Snílek
Ian McEwan
Petr je obyčejný chlapec, který ve volném čase nejraději sní a dovádí věci do jejich absurdních důsledků. V povídkách, které jsou popisem jeho fantazie, se vzbouří sestřiny panenky a utrhnou mu končetiny, zmizíkem vymaže rodiče se sestrou, převtělí se do domácího kocoura a vybojuje za něj rozhodující bitvu nebo se stane batoletem, čímž k němu ztratí dřívější odpor.... celý text
Literatura světová Novely Pro děti a mládež
Vydáno: 1998 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Daydreamer, 1994
více info...
Přidat komentář
Kouzelný příběh, ve kterém je vzpomínáno na jedinečný čas dětství, ve kterém ještě věříte a prožíváte kouzla a magii kolem vás. Jednoduchým, dětským, přesto brilantním jazykem vyprávěný příběh z pomezí magického realismu, s krásným nostalgickým závěrem. Pro mne osobně jeden z nejúchvatnějších popisů dětství. Přečteno v rámci ČV 24.
Je to asi obdobím, ve kterém jsem tuhle dětskou knihu četla, ale já jsem z ní opravdu nadšená, dojatá, nejradši bych autora vyhledala a vyjádřila bych mu hluboký vděk za to, že je na světě a tvoří tak krásné knihy. Je pravdou, že se nejedná o typickou dětskou knihu s jednorožci a růžovými princeznami. Realita je hmatatelná a nějaké to strašidlo je všudypřítomné. Petrovy transformace jsou zvláštní a někomu mohou připadat děsivé, ale copak to, že v jakési perníkové chaloupce si bába s dědkem chtějí upéct vykrmené dítě, stejně jako jezinky a vlk a jiné, to je přece také hrůza a bereme to jakoby nic, tady jen jedna panenka chce kluka upravit k obrazu svému, jemně řečeno. Velmi mě dojal příběh Kocour, protože sama mám téměř 17ti letou kočku, stejně tak příběh o Miminu, protože jsme v očekávání a už jedno dítě v Petrových letech máme a úplně maximálně příběh Dospělý, protože se naše dítě už blíží tomu věku a kdo jiný než dospělý jako čtenář pochopí, jak pravdivý ten poslední příběh Snílka je. Knihu velmi doporučuji pro přečtení dospělým a okolo toho desátého roku i dětem, a možná pak, až budou samy dospělí, aby se k ní vrátily. Třeba budou dojetím brečet stejně jako já.
Ian McEwan je jeden z mých oblíbených autorů. Bohužel u této knížky jsem hned na prvních stránkách zjistila, že je pro děti, nevydržela jsem, odložila jsem jí nedočtenou.
Mimoriadne zlá kniha pre deti. Ako S. King nikdy nebude písať dobré romantické telenovely, tak autor Betonovej záhrady nenapíše dobrú knihu pre deti. Fantázia je tu slabá, nepríjemne strašidelná a rieši len variácie na tému chlapec si vymení telo s .... kniha nevýchovná, násilná (vymením si telo s kocúrom a idem len tak vyvolať bitku) či dokazovania si veľkosti svojho ega. Peter je inak slušný, ale v realite nadáva, inak rodičov miluje, ale nechá ich zmiznúť a tak podobne. Pritom happy endy sú akosi len narýchlo dopísané, keď sa vyčerpá ten "wow" efekt snívania.
Nedávno som čítal rozprávky B. Jóbusa a oproti tomuto je to sakramentsky diametrálny rozdiel.
Krasne pribehy s naznakmi mojho oblubeneho McEwanovskeho znepokojenia. Neviem, ci by som vsetky precitala malym detom.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Tak tohle bylo napsané pro děti no nevím