Snaž se nedýchat
Holly Seddon
Nezapomeňte dýchat..Amy Stevenson byla největší novinová zpráva z roku 1995. Teprve patnáctiletá Amy zmizela, když se vracela ze školy, a o tři dny později byla nalezena v bezvědomí. Její útočník nebyl nikdy dopaden a její andělská tvář se objevila ve všech novinách i televizních zpravodajstvích.O patnáct let později Amy stále leží v nemocnici, obklopena plakáty zpěváků z 90. Let. Jednoho dne ji objeví reportérka Alex Dale, když píše nudný článek o lidech ve vegetativním stadiu.Vzpomene si na Amyin příběh a napadne jí, že by jí mohla pomoct obnovit zašlou novinářskou slávu.Jediný problém je, že Alex je stejně ztracena jako Amy, protože její alkoholismus jí o vše připravil, včetně manžela a pověsti dobré novinářky.Doufá, že když najde pachatele, postaví se zase na nohy, a tak se pouští do nebezpečného vyšetřování.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Try Not To Breathe, 2016
více info...
Přidat komentář
První půlka děje opravdu letěla a moc mě to bavilo, pak už mi to přišlo zbytečně natahované, věděla jsem kdo je pachatel, i když se autorka snažila mlžit :-) Ale celkově se mi kniha líbila.
Kniha se skvěle četla, přímo jedním dechem. Příběh zajímavý. Jen mi dost brzo bylo jasné, kdo je pachatel (můj problém).
Poslední dobou mám štěstí na knihy rozdělené podle postav a času do kapitol :-)
Kniha se skvěle četla, příběh byl napínavý a pachatel překvapivý.
Jenom mi tam vadila postava Fiony, byla mi nepříjemná a vůbec se do knihy nehodila. Naštěstí nebyla jednou z hlavních postav.
Určitě doporučuji tento zajímavý a napínavý thriller :-)
Tohle byla jízda. Tohle byl po dlouhé době vzrušující zážitek z thrilleru.
Přesně takhle si představuju perfektně vystavěný thriller. S postavami, které člověka budou zajímat, které budou mít různá zákoutí, a jejichž příběhy budete chtít žít s nimi. Budete jim stát po boku a věřit jim. Budete je mít rádi.
Já jsem se probouzela s myšlenkou na Alex a na to, jak bude bojovat dál, co dalšího vypátrá, čím se opět proviní. Doslova jsem se probouzela s myšlenkou na příběh. A i když jsem velká čtenářka, nestává se úplně často, abych své úplně první myšlenky po probuzení věnovala právě rozečtenému příběhu. Už to je důvod, proč si knihu přečíst.
Líbily se mi ty smyčky, kterými nás autorka provlékala. Bavilo mě, že stín podezření byl uvalen na každého. Jen si vybrat, kdo z nich je nejpodezřelejší...
Úžasné na knize je i to, že se nezabývá pouze vyšetřováním a pitváním se v zapomenutém zločinu. Autorka dala všem postavám jejich osobní životy - vztahová dramata, rodičovské otázky, komplikovanou minulost. Něco, čím se vám postavy o to víc přiblíží.
Jsem nadmíru spokojená. Neřekla bych, že jsem vyloženě šokovaná, ale to mi vůbec nevadilo. Jsem spokojená s rozpletením příběhu, jelikož se mi zdál uvěřitelný a sám konec by vydal na další díl, ve kterém by se postavy mohly vyrovnávat s následky. Obzvlášť by mě zajímalo, jak pokračoval život Sue. Ale to už by bylo téma, které by se dalo zpracovat tak obšírně, tak lákavě a temně, že by to byl úplně jiný žánr.
A ještě bych chtěla pochválit nádhernou obálku. Ta je vážně magnetická. Neodtrhnete se. A nejen od ní.
Dávám plný počet hvězd a všem knihu doporučuji. Je to kniha, jak má být!
Nuda. Od poloviny jsem tušila, kdo je útočník. Autorka používá strašně otřepaný jazyk, knížku jsem četla asi na pětkrát.
Pozitivem je téma apalického syndromu.
Silný příběh o tutlání starých pravd a démonu jménem alkohol. Kniha se čte vcelku dobře,jen jsem se občas zašmodrchala v čase. Ale jinak doporučuji!
Kniha mne bavila. Vegetativní stav a neurologie mne zajímají.. Celou dobu jsem přemýšlela, kdo byl pachatelem. Na konci jsem byla překvapená. Mám i druhou knihu autorky, tak se těším :)
Knihu jsem přečetla docela rychle.. Příběh nereálný a mírně přitažený za vlasy. Že by někdo zbil mladou dívku téměř k smrti a vydržela 15 let ve vegetativním stavu a nenašel/nehledal se pachatel. Pak přijde novinářka - alkoholička Alex a ta najde pachatele.. Musím říct, že Alex mě bavila. Možná mohla mít kniha méně stran a snesla bych více napětí.. Nezavírej oči mi přišlo lepší.
Knížka se mi líbila, dobře se četla, zaujal mě styl autorčina psaní. Nebyly tam zbytečné pasáže. Za mě zajímavé čtení.
Styl psaní Holly Seddon mě baví, rozjezd knihy mi přišel sice pozvolnější, ale pak už jsem hltala každou stránku. Doufám, že se dočkáme od autorky dalších knih.
"Všichni chceme být vyvolení, ne? Chceme být pro někoho jedineční, stát se předmětem touhy a ne jen dalším tělem, do kterého někdo vystřílí hlaveň" str.256
Já jsem nadmíru spokojená.
Jistě: Zápletka zajímavá leč nereálná, amatérské "vyšetřování" by se dalo zpochybnit, objev další oběti po 15 letech vykonstruovaný a doslova vecpaný do příběhu, pachatel zřejmý poměrně brzy, naprostá absence GDPR....
ALE, mě bavilo a zajímalo hlavně to, co se děje v hlavách postav. Naprosto dokonalý jazyk autorky, žádná klišé, žádný pathos, prostá konstatování, popis, bez hodnocení - to nechává na čtenáři, nic nepodsouvá, jenom píše, jak to je - já si to užívala.
Luxusní pohled do přemýšlení Amy, navždy uvězněné v 15 ti letém těle, precizně zvládnuté myšlenkové posuny těžké alkoholičky. To, že se někdo opíjí přesně podle předem daného scénáře, bylo pro mě nové, neokoukané. Bylo mi Alex líto a velmi jsem ji držela palce, aby i ona neprochcala (to cituji, já tak nemluvím) svůj život.
Smutný Jacob se nakonec pochlapil, Pragmatická Fiona, jak ona k tomu všemu přišla, ale vypořádala se s tím výborně, statečná a silná holka, ta pravá pro Jacoba.
Uvěřitelné rozhovory, bavilo mě číst, co řekl on, co pak udělala ona, co na to řekla ona, a co to s ním udělalo... :-) To mě obecně většinou nebaví , nemám ráda přímou řeč (velmi často zní uměle, naučeně), a zde, super.
Na konci jsem i brečela.
Takže dobrá psychosonda, ujištění, že KAŽDÝ máme svůj kříž a nikde to není tak růžovoučké jak se jeví.
Jdu na Nezavírej oči.
Do třetice - dobrý námět, ale natahovaný jak guma, příběhy vedlejších postav jsem měla chuť přeskakovat, celkově dost nereálné. Takto by policie nejednala, ani co cítí člověk ve vegetativním stavu nevyznělo pravděpodobně. Pro mne průměr.
Opět neschopná policie, vše vyřeší novinářka se zhrouceným osobním životem a happyendem. Zápletka nebyla úplně špatná, jen bych ji příběh postavila jinak.
Četla jsem bezprostředně po knize Občas lžu, v níž autorka pracuje s podobným námětem hrdinky v kómatu. Srovnám-li je, musím přiznat větší napínavost i překvapivost děje knize Alice Feeney.
Strašlivé tajemství, inzerované na obálce, se dle mého názoru bohužel nekonalo, přesto je to velmi slušný thriller...
Chvílkama jsem skoro nedýchala, chvilkama jsem se dost bála. Kniha se mi líbila, ale není to TOP.
Pachatel mě napadl hned, jakmile o něm byla zmínka.Jinak mi kniha přišla hodně nereálná, policie se nesnažila pachatele najít, lékaři se nesnažili zjistit mozkovou aktivitu, to musela přijít novinářka, aby všemu přišla na kloub.
Na prvotinu není špatná, co jsem ocenila je způsob vyprávění pohledem více postav, ale na thriller bych uvítala více napětí a nečekaného odhalení. Ačkoliv skutečného pachatele jsem neodhadla, přece jen mi toto rozuzlení nepřipadalo příliš originální. také žadný z hrdinů u mě nevzbudil hlubší sympatie - zase hrdinka alkoholička, málo průbojný Jacob, Amy v kómatu - tam přece jen oceňuji nádech originality, ale jinak..Takový slušný průměr.
Přesně jak napsala Sarrah, asi jsem také od knihy čekala víc. Nejzajímavější byla asi poslední třetina knihy.
(SPOILER) Kniha mě nalákala vysokým hodnocením, ale já nějak nevím ... Nebyla vyloženě nudná, ale některé odstavce jsem jen rychle prolítla očima, protože byly zbytečné a zdlouhavé. Kdo je pachatel jsem věděla, už když tam jeho postavu zmínili poprvé. Autorka se snažila do poslední chvíle mlžit, ale podezřelé servírovala takovým až moc podbízivým způsobem, že bylo jasné, že ten ani onen to není, bylo by to moc okaté. Celkově bych dala max 65 %, do 80% má kniha dost daleko.
Ale teda ty překlepy mě nebavily (e-kniha z Dobrovského). Na každé straně jich je alespoň 20 :/ Kdo toto psal...... ?
- - - spoiler - - -
Alex mi připomínala Rachel z Dívky ve vlaku - alkoholička, která přišla o dítě a opustil ji manžel, to bylo jak přes kopírák. A Fiona mi vyloženě lezla na nervy, úplně zbytečná postava.