Sociálně úspěšní psychopati aneb vzpoura deprivantů 1996-2020
František Koukolík
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445955/bmid_socialne-uspesni-psychopati-aneb-vz-XeK-445955.png
4
10
10
Když v roce 1996 vyšla kniha Vzpoura deprivantů, vyvolala zaslouženou pozornost. Šlo o první příspěvek českých autorů k tématu lidí s charakteristickým souborem odchylek citového a sociálního života, pro které je jediným smyslem bytí dosažení a udržení moci. Za uplynulé čtvrtstoletí se svět změnil v mnoha očekávaných i neočekávaných směrech tak rychle a převratně, jak tomu pravděpodobně celé dějiny nebylo. Sociálním úspěchem dnes chápeme vysoký podíl na moci a majetku získaný jakýmkoli způsobem. V populaci stále existuje vysoký podíl jedinců s jednotlivými psychopatickými znaky. Tito lidé bývají velmi přizpůsobiví a ve vhodném prostředí se z části z nich mohou stát sociálně úspěšní psychopati. Obvykle se sami nechovají násilně. Objevují se na vysokých příčkách hierarchií nejrůznějších organizací, hospodářských i politických. Sociálně úspěšní psychopati se v České republice vyskytují a jsou vysoce aktivní stejně jako v jiných zemích, o čemž svědčí bezpočet „kauz“ minulých desetiletí. František Koukolík se k tomuto tématu po 25 letech vrátil a pokusil se shrnout vývoj poznání v uplynulé době. Kniha přináší skutečnosti, o kterých mnohdy nechceme ani slyšet. Probouzejí úzkost a neplyne z nich příliš naděje. Jsme manipulovatelní, rádi slyšíme a vidíme jen to, co si přejeme slyšet a vidět. Citová paměť je nepřenosná a tak se staré hrůzy vracejí a zrůdní političtí šašci se rodí generaci za generací znovu… Kniha je určena všem lidem, kterým není lhostejný osud náš i dalších generací.... celý text
Přidat komentář
Nebola to zlá kniha, no podľa nadpisu aj jej začiatku som očakávala niečo iného. Čakala som – kto by to bol povedal, že? – že bude celá venovaná sociálne úspešným psychopatom, analýze ich správania, spôsobu ich fungovania. Napríklad by ma bolo veľmi zaujímalo, odkiaľ psychopati – keďže nemajú empatiu – presne vedia, čo na ľudí platí, čo v nich vyvoláva tie správne pocity, akým spôsobom sa nimi učia manipulovať. Veď žiadna vysoká škola manipulatívna, ktorú by mohli navštevovať, neexistuje. No odpovede som sa nedozvedela. Namiesto toho sa so psychopatmi, aj to v širších súvislostiach, stretávame iba na začiatku. Stred je skôr taký povzdych, kam ten náš svet speje, kritika ľudskej hlúposti, vyjadrenie názorov na rozličné spoločenské a filozofické témy. Niežeby som sa s autorom nestotožňovala, s jeho závermi som skoro vždy súhlasila a bolo to užitočné, aj keď nie práve najjednoduchšie čítanie. Len nespĺňa očakávania, ktoré dáva svojím názvom. Ani posledná časť knihy, prílohy, nie je priamo o nich, popisuje však techniky, ktoré títo narušení ľudia používajú na ovládanie davov.
To čo mi vadilo v predošlých knihách Pána Koukolíka, je odstránené. Je tam kapitolka o židovi Bernie Madoffovi, ktorý spôsobil viacej škody ako tohoročné prírodné tornádo, momentálne si nespomeniem, ako sa volalo.
Na týhle knížce není nic moc co hodnotit. Dojem z knížky je z mojí strany takový nijaký.
O čem kniha pojednává:
- první část je věnovaná psychopatům
- v další části se probírají aktuální problémy lidstva jako takovýho (pokud jste optimista, nečtěte), vlastně je to všechno progrese a bude jenom hůř; klimatické změny; znečištění; korupce; touha po moci; a tak dále
- jako pozitivum vnímám to, že v příloze je věnovaná část argumentačním klamům, což považuji za velmi důležitou součást vědomostí ; také se autor věnuje poznávacím předpojatostím
Nevím, autor napsal mnohem lepší knížky, tohle je taková všehochuť. Nedozvíte se nic extra nového, pokud jste alespoň některé jeho knihy přečetli (kapitoly o psychopatech třeba nečekejte nějak extra zajímavé nebo nějaké nové, vzrušující poznatky, prostě to, co se tak všeobecně ví a tuší - třeba že psychopati mají v 5ti faktorovém OCEAN nižší míru přívětivosti a svědomitosti).
Jeden citát se mi ale zalíbil a proto si ho tu odložím.
"Necháme-li se zničit, vesmír se neusměje. Neví o nás."
Kniha pro mě byla zklamáním. O psychopatech jsem se nic nového nedozvěděla. Druhá část knihy pro mě byla nezajímavá. Mírné zlepšení přišlo s kapitolou Obrana a nejvíc mě zaujaly tři přílohy o logických klamech, poznávacích předpojatostech a propagandistických nástrojích. Tato témata by zasloužila samostatnou publikaci.