Snílci
Karen Thompson Walker
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432067/bmid_snilci-in9-432067.jpg
3
108
108
V izolovaném univerzitním městečku Jižní Kalifornie Santa Lora doklopýtá studentka prvního ročníku do svého pokoje, usne – a už se nevzbudí. Spí od rána do večera, a dokonce ani její spolubydlící Mei ji nemůže vzbudit. Nedokážou ji probudit ani zdravotníci, kteří ji odnášejí, ani zmatení lékaři v nemocnici. Poté usne další dívka a pak další. Na univerzitě se rozšíří panika, která nakonec ochromí celé město. Jak se zvyšuje počet nakažených, ruší se vyučování a v obchodech začínají docházet zásoby. Ve městě je nařízená karanténa. Mei, outsider v hierarchii kolejního života, je spolu s excentrickým, idealistickým spolužákem vržena do víru událostí. Dva hostující profesoři se snaží chránit své novorozené dítě, zatímco kdysi poklidné ulice se noří do chaosu. Otec podlehne nemoci a nechává své dvě malé dcery, aby se o sebe postaraly samy. A v nemocnici, zatímco spí, klíčí ve studentce nový život, aniž by o tom věděla. Infikovaní vykazují neobvyklou úroveň mozkové aktivity, větší než kdy bylo zaznamenáno. Zdají se jim intenzivní sny – ale o čem?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , FobosOriginální název:
The Dreamers, 2019
více info...
Přidat komentář
Četlo se to dobře. Ze začátku rychlý spád. Ale potom mi přišlo, že se to dost opakuje. Čekala jsem asi trochu jiné rozuzlení a závěr. Ale jako oddechovka dobrý.
Tak tohle byl takový covidový Dekameron. Sledují se zde příhody lidí u spací nemoci. Do poloviny jsem si vývoj šíření nemoci a vlastně i ty životní osudy docela užíval, a když přišlo to velké zjištění týkající se těch popsaných životních osudů, nebyl jsem překvapený, protože jsem s tím tak nějak počítal. Každý z těch životních osudů byl nakonec ukončen, a vážně to nebylo špatné. Jen to zakončení mi přišlo takové ustřižené.
Chápu, že touha po maximalizaci prodeje vede k "výrobě" naprosto zavádějících anotací. A tak tu máme spoustu zklamaných čtenářů a ještě víc čtenářů, které by tato kniha rozhodně zaujala, ale kvůli té pitomé anotaci po ní bohužel nesáhnou. Já jsem kdysi (anotaci navzdory) objevila Věk zázraků, takže u Snílků to byla sázka na jistotu. Nádherný čtenářský zážitek a spousta materiálu k přemýšlení.
(SPOILER)
Vždycky mě zajímaly a bavily tyhle typy knížek. O nějaké nemoci, jak se šíří, co je původem a jak to skončí. Líbil se mi nápad s tím sněním a moc jsem se na tu knížku těšila. Anotace zněla poutavě.
Bohužel, souhlasím s ostatními, byla to pro mě spíše ztráta času. A to říkám výjimečně. Z 99% se mi knížky, které čtu, hned zalíbí a baví mě, i když ostatní čtenáři mají jiný názor. Ale bohužel tahle kniha byla pro mě zklamání.
SPOILER: Co mě zklamalo na knížce a vlastně ten hlavní důvod mé recenze je, že knížka se nemoci věnuje tak z 10%. Autorka se věnuje postavám, jak se snaží vyhnout nemoci a jak přežívají, zatímco ostatní kolem nich spí hlubokým spánkem. Pro mě je to veliké zklamání, protože já si knížku vybrala kvůli té nemoci. Zajímalo mě, co je to za nemoc? Jak se šíří? Proč někteří ji chytí a jiní ne? Odkud se vzala? Proč se najednou všichni začali zase probouzet? To, co jsem nejvíce chtěla vědět a důvod, proč jsem knížku si v první řadě koupila, mi nikdy nebyl vysvětlen. Nápad je úžasný, má skvělý potenciál. Jen není dotažený do konce a to mě mrzí.
Tak tohle byla ztrata casu.. takove neslane nemastne.. radeji si vyberte jinou knihu..
Tak tady jsem sáhl hodně vedle... I když to zprvu vypadalo, že to bude kniha dle mého gusta, po pár kapitolách jsem byl nucen přiznat si, že my styl autorčina vyprávění nesedí. Nevadí, třeba mě odrovná zápletka. A hle, odrovnala, ale bohužel ne v cela pozitivním smyslu.
Asi už jsem příliš náročný čtenář, ale tady bohužel zápory utloukly těch pár kladů čepicemi...
V této době hodně aktuální příběh. Neznámý virus postupně ochromí malé městečko, nechybí zákazy, izolace nemocných, roušky a ochranné obleky, karanténa. Samotná kniha se ale nevěnuje ani tak samotné nemoci či jejímu původu, autorka se mnohem více zaměřuje na prožívání jednotlivých postav. Bohužel žádná z postav ale nedostala dost prostoru a ani do jedné jsem se nedokázala vžít.
Příběh se rozjel až asi šedesát stran před koncem. Infikovaní vykazují neobvyklou úroveň mozkové aktivity, větší, než kdy bylo zaznamenáno. Zdají se jim intenzivní sny – ale o čem? To jsme se bohužel nedozvěděli.. A na konci jsem měla snad ještě víc otázek.
Tato kniha mě zaujala svojí anotací. Když jsem si přečetla komentáře zde na Databázi, už jsem tolik neočekávala, ale přesto mě kniha zklamala. Příběh se spíše táhl, žádná z postav mi nebyla sympatická, nebo spíš mi byli všichni jedno, nějak jsem si k nikomu nedokázala vytvořit vztah. Často jsem se ztrácela v tom, co je realita a co sen. A ten konec jsem nějak nepochopila. Dávám dvě hvězdy, jednu za nápad, a druhou za to, že čtení odsýpalo.
Nápad fajn, ale bylo tam strašně moc postav, chvíli jsem si nebyla jistá, co je skutečnost a co sen. Konec byl takový nedotažený.
Napad zajimavy, ale prisel mi nedotazeny, jako by tomu neco chybelo.
Cekala jsem, ze tam bude vice rozvinuta ta oblast sneni, ale ve vysledku z toho akorat vyplynulo, ze nekomu se zdalo o minulosti a nekomu o budoucnosti. Za me slabsi knizka z tohoto zanru.
Zvláštně napsáno, naléhavý a konkrétní styl. V souvislosti se současnou situací zajímavé téma (2021), nicméně konec trochu nic neříkající, možná nedomyšlený (?) a trošku zklamal.
Zajímavý nápad, zvláště, když to bylo napsané před rokem 2019.
Připadalo mi , že autorce se to zdálo a hodila to na papír:-)
Trochu to připomíná nynější pandemii a chování lidí.
Ale styl psaní se mi nelíbil, spíš než beletrie to bylo jako popis, divná, nezáživná forma.
A ten konec, rádoby filozofický a nedotažený:-(
Po prožité pandemii už víme, že takhle to fakt nevypadá. Ale jinak je to divné. Má to dokonalou atmosféru a styl psaní, ale wtf obsah... Jde to přečíst na jeden zátah, takže fajn oddechovka. Asi.
Druhá kniha KTW. Co k ni dodat? To hlavní zde podala barbb8k .
První kniha , alespoň pro mně byla lepší. Tu jsem přečetl 2× .
Přesto autorce fandím, ono je umění napsat knihu tak , aby se zalíbila všem.
Na začátek bych chtěla říct, že tato kniha je úplně jiná, než jsem si myslela, že bude. Z anotace jsem měla pocit, že jsem něco podobného četla, ale jakmile jsem začala knihu číst, zjistila jsem, že jsem se spletla. Toto bylo něco tak originálního, že už to bylo možná až moc.
Příběh se rozjel až asi šedesát stran před koncem. Celou dobu jsem čekala na nějakou akci, která stále nepřicházela.
Štve mě, že v anotaci je zmínka o tom, že „v nemocnici, zatímco spí, klíčí ve studentce nový život, aniž by o tom věděla", protože jsem si myslela, že kniha bude hlavně z pohledu této ženy, ale z jejího pohledu tam byla maximálně jedna kapitola a celkově tam tato postava být ani nemusela, ale co už.
Taky jsem doufala, že ohledně věty „Infikovaní vykazují neobvyklou úroveň mozkové aktivity, větší než kdy bylo zaznamenáno. Zdají se jim intenzivní sny – ale o čem?" se bude mluvit víc. Že tam bude nějak víc důležitá, ale vlastně ne. Byla důležité asi v jedné kapitole, takže toto mě celkem zklamalo.
Děj byl vyprávěn asi z devíti pohledů, takže jsem se nedokázala vžít do žádné z postav. Ani na mě žádná z nich neudělala takový dojem, jak bych chtěla.
Jediné dvě postavy, které jsem si oblíbila jsou Ben a Mei.
Mei je taková ta příkladová introverka, která se všech straní a v pokoji si čte.
Ben mi byl od začátku sympatický, ale na konci začal být zvláštní a divný.
Romantická linka mezi M a M (kniha byla totiž vyprávěna i z pohledu manželského páru, proto píšu M a M) byla moc fajn, ale v celé knize byla tak na třiceti stranách, takže se nestihla ani moc rozjet.
Už v půlce jsem přemýšlela, že knihu odložím, ale díky poznámkám od holek jsem to překousla a četla dál, za což jsem moc ráda, protože ten konec byl krásný.
Když nad tím teď tak přemýšlím, tak konec byl v podstatě hodně urychlený, ale zase se tam toho dělo nejvíc z celé knihy, takže.... Jakože asi nejlepší část.
Celkově jsem od této knihy čekala o dost víc a souhlasím s většinou holek, že čtení této knihy byla ztráta času, ale zase taky chápu jednu čtenářku mé štafety, že se jí kniha moc líbila, protože když se to vezme kolem a kolem, nebyla zas tak špatná.
Snílci
Příběh se docela táhne a není v něm vlastně nic nového nebo zajímavého, proč byste si ho měli přečíst.
Kniha byla napsaná ještě před covidem, takže budiž autorce přiznáno to, že přesně odhadla jak taková pandemie probíhá… ale po covidu je tahle kniha spíš návratem do této doby, což mě přiznám se neláká…