Snežná leopardica
Sylvain Tesson
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460159/bmid_snezna-leopardica-GqS-460159.jpg
4
26
26
Magická kniha, óda na krásu života, hľadanie absolútna a blaženosti.Tessonova Snežná leopardica získala v roku 2019 druhé najvýznamnejšie literárne ocenenie vo Francúzsku – Prix Renaudot. Autor prijme pozvanie svojho priateľa, chýrneho fotografa zvierat Vincenta Muniera, aby ho sprevádzal do Tibetu, kde chce zachytiť objektívom snežné leopardy. Táto vzácna kniha je chválospevom na trpezlivosť a nehybnosť. Odmenou za čakanie v mrazivom tichu tibetských hôr je zázračný okamih, keď sa na chvíľu objaví leopardica, prejde popred objektív a nenáhlivo zmizne za najbližším ohybom terénu. V Tessonovom spracovaní nájdeme všetko: rozjímanie, poéziu, filozofiu, náboženstvo, lásku a hlbokú stopu humanizmu.... celý text
Literatura světová Romány Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
La Panthère des neiges, 2019
více info...
Přidat komentář
Útlá knížka, které nechybí mapky, ale krutě chybí kresby či fotky. Dle mého by to byl ideální doprovod k pořádnému filmovému dokumentu o irbisovi.
(SPOILER)
" Čakanie je modlitba. Niečo vždy príde. A ak nepríde , znamená to, že sme sa nevedeli pozerať." Poeticko-filozofický cestopis je nielen o hľadaní takmer vyhynutého zvieraťa. Je to o kráse divokej prírody a bezohľadnosti nás, ľudí. Krásne, ale aj smutné zároveň.
"Munier sa chcel dostať do Dzatö úplne na východe Tibetu, v horskom údolí Mekongu. Odtiaľ pôjdeme do hôr, kde sa skrývajú leopardice, ktoré prežili. "Prežili čo?" opýtal som sa.
"Množenie človeka", vysvetlila Marie.
Bylo to pro mě sugestivní čtení, které mě naplňovalo mnohými krásnými představami.. Doporučuju se pro dokreslení podívat na webu na Munierovy fotografie.
Bylo zajímavé toulat se Tibetem a hledat stopy sněžného levharta ....
Tao :
Bezejmenné je počátkem nebe a země,
pojmenovatelné je rodištěm bezpočtu tvorů ....
Kniha je jakoby z jiného světa - v kontaktu s čistou přírodou procházejí očistou i lidské myšlenky - a je jich tu hodně....
A koupat se v - 25 st.C v horkých horských pramenech - to je zážitek.
Jenom škoda, že knihu nedoplnily i Munierovy fotografie - úžasné ....
Sylvain Tesson - jeho neklid, kočování mezi městem a přírodou, hledání, snaha a neschopnost zpomalit - to vše je mi tak blízké... ale tato kniha není úplně tak o něm. Je o obdivu k fotografovi V. Munierovi, o cestě a pochopení jeho osobnosti. O lidech a jejich nepřizpůsobivosti, civilizaci, osobní (ne)trpělivosti a o myšlenkách, které mě z 99,9% napadají, a to se netoulám tibetskými horami. A o přírodě, to hlavně. Doporučuji se při čtení dívat na fotografie V. Muniera z této cesty (https://vincentmunier.com/).
Celkově je kniha rozpolcenější než V sibiřských lesích, nadmíru poetická a občas z obrazotvorné snahy zaskřípe přirovnání (šelma=zbraň hromadného ničení, vlci=grázlové) - možná je to překladem, nedokážu posoudit.
Ale opět je to dobré čtení. Dost dobré.
Dokonalá kniha plná zajímavých myšlenek o člověku a přírodě. Hodněkrát jsem se během četby musela zastavit a zamyslet se nad autorovými slovy. Z knihy jsem opravdu moc nadšená.
Čtení mezi řádky. 4*. Věřím, že číst ji starší a moudřejší, uviděla bych víc. Ukládám do knihovny na pozdější přečtení.
Oceňuji prostředí ve kterém se kniha odehrává, ale to je asi všechno. Moc mě nebavilo číst na několik stránkách "jak se hýbe stéblo trávy" a duchovní úvahy. Děj vlastně téměř žádný. Sněžný levhart je o trpělivosti a čekání na šelmu, která se ani nemusí objevit a tak je to i s četbou.. Kniha mě osobně nezaujala, ale věřím, že si své čtenáře najde u těch, co mají rádi meditativní myšlení a dlouhé popisy přírody.
Štítky knihy
místopisy francouzská literatura Himálaje cestopisy dobrodružství levharti dobrodružné rományAutorovy další knížky
| 2019 |  V sibiřských lesích |
| 2020 |  Sněžný levhart |
| 2023 | Berezina |
Tak nevím. Krásné pseudoimpresionistické líčení cesty a číhané, ale autor až moc nutí svoje - často hrozně naivní - názory.
Řada myšlenek stála za to, ale pak napsal něco jako, že zvířata jsou vrcholem stvoření apod., čímž svému textu spíše uškodil.
Navzdory tomu jsem si z četby odnesl dost a nebráním se představě, že bych se k Tessonovi někdy ještě vrátil.