Sobecký gen přehled
Richard Dawkins
Kniha Sobecký gen je „sociomorfní“ v tom smyslu, že podobně jako svého času Darwinův Původ druhů odráží charakter soudobé společnosti. Dawkinsovo pojetí živého organismu, v němž ústřední místo zaujímá sobecký gen, autonomní stavební i funkční jednotka, vypovídá mnoho také o současné, vysoce individualizované a atomizované společnosti.... celý text
Literatura naučná Věda Přírodní vědy
Vydáno: 1998 , Mladá frontaOriginální název:
The Selfish Gene, 1976
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sobecký gen. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (23)
Hezky a čtivě napsaná kniha, která mi rozšířila obzory biologie a vývoje druhů. Jednu hvězdičku srážím proto, že jsem tam viděl jistou nabubřelost a zesměšňování jiných pohledů, dále pakmi tam chybí jistý návod, jak se smířit s tím, že jsme jen vehicle určený k přežití miliard genů, pro které je v tento okamžik výhodné, když tvoří nás, nebo jsem to tam alespoň neviděl.
Ve své době velmi převratná kniha, která má hodně co říct i dnes a je napsaná velmi čtivě. Bavila mě a hodně jsem se z ní poučil. Modernější evoluční teorie bohužel takto hezky zatím rozpracovány nemáme. Pokouší se o to kniha Evoluce³, kterou doporučuji jako doplnění těchto starších základů, ale bohužel není zdaleka tak dobře napsaná.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sobecký gen v seznamech
v Právě čtených | 8x |
v Přečtených | 248x |
ve Čtenářské výzvě | 12x |
v Doporučených | 27x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 300x |
v Chci si koupit | 103x |
v dalších seznamech | 10x |
Štítky knihy
evoluce biologie genetika teorie her
Autorovy další knížky
2009 | Boží blud |
1998 | Sobecký gen |
2002 | Slepý hodinář |
2011 | Největší show pod Sluncem |
2008 | Příběh předka |
(SPOILER) Jedna z knih, která vám změní pohled na svět. Dawkins prezentuje poměrně srozumitelně pokročilé znalosti vědy ohledně biologické, nevyhnutelné reality, která je často docela krutá, avšak pomáhá pochopit, proč se lidi chovají občas trochu podivně. Nakonec jsme všichni řízeni touho zachovat naše geny. Mezi tím docela drsným bojem o jejich zachování se však dočkáme i některých vcelku povbudivých slov a sice že z biologického hlediska hodní kluci nekončí vždycky poslední a pro bezdětné může být útěchou, že kultura je také dlouholetá a lidské výtvory, nejen děti, dokážou přežít lidi.