Sneh, sauna, Suomi
Michaela Ahonen
O tom, že Fínsko je krajinou tisícich jazier, Santa Clausa a nie veľmi prívetivej klímy, počul snáď každý. Ale viete, prečo si Fíni mýlia bežkovanie a lyžovanie, alebo že si môžete privolať fínskeho peňažného škriatka? Koľko odraziek je už príliš veľa aj na Fína? Čím to je, že tomuto národu sú blízki Japonci, pričom to platí aj naopak? Ako prebieha fínsky saunový teambuilding Toto i všeličo iné sa dočítate v knihe od mladej Slovenky Michaely, ktorá sa presťahovala do temného a studeného Fínska, do krajiny mĺkvych ľudí, prohibície, mýtov a legiend, zateplených šuštiakov, hríbovo-čučoriedkových lesov – a manželovho rodiska. Autorka vám štýlom jej vlastným vyrozpráva svoje zážitky zo života v tomto severskom štáte, k tomu pripojí množstvo kurióznych i vtipných postrehov, cenných rád a prezradí tiež viacero pikošiek a miestnych vychytávok, ktoré si obľúbite možno aj vy. Dozviete sa tak viac o rodinnom živote vo Fínsku, o Kalevale, všemocných haalari, fínskom dizajne, fínčine a, pravdaže, aj o saunovaní a (ne)chutnom fínskom jedle. A určite sa naučíte aj čo-to po fínsky.Tak teda hor sa na zasnežený sever!... celý text
Literatura slovenská Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2023 , Inspira PublishingOriginální název:
Sneh, sauna, Suomi, 2023
více info...
Přidat komentář
Hneď na začiatok sa priznám, že som mala veľké očakávania a dúfala, že dostanem niečo na štýl Mačacieho kožucha od Dominiky Sakmárovej. Žiaľ, z tejto knihy som taká nadšená veru nebola (a stále nie som).
Zo začiatku bolo všetko super. Do knihy som sa začítala takmer okamžite, hltala jednu stránku za druhou, avšak sama som si všimla, že sa moje tempo čítania s ubiehajúcimi stranami stále viac spomaľuje, čítanie ma prestáva baviť, očakávam koniec, ktorý ale neprichádza …
Veľmi mi s postupom v čítaní začali vadiť neustále opakujúce sa slová, vtipy a sťažovanie sa napr. na zimu, tmu, veľa vrstiev oblečenia.
Nechápte ma zle, človek sa toho z tejto knihy mnoho podozvedá a mňa osobne toho veľa prekvapilo, avšak štýl, akým sú tieto informácie čitateľovi podávané mi absolútne nesadol.
Finsko je můj cestovatelský sen, dokonce jsem se začala učit finsky. Proto mne zaujala anotace této knihy a po přečtení rozhodně zklamaná nejsem. Autorčin styl mi sice úplně neseděl, ale za ty zajímavé informace o Finsku/Finech/finštině si kniha podle mne zaslouží i čtvrtou hvězdičku!
Kniha je takový rozvláčnější průvodce po Finsku, protože nemá žádný ústřední příběh, jen je rozdělená do kapitol podle témat. To co mi nejvíc vadí je, že kniha nedokáže vyvolat žádné emoce - je to asi jako když budete číst popularizační knížku o hmyzu. Množná pro vás budou nějaké informace zajímavé, ale nemusí vás to bavit. Mám kamarádku Finku a ta tvrdí, že český humor by byl velmi často ve Finsku urážlivý. Přijde mi, že kniha je psána s ohledem na autorčinu finskou část rodiny a snaží se nikoho neurazit. Bohužel stále platí - nepřibarvíš, neprodáš, resp. nezaujmeš :(
Knihu sepsala na základě svých zkušeností a zážitků Slovenka Michaela Ahonen, která se provdala za Fina a do manželovi rodné země se přestěhovala.
V knize jsou kapitoly věnované přírodě, rodinnému životu, kultuře i práci. Autorka nám v jednotlivých kapitolách poskytuje možnost nahlédnout do detailů, jak se žije cizincům v této zemi, co všechno je potřeba pro každodenní život v nepříznivém klimatu, nebo jaké to je být ženou ve Finsku.
Zajímavostí se zde dozvíte opravdu hodně. Osobně mi ale nesedl styl autorky, díky němuž jsem se místy nudila a do čtení nutila. Ten mi přišel jako vyprávění s kamarádkou u kafíčka. Do toho snaha o vtipy, které vlastně nebyly vtipné viz v podkapitole o medvědech s názvem "Karhu, ten, který ví, kde je med". Po celou dobu jsem četla o stěžování si na nehostinnou zemi a chuť žít na slunečném jihu.
Kniha je obohacena o ilustrace autorky. Velké plus má finsko-český minislovník a dokonce i u jednotlivých ilustrací se objevují finské názvy. Dozvíte se tak, jak se třeba řekne šála, svetr, jahody nebo borůvky.
Celkově hodnotím jako průměr. Očekávala jsem trochu jiný styl, ale i tak jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Pokud jste milovníky severských zemí či nenáročné literatury, doporučuji knihu k přečtení.
Děkuji Nakladatelství Jota za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.
Kniha obsahuje spoustu zajímavých informací o Finsku, ale jsou jsou to takové články alá blog. Ke konci už jsem byla trochu otrávená z opakujících se vět na téma: tma, zima, alko, overaly a “chladní Finové. Je to prostě opravdu nenáročná kniha a já jsem asi moc náročná :-).
Příjemné pohodové, vtipné i poučné čtení. Všechno, co jste chtěli vědět o Finsku a báli jste se zeptat. :)
Finsko je jedinečná země a turisté mířící do Skandinávie často volí dramatické Norsko, kdežto "rovné" Finsko je pod jejich úroveň.... díkybohu. Tím si zachovává svůj jedinečný ráz a většina hikerů jsou místní Finové tolik hrdí na svu přírodu (po právu).
O knize jsem moc nevěděla, zaujala mě názvem a přebalem, takže sázka na nejistotu. Už v první kapitole jsem se zatetelila blahem při zjištění, že autorka žije v Severní Karélii ve městě Joensu, což je oblast, kterou jsem ve Finsku prozkoumávala jako první (a přímo v Joensu jsem se po týdnu putování o samotě v okolí jezer ocitla nečekaně v šoku na mezinárodním heavymetalovém festivale).
A čtenářské - nebo možná toulavé či finské srdeční blaho pokračovalo. Vypisovala jsem si z knihy téměř všechna malebně znějící slova originální finštiny a vracela se k jejich významu (nepřekvapivě mě nejvíce oslovila část o přírodě).
Samotná kniha je vtipně, zajímavě napsaná příjemným hovorovým stylem (četla jsem české vydání, což mě trochu mrzí, slovenštinu čtu velmi ráda). Autorčino zaměření a cítění přírody je mi velice blízké, nikoliv jižanské cítění, ale zimu ve Finsku jsem nezažila, takže kdo ví (a finské překapávané kafe taky miluji stejně jako samoobslužné kavárny, kde si člověk může hodiny bez vyrušení číst a dolévat "kahvi").
Velmi sympatické čtení, doporučuji.
Knižku som nezohnala v originále, a tak som ako Slovenka čítala slovenskú autorku v češtine. Nevadí.
Miška žije vo Fínsku na rôznych miestach viac ako 10 rokov, má fínskeho manžela, vychováva tu deti ..., takže nám vie poskytnúť zasvätený pohľad do života v tomto kúte Európy.
Knižka je rozvrhnutá veľmi prehľadne - nájdeme tu kapitoly o fínskej flóre a faune, rodinnom živote, politike, práci... Mňa najviac zaujali môjmu srdcu blízke časti o fínskej kultúre a kvalitnom dizajne (a Miška pracuje ako grafická dizajnérka, takže vie o čom hovorí).
Zhrnuté a podčiarknuté, jedná sa o vydarený miestopis, ktorý sa číta sám. Autorka píše pútavo, s nadhľadom a vtipom.
Preto neváhajte a šup-šup do toho:).
"… pro mě jako maminku děvčátek je příjemné žít v zemi, o které vím, že tady žena může existovat relativně v klidu a jako samostatná, svébytná osoba. Je fajn vědět, že lidé se nebudou mých dcer vyptávat, kdy se už vdají a jestli by nechtěly s těmi faldíky na břichu něco dělat, nebo proč tak málo nosí šaty a podobně – takové ty všetečné otázky sousedek, strýce Fera a jiných, vždyť to všechny dobře známe. Můj pocit po letech strávených mezi Finy je, že slovenská (i česká) společnost je proti té finské vůči děvčatům a ženám velmi kritická a na všechno, co děláme nebo neděláme, má nějaký vyhraněný názor."
Finsko je moje země zaslíbená už od základní školy, kdy jsem se zamilovala do Tarji Turunen, a od té doby jsem tam chtěla žít. Po přečtení této knihy se můj sen opět ozval s plnou silou. Při čtení jsem si do sluchátek pustila moje milované Haloo Helsinki! a alespoň takhle si navodila domácí finskou atmosféru.