Sonáta pro Miriam
Linda Olsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322840/mid_sonata-pro-miriam-3HD-322840.png
4
48
48
Nezapomenutelný román o mlčení, samotě a hledání Ze švédského originálu přeložila Jana Chmura Svatošová Adam Anker, hudební skladatel a houslista, pobývá již nějaký čas v Krakově. Sponka v prachu u jeho nohou v parku v něm vyvolá příval vzpomínek na dceru Miriam a její náhlou smrt. Celý Adamův život je jedním velkým tajemstvím. Znovu se vrací k příčinám, proč dcera vyrůstala sama s ním na Novém Zélandu. Myslí na všechno, co si neřekli, a na všechno, co nikdy nebylo řečeno mezi ním a Miriaminou matkou, švédskou malířkou Cecílií. Ani jeho matka, se kterou vyrůstal ve Švédsku, s ním nemluvila o bolestných věcech. Nikdy mu nepověděla o jeho kořenech ani o osudu jeho rodiny v Polsku za nacistické okupace a nenaučila ho mateřský jazyk. Adam si nyní uvědomuje, že totéž učinil své dceři. Rozhodne se mlčení prolomit a své minulosti se dopátrat. Jeho pouť vede ze slunného Nového Zélandu do starosvětského polského Krakova a posléze i na melancholický zasněžený ostrov stockholmského souostroví, kde kdysi zanechal svou životní lásku. Podobně jako sonáta představuje hudební téma a v různých tóninách je pozměňuje, je Sonáta pro Miriam důmyslně komponovanou variací na důsledky mlčení. Sonáta pro Miriam je silným příběhem o hledání minulosti, rozkrytí tajemství, která byla příliš dlouho pohřbená, nezbytnosti sdílet s druhým člověkem důležité a bolestné události v životě. Vypovídá o zármutku, ztrátě, samotě a krutých volbách, je ale zároveň prodchnuta hudbou, láskou a konečně uskutečněnými rozhovory přinášejícími smíření. Její tóny ještě dlouho doznívají.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi nečetla snadno. Zpočátku mi vadilo, že autorka - nebo vlastně Adam - svůj příběh a bolesti nevyklopí naplno, spíš jen mlží a naznačuje, až jsem objevil, že to je vhodný a účinný literární prostředek. Některé bolesti jsou tak silné, že o nich hned mluvit nelze. Jsou zamčeny v nitru a čtenář se k nim dostává jen po střípcích. Přesto mě i dále při čtení něco rušilo: všechna ta setkání jsou bez chybičky nakašírovaná, naaranžovaná do velkolepých kulis, doprovázená pečlivě volenou hudbou, postavy pronášejí příliš kultivované, příliš hluboké dialogy. Avšak kniha působí citlivě a uvěřitelně: téma velké osobní ztráty a bolesti je v lidském životě zásadní; zde se vyskytuje v různých variacích ve všech třech částech knihy, pokaždé zpracováno trochu jinak.
Komorní příběh osamělosti, bolesti ze ztrát plný poetiky...Děj se odehrává stejně pomalu, jako rytmy sonáty a tím se stává křehkým a intimním.
Tato kniha se nečte.Tato kniha se musí vychutnat.
Kniha laděná do poetických tónů zní jako sonáta, která se prolíná celým příběhem. Nečekejte přímý děj, úryvky z příběhu hlavní postavy slyšíme jako melancholickou melodii, která se jím prolíná.
Tahle kniha mě v táhla hned od prvních stránek ... zejména svou hloubkou, krásnými myšlenkami a stylem psaní. Ano, možná to není kniha pro každého, ale v určitou chvíli se každý nacházíme v jiném rozpoložení či životní situaci a mě tenhle příběh, postavy a styl psaní v současném rozpoložení vyloženě sednul.
Tady je vše napsáno v anotaci, nevím co dodat. Je to komorní ladění. Opravdu ne pro široké spektrum čtenářů. Ale kdyby mi u čtení hrála sonáta, zážitek by to prohloubilo. Cesta do hlubin člověka...
Tak nějak divně napsaná zápletka. Na jedné straně židovská otázka a na druhé. Nemateřské chování nadpozemské Cecílie. Popisy až někdy zbytečné.
Kniha je napsaná krásným jazykem, takže ještě po dočtení jsem listovala a vracela jsem se namátkou k různým pasážím, abych si je užila. Není to rozhodně (a asi i naštěstí) polopatická kniha, kde by se čtenáři vše dopodrobna vysvětlilo a ještě se autorka ujistila, že to správně pochopil. Většina postav zde žije v dobrovolné či nedobrovolné izolaci - na ostrovech nebo izolováni fyzickým handicapem, ale teprve když se otevřou světu, mohou najít smíření. Procházky po Krakově s pány Szymonem a Mojšem byly velmi osvěžující a místy člověk opravdu téměř slyšel tóny sonáty...
Do knihy jsem se těžkou začítala, protože byla psaná zvláštním stylem a také byla na můj vkus až moc popisná. Dost jsem kvůli tomu i přeskakovala stránky. Taky mi vadilo, že některé věcí tam byly napsány dost nejednoznačně a člověk si musel přimyslet, co se tedy vlastně stalo. Nicméně samotný děj byl celkem zajímavý. Nějak mi tam ale chyběla zmínka o tom, co se nakonec stalo s Adamem.
Zvláštní příběh o osudových ztrátách, o tom, jak důležité je o svých problémech mluvit hlavně s těmi nejbližšími. Všichni si myslíme, že máme času dost a pak najednou zjistíme, že je pozdě. Autorka píše velmi kultivovaně a poeticky i o věcech, které zdaleka poetické nejsou. Bylo to krásné čtení, ale dost smutné. V každém případě je to opravdová literatura a náročnějším čtenářům mohu jen doporučit...
Asi bych nenapsala ,že to je kniha pro každého,protože není .Je to kniha,která mne zaujala aniž bych to čekala, protože čtu obvykle něco jiného .Možná to bude znít zvláštně, ale mně ta kniha skutečně připomínala sonátu .Když si na příběh uděláte čas a budete jej číst ,ne za pochodu ,ale v takovém meditačním rozpoložení ,možná uslyšíte hudbu .Mně opravdu způsob ,jak byla ta kniha napsaná ,slova ,která byla použitá a styl ,kterým příběh plynul ,připomínalo ,jako by na pozadí skutečně hrála hudba .Nepatří sice mezi úplně TOP co jsem četla ,ale svým způsobem mne chytila za srdce ....
Zvláštní příběh, plný bolesti ze ztráty milovaných osob, mlčení a zároveň plný lásky, pochopení a přijetí tam, kde by něčeho takového běžný člověk nebyl schopen. Kniha o tom, že nikdy nevíme, co s námi prožívaná bolest udělá a jak to ovlivní další životy.
O tichu, vlastních myšlenkách, prázdnotě, osamělosti a hledání vlastních kořenů. Opět kniha plná spíše vnitřního monologu . Přesto dojemná a čtivá a taková…. Intimní…
Štítky knihy
tajemství psychologické romány
Linda Olsson a její další román, který je charakteristický svým poetickým stylem. Próza plná nostalgie a smutku. Záleží jen na čtenáři do jaké hloubky se příběhem nechá vtáhnout.