vysvětluje.
Opět Born se po několika letech setkává se svým "skoro" tchánem Nedobylem a v první chvíli ho považuje za kočího, protože tak vypadá a chová se.
Těším se na další díly.
Ve druhém díle opustíme na chvíli Prahu a nahlédneme za zdi příbytku jurisdoktora Vachy, kde žije jeho pokorna choť Magdaléna a dvě dcery, Hana a Betuse. Život v Hradci plyne pomalým tempem tehdejší doby, a takový se také zda být život obou dcer Vachovych. Pohledné a vzdělané mladé ženy nejsou schopné najít si manžela, neboť jim chybí zásadní věc, totiž věno. Po dramatických událostech spojenych s prusko-rakouskou válkou se jurisdoktor Vácha stěhuje s rodinou do Prahy. Obou děvčat se ujímá teta Jindřiše a uvedením do Amerického klubu dam, který v Praze založil Vojta Náprstek, se jim otevírají nové obzory. Hana začíná pracovat jako vyhledávaná krejcova, zatímco Betuse po absolvování kursu účetnictví nachází zaměstnání v Bornove obchodě. Zde se také Born setkává s Hanou, která se po krátké době stává jeho druhou manželkou.
Zahorkly Martin Nedobyl se v salonu Bornovych seznamuje s Marii, dcerou německého profesora. Po krachu banky, kdy její otec přichází o veškerý majetek, Marie nedobrovolně přijímá jeho nabídku k sňatku.......
Můj obdiv má zejména Betuse, která se navzdory všemu protivenství dokázala vymanit z dobových předsudků a stát se emancipovanou a finančně nezávislou ženou.
Císařské fialky (1958), druhý díl pentalogie Vladimíra Neffa o rodu Bornů a Nedobylů, si naprosto udržují vysokou úroveň, kterou nasadil díl první, Sňatky z rozumu (1957). Geniálním tahem autora je, že vyprávění obohatí hned na začátku rodinou akurátního jurisdoktora Mojmíra Váchy (v seriálu Sňatky z rozumu ho kongeniálně a nezapomenutelně ztvárnil Miloš Nedbal) s jeho pokornou manželkou Magdalénou a „přeslicemi“, tedy dcerami Hanou a Bětuší (v seriálu Jiřina Jirásková a Iva Janžurová), přičemž Hana se pak stane druhou manželkou Jana Borna. A opět je tu mnoho míst s úžasnou autorovou ironií, kdy se čtenář – tedy já určitě – směje nahlas. Když čtu Váchovy repliky, zní mi v uších tón hlasu Miloše Nedbala, jak je pronáší v seriálu… A líbí se mi, že část děje se odehrává v Hradci Králové kolem let 1865–66 (tehdy ještě pevnostním městě) a pak v mé rodné Chrudimi, takže zhruba vím, kde Váchovi bydleli a kudy chodili… Také v tomto díle se objevují i postavy reálné, například Vojtěch Náprstek a Antonín Dvořák. Opět čtenářská slast!
Vladimír Neff píše o osudech postav velmi poutavě. Born a Váchovi mě tentokrát bavili víc než Martin Nedobyl. Popisy staré Prahy byly skvělé. Jen politické promluvy mě tolik nezaujaly. U této pentalogie potřebuji mít časové odstupy, protože mě některé postavy (například Hana) vyloženě iritují svou povýšeností. V seriálu, pokud se pamatuji dobře, byla Hana Bornová daleko snesitelnější. Náramně si užívám češtinu, kterou je dílo psáno.
Určitě za 5* . Pan Neff byl skvělý vypravěč,autor,který se dokázal stylizovat do myšlení doby,jednotlivých aktérů a dokázal skvěle zachytit měnící se dobu a život v rozvíjející se Praze.
Jeho postavy nejsou černobílé ,ale hluboce lidské . Líbí se mi i národní probouzení se .
V dnešní době by zřejmě byli zaškatulkováni mezi extrémisty a nacionalisty.
V 19. století tomu bylo jinak. Naštěstí pro nás . Bez těchto populistů a národovců by nebylo o několik desetiletí později samostatného Československa .
Bohužel většině dnešních politiků je to jedno .
Tváří se sice jakože si váží T.G.Masaryka ,ale jejich skutky jsou hrubě v rozporu se slovy.
To už je ale jiná písnička a v této knize jsou opravdoví "bojovníci" za český jazyk a české myšlení. Opravdoví vlastenci se svými problémy a životními osudy.
Císařské fialky jsou, dle mého soudu, vrcholem Neffovy pentalogie. Zajímavý je jak příběh samotný, tak široký historický kontext, v němž je zarámován - popisuje se zde mj. vznik moderní Paříže, okolnosti prusko-francouzské války i následného krachu na vídeňské burze nebo osvětová činnost Vojty Náprstka v Americkém dámském klubu. Knihu jsem poprvé četla zhruba před 30 lety a už tehdy mě uchvátila. Současná doba nicméně nabízí nové možnosti – díky internetu lze lépe odlišit reálná fakta a fabulaci, čímž příběh dostává další rozměr. Doporučuji třeba nahlédnout do diplomové práce Jany Králové Postavy románů Vladimíra Neffa (FF UP) a určitě také výlet na Žižkov s cílem prohlédnout si místa, kde se děj odehrává - např. s touto příručkou: https://cosa.cz/wp-content/uploads/2018/10/Zmizely-Zizkov-pruvodce-Marketa-Mrackova-2018-dvojstrany-web.pdf .
Další díl byl opět bezva. Baví mne popisy staré Prahy, její budování a rozšiřování. Přibylo spoustu nových postav, vykreslených opět bez příkras s každičkou jejich chybou.Tím pádem jsou postavy uvěřitelné, ne vždy však sympatické :-) Těším se na další díl.
Příběh a jeho postavy jsou výborně napsané. Styl psaní a vyprávění se mi hodně líbil. Jen mi vadilo, že přímá řeč postav nebyla jasně vyznačena.
(SPOILER)
Od této knihy jsem nebyla schopna odvrátit zrak. Druhé pokračování Neffovy pentalogie jsem překvapivě četla dříve než díl první, ale nelituji toho.
Jak jsem zmiňovala v hodnocení Sňatků z rozumu, moc mi chybí paní Valentina, kterou místo ní nahradila postava nová, pro mě nesympatická Marie. Lízu vystřídala Hana Váchová (Bornová), která je mi ovšem milejší než věčně nespokojená Líza.
I tak hodnotím velmi kladně. O něco slabších, ale poctivých 5*.
Další z knih, kvůli kterým se vyplatí nejít spát, Neffovo vyprávění o technologickém pokroku, o víře v pokrok, o zřejmě prvním českém feministovi Vojtu Náprstkovi je natolik přitažlivé, že se nemůžete odpoutat.
Proti dnešním románům je příběh popisován z hlediska jednotlivých tříd, protože jinak vidí svět člověk ze střední třídy, z horních vrstev a zase jinak chudý dělník, odlišně pak třeba Hana Váchová z deklasované střední třídy.
Chtěli byste se vrátit do 19.století ? Mám obavy, že už jsme se tam vrátili.
Skvělá je celá série Sňatky z rozumu. Neff umí krásně zachytit historickou atmosféru doby. Úžasný je i skvělý stejnojmenný seriál Sňatky z rozumu.
V románu těžko nacházím postavu, kterou bych si vyloženě oblíbila, každý má nějaké ty slabší stránky. Asi to tak má být, i v životě se najde málokdo jen se samými kladnými vlastnostmi. Neff popisuje své postavy s chápavým porozuměním a lehce ironickým humorem.
Po několikatýdenní pauze jsem si přečetla další díl Neffovy pentalogie a bylo to krásné čtení. Zajímavé životní osudy, umně vedené dějové linie, co všechno může vyplynout z nedorozumění, jak může kdo na druhé zapůsobit. Je to nejen historický majsterštych, ale i psychologický.
Opět krásný, po jazykové stránce lahodící pohled do života lidí v 19. století. Dvořák neměl chybu. :-) Už otevírám třetí díl.
Román pokračuje v nastavené laťce. Krásná čeština, široký historický rozhled. Jen se přiznám, že mi postavy lezou čím dál víc na nervy, nejvíc Born a jeho ženuška, si proto, že nemám ráda pozlátko. Zato jsem si velmi oblíbila Antonína Dvořáka, docela by mě zajímalo, jak moc reálný je jeho charakter. Nicméně román sám o sobě je stále skvělý.
Štítky knihy
19. století zfilmováno vlastenectví rodinné vztahy Čechy národní obrození ságy české národní obrození prusko-francouzská válka (1870-1871) historické rományAutorovy další knížky
| 1997 |  Sňatky z rozumu |
| 2000 | Královny nemají nohy |
| 1979 | Třináctá komnata |
| 2000 | Prsten Borgiů |
| 1986 | Císařské fialky |
Pokračování o historii dvou pražských rodin Nedobilu a Bornu tentokrát se nacházíme v 60 až 70 letech 19 století v období válek prusko rakouských a prusko francouzských počáteční rozmach Prahy kterého se obě rodiny aktivně. účastnili.