Sofinka a záhadné zvířátko
Martin Vopěnka
Sotva se v zoologické zahradě objeví prázdný výběh se strohým nápisem: „Když nejsem ve výběhu, odpočívám nebo spím“, přitáhne to nečekanou pozornost dětí. Představivost Sofinky, holčičky, která půjde po prázdninách do školy, se rozběhne naplno. Záhadné zvířátko jí od té chvíle nedá spát. Může se ve výběhu ukrývat třeba jednorožec se stříbrným rohem? Nebo obrovský krásný motýl? Ilustrovaná pohádka Sofinka a záhadné zvířátko vypráví o kráse a nevinnosti dětské fantazie. První čtení a čtení rodičů s dětmi Martin Vopěnka za své knihy pro děti, stejně jako Aneta Holasová za své ilustrace, dostali celou řadu ocenění.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem odkládala s vědomím, že se bude určitě jednat o fantazijní příběh vymyšleného kamaráda s tělem zvířete apod.. Byla jsem ale mile překvapená tématikou celého příběhu. Myšlenka záhadného zvířete, které se před zrakem dětí schovává krásně rozvijí fantazii a možnost dítěte tvořit a přemýšlet, jaké zvíře je v příběhu ukryto. Tomu pak napomáhají i krásné ilustrace, kterými příběh oplývá, a které fantazii jen podněcují. Rozuzlení příběhu pak dává možnost přemýšlet s dětmi nad tím, zda nám jinakost ostatních v životě překáží, zda je to správné apod. Zkrátka moc pěkná kniha!
Na knížku jsem byla hodně natěšená - a to je možná kámen úrazu. Nepříjemně mě totiž zaskočilo (malinké) množství textu. Uznávám, že opakování je funkční a často i (zvláště pro děti) atraktivní princip, tady mi ale - i právě vzhledem k tomu, jak málo textu kniha obsahuje - vadilo, že čtu vlastně pořád dokola jedno a totéž.
Situace před výběhem mi připadala kapku nevěrohodná - to jako do zoo chodí pořád ty stejné děti a všechny začnou najednou, když je nejdříve před záhadným výběhem narváno, ale po pár týdnech už tam není ani noha, protože všechny omrzelo čekat?
Možná, že v jiném rozpoložení bych knížku ocenila více, ale takhle pro mě nijak nevybočuje z řady a nemám potřebu se k ní vracet.
Obrázek na titulní straně mě už v knihovně tak nějak odrazoval od četby, takže Sofinka docela dlouho ležela v polici s knihovnickými výpůjčkami. Až po několika náročných YA knihách jsem se odhodlala ji aspoň prolistovat, abych četbu trochu odlehčila. A od té chvíle už jsem ji nedala z ruky, dokud jsem si ji nepřečetla a dokud jsem opakovaně neprohlédla nádherně barevné ilustrace.
Musím přiznat, že i já - ač nejsem dítko - jsem byla plná zvědavosti, jaké zvířátko se skrývá v prázdném výběhu a spolu se Sofinkou jsem vždy přicházela do ZOO s nadějí, že dnes už se to snad dozvím. Když se mé přání konečně splnilo, byla jsem tuze překvapená, ale spokojená.
Teď jsem jen zvědavá, jestli to naši malí čtenáři budou mít nastavené stejně . . .
Autorovy další knížky
2011 | Spící město |
2015 | Nová planeta |
2012 | Spící spravedlnost |
2013 | Spící tajemství |
2009 | Pátý rozměr |
Přečtete se svou ratolestí jedním dechem plni zvědavosti až do konce. Jen škoda, že při opětovném čtení už se zvědavost vytrácí. Je to skvělá knížka (obzvláště pro začínající čtenáře), ale druhý díl - Sofinka a paměť stromů je ještě o úroveň výš.