SNUFF
Viktor Pelevin
V groteskním postapokalyptickém románu SNUFF skloubil Viktor Pelevin jedinečnou společenskou satiru a trefnou karikaturu současného rozložení geopolitických sil. Damilola Karpov je bojový pilot-kameraman z Byzantia, gigantického bohatého města, které se vznáší nad zaostalou a barbarskou Urkajinou. Svými záběry se podílí na udržování neustálého válečného napětí a na utváření umělé reality. Vyprávěním o osudech dvou mladých urkajinských Orků a jedné byzantinské kybernetické ženy se špičkovou umělou inteligencí nám Damilola odhaluje mozaiku společenských manipulací, mechanismy mediálního zotročení a deformaci dekadentní doby, kdy pornografie a smrt diváka nudí a filmy přerostly v náboženský obřad. Román obsahuje mnoho narážek na dnešní sociální a politické poměry v Rusku i na Západě a na pozadí jejich vzájemné nevraživosti nám klade otázky o souvislostech mezi válkami a médii, o povaze zábavního průmyslu, ale i o vztahu lidství a technologie.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , DokořánOriginální název:
S.N.U.F.F. Утøпiя, 2011
více info...
Přidat komentář
Byl jsem z toho hodně unavený a dočetl jsem to tak nějak z povinnosti. Nebylo to tak divný, jak jsem se těšil a jak slibuje text anotace. Asi jsem čekal i nějaký jazykový experiment ve stylu Sorokinova Dne opričnika. Tady se experimentuje maximálně se slovy a jejich významy, ale ne se syntaxí apod. Musím říct, že ani na druhý pokus mi Viktor Pelevin nic neříká. Omon Ra bylo alespoň vtipné tím, jak to těžilo z těch konspiračních teorií.
Kousavá satyra nebo hluboká filozofická kritika našeho světa? Od každého trochu ve čtivém mixu v příběhu z dystopického světa, kde jaderná válka (zase) zničila náš svět. Civilizace zde popisovaná je dobře vymyšlená a v celé nahotě ukazuje, kam může lidská chuť "po krvi a sexu" zavést celou společnost. Určitě stojí za přečtení.
Pelevin je opravdovým Mistrem fikce a slova. Takhle kniha je velmi složitá a opravdu se za ní skrývá mnoho těžkých témat. Ať je to politika, náboženství, kultura či život sám o sobě, každé téma je otevřeno a vloženo do složité mozaiky fantaskního příběhu. Moc se to povedlo a užil jsem si tohle dílo, jen musím přiznat, že se mi nečetlo lehce..
Ač zcela mimo můj obvyklý žánr, zajímavý čtenářský zážitek :) Analýza médií, ideologie, zvrácená manipulace obyvatelstva, neobvyklé vztahy mužů a žen. Groteskně pokřivený bizarní svět budoucnosti aneb současná moderní společnost dovedená do extrému.
Originální, vtipné, kruté, absurdní a neskutečně kreativní. Neuvěřitelně cynická kniha, nemilosrdný Pelevin!
Knížku jsem vybrala podle obalu a rozhodně jsem nelitovala. Postapokaliptické romány mne baví a tenhle byl správně ujetý. Žasnu, co dokáže někdo vymyslet. Určitě si od Pelevina přečtu i další knížky.
Přečtením Svaté knihy vlkodlaka jsem se rázem stal Pelevinovým fanouškem, úplně mě očaroval. S velkou chutí jsem se tedy začetl i do Snuffu a ano, i zde nalézám geniální nápady autora, čtivé dialogy a bezuzdnou zálibu v sondování těch nejtemnějších lidských pudů. To všechno Pelevin umí. Ale tentokrát ten příběh prostě skřípe, logika se zadrhává a apokalyptický svět trpí přemírou nedopečených nápadů, jež kazí kostrbaté popisy všech možných hejblátek a vulgarita zakrývající nedotaženost. Přitom autorovy oplzlosti mi ve Svaté knize vůbec nevadily, tam mě bavily a četly se s lehkostí.
Naštěstí je kniha skutečným gejzírem originálních nápadů, vtipných novotvarů a čtenář si tam najde dějové linky, které prostě baví. Já jsem si neskutečně užíval vztahu hlavního hrdiny s androidkou, robotickou milenkou - "surou" Kajou, u níž si v rozporu s návody výrobce a doporučeními sommeliérů (!) nastavil na maximum nejen Svůdnost, ale také Mrchovitost :-) a co nejhůře, i Oduševnělost! Tenhle smrtelný koktejl mučí hrdinu na tisíc a jeden způsobů, až jsem mu skoro záviděl. Pro tohle stojí knihu číst a třeba jiné pasáže o životě Orků přeskakovat.
Půvabným neologismem postmoderního líčení je slovo "manitou". Rozklad civilizace přetavil původního indiánského Manitoua v nového trojjediného boha: Stvořitele, Peníze a Monitor. Tohle jako satira naší civilizace a postfaktické společnosti funguje skvěle. Ale přesto ty čtyři hvězdičky dávám jen s odřenýma ušima.
Pelevinovo chytré satirické podobenství politiky, médií, vztahů, náboženství i třeba módy. Zpočátku se možná nebudete orientovat, ale stojí to za to pokusit se. Kniha je plná štiplavých narážek, paroduje vlastně všechno, co v moderním světě děláme.
Mám rád divné knihy a tato je divná dostatečně, takže se mi líbila. Příběh je pěkně ujetý a zřejmě má ukazovat, kam nás až můžou dovést (nebo už dovádějí) média, různé -ismy, úchylárny, atd. Přes všechny ty divnosti je ale nad čím se zamyslet. Z druhé strany v některých chvílích není třeba hledat v ději moc logiky a stačí si užívat urpení hlavních hrdinů (maximální mrchovitost je prostě sviňárna).
Štítky knihy
satira ruská literatura postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2011 | Svatá kniha vlkodlaka |
2016 | SNUFF |
2002 | Omon Ra |
2002 | Generation P |
2006 | Helma hrůzy |
Když vypukla válka na Ukrajině, věděl jsem, že si musím přečíst něco od Pelevina - a SNUFF, který jsem dlouho odkládal, se ukázal jako výborná volba (i když doufám, že se od autora brzy dočkáme i knihy, která bude přímo reflektovat tuto událost). Samotná Utopie je především gejzírem nápadů, vtipů a hříček, které v hávu "daleké budoucnosti" skvěle komentují současnou nesnášenlivost západu a postsovětského východu. Pokud jste ale zarytým fanouškem jedné ze stran tohoto konfliktu, budete asi nespokojení - Pelevin rozdává přesné rány na obě strany. O to víc pak zamrzí konec, kdy se zdá, že se příliš přiklonil k jedněm (nemluvě o tom, že je až debilně kýčovitý). Ale zbytek stojí za to: u knihy jsem se mockrát zasmál a spoustu trefných postřehů přijal za své.