Sobectví
Helena Šmahelová
V novele vylíčila autorka prostřednictvím moderní úsporné psychologické kresby vztah stárnoucího muže a mladé medičky. Dva odlišné charaktery, úspěšný hudební skladatel, povrchní, jdoucí za kariérou a zásadová studentka medicíny odlišně chápou a řeší citové vzplanutí, které je sblížilo. Přímočarost děvčete marně bojuje se sobectvím partnera, který se nehodlá rozejít ani s ní, ani s manželkou. 3. vydání.... celý text
Přidat komentář
Nerovný pár - praktická a na zemi pevně stojící medicka Tamara a úspěšný hudební skladatel Jiří Lukas, otec třináctileté dcery a manžel atraktivní Lizy. Jejich společná cesta začíná celkem idylicky, bohužel časem ji začne poznamenavat Tamarina touha posunout se ve vztahu i v životě dál, ale hlavně sobectví Lukase, který chce všechno získat, ale není sám ochoten se čehokoli vzdát. Zmíněné skutečnosti nakonec vedou k tragédii.
Sobectví mě osobně moc nebavilo. I ten vztah Lukase a Tamary mi přišel takový podivný, spíš vztah otce a dcery (ve všech rovinách krom sexu). Ale to, že se Šmahelová umí parádně zhostit psychologie postav, je fakt. Nálady, rozpoložení mysli, pohnutky, přetvářka, taktika a (ne)takt, niterná přání a nesoulad v představách Lukase, Tamary, Líza, která už za léta života s nevěrným manželem zjistila, jak si muže udržet pro sebe, vše z řádků autorky plyne a sděluje, co sdělit má.
Téma staré jako lidstvo samo.
Stárnoucí muž Lukas - úspěšný skladatel hudby, otec dospívající třináctileté dcery a manžel stárnoucí ženy Lízy - ženy v domácnosti s vybraným šatníkem a vystupováním.
Mladá, krásná studentka lékařské fakulty Tamara, která je ochotná pro Lukase udělat prakticky všechno....
Velmi zdařilé zpracování manželského trojúhelníku s překvapivým koncem.
Jediné, co mě vždy udivilo, bylo, že Tamara po celu dobu Lukasovi vykala....
Knihu mám dodnes v knihovně. Když jsem ji četla, nevěděla jsem, kdo je větší sobec - zda Tamara, která chtěla muže pro sebe, nebo onen stárnoucí muž / jméno mi vypadlo /, kterému vyhovuje manželský servis a mladá milenka. Asi se po ní podívám a přečtu si ji znovu.
Zajímavá kniha o lidských pocitech. Vášni, nevěře, sobeckosti, výčitkách, touze, lásce,... Doteď nevím, na čí jsem byla straně. Jestli na straně lásky dvou lidí, kteří by byli společností zatraceni, jestliže by odhalili své city, nebo na straně klasické rodiny, na straně zrazené ženy, která si postupně začala na svůj úděl zvykat.
Příběh, který přeroste v drama. Mladá a plná ideálů - taková je Tamara.
Vztah se ženatým mužem a jeho egoismus ji zničí.
Pořád aktuální - doporučím.
Šmahelové knížky jsou sázkou na jistotu. Dovede psát o vztazích tak citlivým, detailně ženským způsobem, že vás to pokaždé vtáhne to žít.
Téma knihy není úplně nějak pro mě, ale i tak díky autorčině skvělému stylu mě to bavilo.
Další z krásných knih od paní Šmahelové. Tuto knihu jsem četla již jako náctiletá a stále se k ní ráda vracím. Psychologická sonda do nitra mladé medičky zamilované do mnohem staršího, sobeckého hudebního skladatele.
Autorovy další knížky
| 1959 |  Velké trápení |
| 1984 | Stíny mých otců |
| 1979 | Žena roku 1900 |
| 1964 | Dobrá mysl |
| 1985 | Stopy mých otců |
Všichni tři, skladatel Lukas, jeho žena Líza i mladá Tamara, mi lezli pořádně na nervy. Každý z nich si pěstoval své vlastní sobectví a pevně se ho držel. Lukas si měl dát studenou sprchu a netahat mladou a naivní Tamaru do svého života. Tamara si měla dát pár facek a nelézt do života rodině s dítětem, kterou znala od dětství. A Líza se měla konečně vzbouřit. Ale pak by nebyla kniha, která je napsaná velice čtivě a někomu možná poslouží i jako varování, že některé vztahy jsou vysoce rizikové a většinou končí špatně.