Sofie, Smrťák a já
Thees Uhlmann
U dveří vypravěče kdosi zazvoní. Když otevře, uvidí podivného muže, který je mu podezřele podobný, a navíc tvrdí, že je Smrt, že ho musí odvést a že mu zbývají poslední tři minuty života. V bytě se mezi nimi rozvine absurdně vtipná diskuze, kterou přeruší další zvonění. Za dveřmi stojí hrdinova bývalá přítelkyně Sofie, se kterou měl jet na návštěvu své matky a také svého sedmiletého syna, kterému sice posílá každý den pohlednici, ale už roky se s ním neviděl. Smrťák uzná, že člověk by neměl odejít ze světa bez rozloučení, a všichni tři se vydají na výlet plný neuvěřitelných náhod a situací způsobených neobratností, s níž se Smrťák pohybuje ve světě živých. Během cesty řeší samé důležité otázky jako třeba: Musí Smrťák čurat? A pokud ano, jak to dělá?... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2020 , CosmopolisOriginální název:
Sophia, der Tod und ich, 2015
více info...
Přidat komentář
Těžko napsat něco, co ještě nebylo řečeno. Čekal jsem více humoru. Smrt je sice borec a má v sobě dost toho zeměplošského, místy je kniha zábavná, ale o kus dál se zas blíží psychologickému románu, které já nerad. Jako odpočinková četba dobré, ale humoru zas tak moc není. Největší odvaz, je, když se Smrt představuje jako Morten de Rakvens, to je vynikající jméno.
Největší moudro:
- Proč jsi to udělal?
- Když někoho obejmeš, nemůže tě praštit.
A co se týče těch důležitých otázek, o kterých se zmiňuje anotace, že se cestou řeší - nevzpomínám si, že by se probíralo, jestli Smrt musí čurat. To mě celkem zklamalo.
Vůně nové knihy nestačila.
Odkládám a to jsem dočetl již spousta úmorů.
Poučilo mě to, okouknou předem autora a rozhodně již nekoupit komedii od fryců, na to musíte mít fakt šťastnou ruku.
Podle hodnocení jsem čekal velkou nudu ,kterou občas naruší čtivější část. Nakonec to nebyla taková hrůza a kniha se mi četla celkem dobře, chvílemi jsem se i pousmál. Celkově to není špatné ,ale na druhou stranu jsem čekal krapet něco jiného.
Humoristický, ale i dojemný román, kdy jednoho dne u dveří vypravěče zazvoní podivný muž a tvrdí, že je SMRT, že ho musí odvést a zbývají mu 3 minuty života.. Následně do příběhu vstupuje hrdinova bývalá přítelkyně SOFIE.. Dialogy jsou vtipné, v románu se nachází také retrospektivní momenty vypravěče. V koutku duše jsem si přál jiný závěr..
Na Databázi knih má kniha docela nízké hodnocení, ale mě se kniha celkově líbila. Je to oddechová kniha, která má čtenáře pobavit. Jedná se o autorovu prvotinu. Kniha se stala předlohou divadelní hry, byla přeložena do nizozemštiny a francouzštiny a připravuje se podle ní film. Budu zvědavý na filmové zpracování podle této knihy a rád se na film podívám. :)
Kniha obsahuje také ilustrace.
Nikde nebylo psané, že je to humorná kniha! Místy to bylo vtipné i odpočinkové, trochu absurdní, ale u čtení jsem se nenudila. Sice jsem čekala, že to dopadne jinak, ale jako proč ne. :-)
Pridavam se k nazorum vetsiny. Cekala jsem mnohem vice humoru. Ty hlavni postavy mi nebyly moc sympaticke. Celkove kniha k odpocinku, ale zadny zazrak, skoda,zapletka by byla originalni.
Zase tak moc vtipných dialogů jsem nepotkala. Ale nakonec jsem se docela bavila (a tím myslím posledních 30 stran).
Ano, takhle kniha je místy zmatená, místy jsou v ní strašné nesmysly a obrovské bitvy, které mi připomínají souboje z komixů, ale strašně jsem se u ní nasmála. Představte si, že Vám za dveřmi zazvoní smrt, máte 3 minuty na umření, ale naruší Vám to Vaše bývalá a tak zůstanete na Zemi ještě o pár dní dýl, protože smrťák má přece jen nějaké city a hlavně tahle dovolená se mu neskutečně líbí! Nesmíte se od sebe ale vzdálit více jak 400 metrů nebo spát se smrťákem v posteli, protože pak hrozí že umřete taky. A tak tenhle týpek v černém obleku, který se všude představuje jako MORTEN DE RAKVENS poznává život, zatímco náš hrdina smrt.
Je to milé, je to odpočinkové, je to něco jiného. Mě se rozhodně líbila :)
No.. jsem mírně v rozpacích. Zpočátku perfektní, ale to, co bylo perfektní, se posléze měnilo v nudu a opakování. Jako kdyby si s tím pak autor už nevěděl rady. Škoda, námět se mi hodně zamlouval.
No, mě to nějak neuchvátilo.... :(
Jak už tu bylo napsáno, podle anotace jsem čekala cosi jiného - víc humorného. Možná jsem tak trochu očekávala něco na způsob "komického" Smrtě z Pratchetta.
Občas jsem se přistihla, že přeskakuji odstavce, že nečtu všechny dialogy, a podobně. Ke konci knihy jsem si říkala, že vlastně pořádně ani nevím co poslední dva dny čtu a co bylo na předešlých stránkách. :(
Námět vůbec nezněl špatně - spíš to zpracování pokulhávalo. :(
Ale třeba to bylo jen mým rozpoložením, a v tomto čase mi kniha nesedla a jindy by to bylo jinak.
Anotace říkala něco, kale komentáře zde něco jiného. A komentáře mají vyšší váhu.
Kniha se zdála být svým tématem a zápletkou zajímavá a čekal jsem nějakého ironického Smrťáka se sklonem k černému humoru. Ale nedočkal jsem se.
Kniha byla nudná, místy jsem se přistihl, že ani nevnímáme, co čtu. A ty souboje dvou smrtí? To jako mělo být co?
Kniha se vleče a konec se zdá v jedné krátké kapitole. Dost zklamání...
Hvězdička navíc je za ilustrace.
Kapitola 1 a 39, tedy první a poslední, kdy první uvede do děje odpovídajícímu názvu knihy a poslední kdy se přidá syn Johnny. Mezitím? Dalo se to přežít, ale jednou a dost:o) Chtělo to nejen více humoru, který se těžko hledal....
CITACE: „Není důležitý počet dnů, ale hojnost emocí.“
Podle anotace jsem čekala humornou knihu plnou smrťáckých vtípků a černočerného, ostrého humoru. Zkrátka přesně podle mého gusta. Musím zkonstatovat, že toho humoru zase až tolik nebylo a místo toho se mi dostalo něco, co jsem vůbec neočekávala. Moudré a milé vyprávění o životě a smrti, o ztrátách i naději a o uvědomění si každodenních situací ať už přítomných či minulých, které nám formují život. Více v recenzi od Kniha za knihou.
Podle anotace jsem doufala v trochu více humoru, který se bohužel nekonal. Místy vtipné, ale opravdu jen namátkou.
Nic moc knížka.. Po dlouhé době jsem přeskakovala stránky, jak to bylo nezáživný..
Občas nějaká světlá chvilku v podobě vtipného dialogu, ale jinak nadšená nejsu.
Taková zvláštní knížka, humorné konverzace a přitom o legrační životní zkušenost nejde. Prostě jednoho dne hlavní hrdina otevře dveře a za nimi Smrťák...dobře se to čte
Tak já nevím. Knih se Smrtí v hlavní roli je poměrně dost, ovšem tahle se snaží o humornější přístup s nadsázkou. No. Nesmála jsem se, ani nedojímala, bylo mi to tak nějak jedno. Navíc postavy nejsou moc uvěřitelné a chovají se, jak kdyby jim bylo minimálně o dvacet let méně a měla jsem pocit, že téměř všechny rozhovory se neustále opakují. Jsem zklamaná, anotace zní lépe než pak samotný děj. Ale aspoň ta kniha hezky vypadá.
Zajímá vás, jestli má Smrt nudnou práci? A mohl by ji někdo připravit o místo? Německý hudebník Thees Uhlmann ve své prvotině předkládá bláznivou zápletku, na jejímž pozadí nenásilně odhaluje to, co je v životě opravdu důležité. Každá postava je nějakým způsobem svéhlavý originál, jak to už v životě chodí. Kdo má rád jazykový humor, ten si přijde na své.
Knihu jsem si koupila, aniž bych věděla o čem bude. Myslím, že to nebyla až taková hrůza, vlastně to celkem ušlo. Neurazí, nenadchne. Ale byla z levných knih za 40kč, takže koupě nelituju.
Co mi tedy vadilo, bylo to, že autor až přespříliš zmiňoval slovo "erekce"... :p
Postava vypravěče byla až moc nudná, Sofie byla moc agresivní a smrťák se choval jako mimino.
Bitvy byly špatně rozepsané a šly absolutně mimo mě a můj vkus. Jakože, modré plameny? Cože, hořící tyče? Ptám se na jediné, a to: PROČ?!
Jinak, zjistila jsem, že mě kniha asi vtáhla, protože na konci mi v očích slzy nechyběly...
3 hvězdy: takový průměr.