Šokovaná růže

23.10.2021

Básně do sbírky mi koupil taťka hned jak vyšla, abych nikdy nezapomněla....
A stále jí mám spojenou s tím ránem,kdy jsem jako malá holka koukala přímo z okna do hlavně tanku....
Kdo nezažil nemůže pochopit.....

22.02.2021

Šokovanou růži jsem si koupil hned jak vyšla, v roce 1969. Mikulášek se v ní vyjádřil k naší okupaci vojsky Varšavské smlouvy... jenže... jenže...
... byli jsme plni dojmů a na scéně byli odvážnější než on: Karel Kryl zpíval Bratříčka, Kubišová Modlitbu... atd.
Mikulášek tehdy ležel v nemocnici a psal odtamtud. A za Šokovanou růži byl "odejit"... jenže ... jenže...
Jak zpívá Aneta Langerová:
Jenže co se schová, to se taky poztrácí...
Jak dnes mají rozumět čtenáři básníkovu poselství?
Mne oslovuje z Černého tryptychu báseň Tehdy, protože si pamatuji na hlášení, které pacient Mikulášek z rozhlasu zajisté do omrzení slyšel na svém nemocničním lůžku: Občané, zachovejte klid a neklaďte vojskům odpor...
...mrtvého přivezli syna?,
zachovejte klid... atd.
Hlášení: - když jelen na krev troubí,
že ani jedno nezraněné místo není tu-
a že člověk není jenom cosi
potažené koží!
Bázeň: - jaképakfraky s tou trochou krve...
(Tak to máš za to, pisálku!)
Hmmm, tak málo stačilo k tvému umlčení!
Statečnost?
Ani naplno se to neřeklo. Kryl utekl. Marta lepila pytlíky... ti to řekli na plnou hubu!
Třeba těchto pár poznámek pomůže těm, kteří to nezažili a tak nerozumí...

09.11.2020

Potkali jsme se bohužel spíše výjimečně.

04.10.2017

Básně nejsou špatné, ale něčím se mi nelíbí. Tedy až na závěrečnou část Závěti, která je velmi působivá. Úryvek z Pláně: „A to je vše! Jen hadry, kůže, kosti, má duše lítostná, v soutěsce přítomnosti, tak nepomíjivé v své pomíjejícnosti jak pouhopouhý dech, nach vybuchnuvší růže, a to je vše, jen hadry, kosti, kůže, a jistá masitost lstné nahmatatelnosti – byť z utápání,“

26.04.2017

Autor si skvěle hraje se slovy a obdivuji jeho fantazii a obrazotvornost, ale témata básní (erotičnost a opěvování krásy nahých žen) mne nijak nezaujala, holt mám jiný vkus.