Sněží, sněží...
John Green , Maureen Johnson , Lauren Myracle
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/236038/bmid_snezi-snezi-zv5-236038.jpg
4
2016
2016
Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány – a když k tomu ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíte, taky to pravé...... celý text
Literatura světová Povídky Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
Let It Snow: Three Holiday Romances, 2008
více info...
Přidat komentář
Určeno spíše pro mladší ročníky, ale nedá se říct, že by to byla ztráta času. Potřebovala jsem něco na vypnutí mozkový závitů a v tom mi kniha celkem dobře posloužila.
První povídka je rozhodně nejlepší, druhá typicky greenovská a třetí nestojí ani za zmínku, ale zas hezky propojila všechny povídky. A docela mám chuť na jednu sněhovou kalamitu :-)
Kniha dokáže navodit vánoční atmosféru.
Jedná se o poměrně klasické vánoční romance, první příběh (Zasněžený expres) mi připadal nejsilnější, měl nápad, byl vtipný a zajímavý. Druhý příběh () mě poměrně zklamal, zdál se mi přehnaně akční a postavy mi nebyly sympatické. Třetí příběh (Archanděl prasátek) začal velice, velice pomalu (dlouhé rozebírání minulosti), ale postupně se rozjel a nakonec se proměnil v milou parafrázi Vánoční koledy.
Pokud hledáte odpočinkovou literaturu, kde se ve sněhové vánici dějí sváteční zázraky, je knížka perfektní. Pokud hledáte nějakou hlubší literaturu s větší realističností, je lepší podívat se jinde.
U knihy jsem se pobavila, četla jsem to s chutí a vždy se na knihu těšila. Odpočala si u ní, načerpala zimní a vánoční atmosféru ... určitě doporučuji.
Lukáš Pollert kdysi řekl, že věnovat se od určitého věku sportu profesionálně jako závodník je trapné (nebo něco v tom smyslu). Domnívám se, že psát prózu pro puberťačky je od určitého věku trapné. Vázne to, asi jako když se já snažím psát komentář k nějaké knize- něco, co by tam mělo být, tam prostě není.
Zvláštní je, že jako hodně odpočinkový film na dlouhý zimní večer by mě to bavilo; asi mám na filmy "nižší nároky" než na literaturu.
Jo, a nejčitelnější je třetí povídka.
Po Ludlumových střílečkách jsem si naordinoval láskyplného Greena a byl to vážně náraz. Bylo to pro mne totiž skutečně hodně řídké, samé úvahy kolem vztahů náctiletých, rozcházení a scházení a to vše se děje jak jinak v USA než o vánocích, kdy sněží a sněží a na anděla také dojde. Myšlenek pomálu, ale pocitů plné galoše. Takže pro romantické duše balzám, pro okoralejší typy vzduchoprázdno.
Je vždycky super mít po ruce krátkou povídku, kterou přečtete ani ne za den. Sněží, sněží je fajn oddechovka, kterou si čtu at jsou Vánoce nebo třeba půlka července. Nejradši mám první příběh, je moc dobře napsaný a hodně čtivý.Tahle knížka u mě pořád vzbuzuje ty samé příjemné pocity, jako když jsem jí četla poprvé.
Tohle je jezna z nejlepších ne-li nejlepší kniha, co jsem zatím četla. A řekla bych, že nejlepší kniha za rok 2015. Všechny povídky jsou moc krásné a to, jak jsou propojené je dělá právě krásné. Navíc jsem ji četla v ten nejlepší čas. Prostě krásná kniha
Knížku jsem četla v období Vánoc a udělala jsem nejlíp, jak jsem mohla! Skvěle jsem se vcítila do té vánoční atmosféry, která je v knížce naprosto bravurně vykreslená a bylo to takové příjemné čtení během zimních večerů :)
Chápu, že ne každý má rád tuhle směsici autorů, ale i když směřují k jiné věkové kategorii (mně teda ještě ne úplně vzdálené) já je čtu moc ráda! Zvlášť teda Johna Greena, což je můj oblíbenec. Baví mě to, jak umí popsat atmosféru společně s charaktery postav a že každý jeden příběh má co předat. "Sněží, sněží ..." rozhodně doporučuju!
Rychle čtení, vše příběhy teenagerů, prostřední příběh předem předvídatelný - za mě nenadchne, neurazí.
Pěkné, navzájem propojené romantické příběhy s vánoční atmosférou pro náctileté. Starší dvaceti let moc nedoporučuji. Je to hodně jednoduché a naivní.
Zasněžený expres - nejlepší povídka v knížce. A to jednoznačně. Moc hezky napsané, romantické, emotivní, ale přesto to není vlezlé. Povídka předčila mé očekávání a moc ráda se k ní v budoucnu vrátím. Maureen dokázala do tak málo stran vepsat velký romantický příběh s krásným koncem a ta Vánoční sněhová atmosféra má své kouzlo.
Vánoční zázrak - byl za mě takový nemastný neslaný. Příběh hezký, zajímavé osoby, děj lehce utahaný. Čekala jsem od Johna víc. Nevím proč. Ale konec, tak ten mě mile překvapil. Bylo hezké vidět, jak se osudy postav z první povídky prolínají i do této a mile mě to překvapilo.
Archanděl prasátek - tak to bylo opravdu super. Né tak dobré jako první povídka, ale oceňuji naprosto geniální nápad s prasátkem. Bylo to roztomilé, naučné a člověk si z toho něco vzal. Mělo to hezkou pointu a konec byl ovšem překvapující. Moc se mi líbilo jak se prolnuly postupně všechny ty dějové linie.
Jednoduše oddechové milé čtení na dny kdy sněží.
Příběhy, u kterých odhadnete konec po pár stránkách, a přesto vás děj nepustí a chcete víc a víc - to přesně je tato kniha. Četla jsem ji v létě, ale na Vánoce to bude super počteníčko k teplému čaji a cukroví.
Tři vánoční příběhy střetávající se v jednom městě o naprosto rozdílných lidech, na které jsem se těšila a hlavně byla zvědavá. Nakonec se mi dostalo průměrného vyprávění, kdy nejlepší byl asi ten první.
Dost slabé. První příběh mě bavil asi nejvíc, nejhorší byl pak Greenův. Ale celkově byly všechny příběhy předvídatelné a lehce prokouknutelné. Ale četla jsem to na Vánoce, tak to bylo takové aspoň tematické :) jo a obálka je hezká, to je pravda.
Do knihy jsem šla s tím, že vím co od ní mám očekávat, takže jsem nebyla zklamaná když se ta ukázalo nějaké to klasické klíšé a předvídatelný konec. Krasně jsem si u ní odpočinula a nebudu se bránit si ji přečíst za rok zase. Kdybych byla o 10 let mladší, tak bych jí nejspíš dala i 10* z 5* :D
Velké plus si rozhodně zaslouží obálka. Ta je prostě boží.
Co se týče příběhů hned po dvou stránkách jsem si říkala bože to asi nedám :D scéna obyčejná holka chodí s naprosto nejúžasnějším borcem (prostě ve všem nej, školní hvězda) na mě byla pro začátek trochu moc, ale pokračovala jsem dál a nelituju. U prvního příběhu jsem se i smála, hlášky tam byly opravdu parádní.
Druhý příběh byl taková ta klasika.
Třetí příběh byl ovšem naprosto hrozný. Bavily mě na něm snad jen poslední dvě kapitoly.
Knížka Sněží, sněží je přesně ideální pro navodění vánoční atmosféry a docela překvapivě se mi líbila. Mám totiž k autorovi Johnu Greenovi plno výhrad. Líbí se mi způsob jeho myšlení a myslím si, že je to dost inteligentní člověk, avšak nehodí se to ke stylu, kterým píše své knihy. Jsou určené pro cílovou skupinu mladších čtenářů. Proto si myslím, že jsou jeho knihy přeceňované. Na této knize se podílely další dvě autorky Lauren Myracle a Maureen Johnson, které jsem neznala, ale upřímně si myslím, že jejich příběhy se rovnají panu Greenovi a na zrovna jeho příběhu bylo vidět, že to jen on. Používal spoustu klišé a podobností z ostatních jeho knih.
Kniha obsahuje tři sváteční romance, které se mi tedy úplně ''sváteční'' nezdály, ale dejme tomu, že spadaly do toho zimního období a moc se mi líbilo, že byly propojené. Tím jsem se zamyslela, jak je ten svět opravdu malý a každý si sice žije ten svůj příběh, ale nakonec jsme tu vlastně všichni spolu.
Příběhy se mi zdály dosti průměrné, ale čtení ve vánočním období mi vytvořilo příjemnější dojem. Postavy se daly snadno zapamatovat a kniha je opravdu taková oddechová, nad níž nemusíte moc přemýšlet. Je to kniha, ke které se můžete bez problémů každým rokem vracet a vadit vám to nebude.
Štítky knihy
Vánoce láska zfilmováno americká literatura sníh, vločky zima vánoční příběhy pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál sněhová bouře
Část díla
Archanděl prasátek
2008
Vánoční zázrak
2008
Zasněžený express
2008
Strašně málo uvěřitelné. Nedokážu si představit, že někde ve vánici zastaví vlak a lidi z něho můžou náhodně vylézat ven, to se neděje ani ČD. Nedokážu si představit, že jsou nějací puberťáci taková hovada, že si půjčí auto rodičů a rozjebou ho na dálnici v té samé sněhové kalamitě, kvůli rozstleskávačkám. Možná je to v Americe běžné, ale pro mě je oboje dost neuchopitelné. Vytahuje to nahoru poslední příběh, protože jediný se z mého pohledu fakt může stát a není tak trapný jako první dva.