Sobecký gen
Richard Dawkins
Kniha Sobecký gen je „sociomorfní“ v tom smyslu, že podobně jako svého času Darwinův Původ druhů odráží charakter soudobé společnosti. Dawkinsovo pojetí živého organismu, v němž ústřední místo zaujímá sobecký gen, autonomní stavební i funkční jednotka, vypovídá mnoho také o současné, vysoce individualizované a atomizované společnosti.... celý text
Literatura naučná Věda Přírodní vědy
Vydáno: 1998 , Mladá frontaOriginální název:
The Selfish Gene, 1976
více info...
Přidat komentář
Dawkinsův pohled na biologickou evoluci nabízí nejen silný argumentační aparát ale zároveň ohromný myšlenkový přesah daleko za hranice "sobeckých genů" jako nesmrtelných replikátorů. Člověk je často donucen uvědomit si hromadu věcí, nad kterými ho nikdy nenapadlo přemýšlet - například v části věnované teorii her a vězňovu dilematu a jejich vztahu k altruismu stojí jistě za pozornost úvahy o "dobrých úmyslech" advokátů, nebo zamyšlení nad metrosexuály v kapitole o souboji pohlaví, případně pozoruhodné postřehy o memech a náboženstvích. Sobecký gen rozhodně stojí za přečtení už jenom proto, že Dawkinsovo sdělení nelze shrnout do povrchního prohlášení o tom, že "předmětem přirozeného výběru jsou geny, nikoli organismy", jak se velmi často děje. Je to podstatně zajímavější! (čteno v originále)
Zajímavá kniha, která jistě ledacos vysvětluje - určitě do té míry, do které lze vysvětlovat prostřednictvím popisu populačního chování. Její vysvětlení však nemusí být úplně přesvědčivá.
Mohlo by se třeba zdát, že vysvětlení evoluce se neobejde bez komplikovanějšího popisu zpětné vazby mezi geny a prostředím.
Geny zakódovávají informace o prostředí a svým 'chováním' předjímají jeho vývoj. A jak se to pak má se 'sobectvím' genu?
Buď je všechno dáno jenom autonomními genovými automatismy ('sobeckými geny'), nebo geny vůbec ani nejsou autonomní ('sobecké')...
Autorovy další knížky
2009 | Boží blud |
1998 | Sobecký gen |
2002 | Slepý hodinář |
2011 | Největší show pod Sluncem |
2008 | Příběh předka |
Skvelá kniha, ktorá nielen opisuje evolúciu a podkladá ju argumentami, ale aj núti prehodnotiť pohľad na svet.