Sophiina volba

22.07.2023

Hned ze začátku knihy bylo cítit, že autor nikam nespěchá, ale to vůbec nevadí. Pomalým tempem rozehrává příběh, který se stále rozvíjí a vyvíjí. Styron je mistr slov a krásně a zároveň čtivě stylizuje nesnadné téma. 80%, 22. 7. 2023.

20.07.2023

Kniha, která ukazuje, že s některými našimi rozhodnutími se budeme muset vypořádávat až do konce života. Těžké a náročné čtení, které rozhodně stojí za to.

15.04.2023

Náročné čtení, kniha se velmi táhla. Přečetla jsem jí, nevzdala jsem čtení, ale s tou tématikou znám mnohem lepší knihy.

11.04.2023

No co říct.. souhlasím s komentářem LucieT.. nelituji přečtení, ale též jsem z knihy v rozpacích.

24.03.2023

Krásná kniha, ale jedna z mála, kterou už si nepřečtu. Jako máma jsem její volbu prostě nevydýchala. Ne proto jak zvolila, ale že vůbec musela volit.

22.02.2023

" Povinná četba na maturitu"
Příběh, na který asi nezapomenu. Četla jsem a viděla. Bylo to před třemi lety při přípravě na zkoušky, ale jakoby to bylo včera...
Příchod jížana Stinga, který ještě nevěděl, co vše uvidí a uslyší do penziónu v Brooklynu je zároveň vstupem do minulosti. Seznámení se s polsko-židovským párem odvedle je nejen obohacující z oblasti kultury, ale i z historie.
Nathan a Sophie, oba si prošli svým, hlavně ona. Musela se rozhodnout na místě , které bylo jen těžko představitelné. Stála mezi tolika lidmi esesáci se na ní pohrdavě koukali. Držela v rukou dítě, dva lidi, jedna osudová volba . Sting celý zaražený , v očích slzy, ale proč? Já to taky neveděla.
Slova v názvu knihy se dodnes používají jako rčení nebo přísloví. Dnes v moderní době vlastně znamenaji to samé: těžká volba, dilema. Ve válce by se dalo říct: otázka života a smrti. Doporučuji.

13.02.2023

Moc nevím, co si o knize myslet, ani jak ji hodnotit. Prvních asi 200 stran mě skoro nebavilo a musela jsem se do čtení téměř nutit. Pasáže o patologickém vztahu Sophie, Nathana a vlastně i Stinga mě také moc neoslovily. Poslední třetina měla celkem spád, ale ani ta mě za srdce nechytla a to jsem přitom plačka. Na košatý jazyk jsem si taky musela zvykat, autor má schopnost popsat stránku a přitom se nic neděje… Přitom ale zase nemohu říct, že přečtení lituji, to rozhodně ne - akorát jsem se na knihu chystala dlouho v obavách, že mě “rozseká” a to se bohužel nestalo.

10.02.2023

Tak jsem se konečně dostal k jednomu z klasických děl, které mě míjelo a o kterém jsem víceméně jen tušil z doslechu, o čem pojednává. Čekal jsem tedy tragické drama až na samotnou dřeň, ale výsledkem bylo spíše psychologická sonda do lidské duše. Základní dějovou osu příběhu tvoří výpověď vyprávěče Stinga ( autora ), který se touží stát spisovatelem a je zmítán touhou si švihnout. Po krátké době se setkává s mileneckým párem polské krasavice, poznamenané Osvětimskou zkušenost a amerického hošíka Nathana, kteří si s cudností hlavu rozhodně nedělají. Postupně proniká do záhad patologického vztahu obou milenců a minulosti především Sophie s volbami, před která v minulosti postavena na pozadí odboje kolaborantů Poláků, v prostředí koncentračního tábora a jak ji tato rozhodnutí poznamenala v poválečné Americe a v případě Stinga a Nathana dozvuky a následky otrokářské války. Knize by prospěla redukce o pár set stránek a nijak by to podle mně nemělo vliv na obsah, ty nejzávažnější události jako nečekaný twist v poslední třetině a samotná Sophiina volba z neslučitelných možností v samém závěru postrádá lepší vykreslení. Nicméně autorovi závidím krásný, květnatý jazyk a to, že mně udržel v zájmu až do konce, přesto to na víc než silný průměr nevidím – 70 %

08.02.2023

Kniha pro fajnšmekry. Nádherně vystavěné věty, slovní obraty, v současné době i nepříliš používaná slova a výrazy. Vyprávění natolik květnaté, pestré, že je čtení skutečným požitkem, krásným zážitkem. Co se děje týká, už to taková hitparáda není. Neuchopitelné postavy, jejich chování je rozčilující, nepochopitelné a udivující. Ani jeden ze tří hlavních protagonistů není sympatický. Přesto se jedná o silný příběh, který rozhodně stojí za přečtení.

20.01.2023

Velmi těžká a hlavně bolavá kniha. Finální pointě předchází vše, co a proč k ní směřovalo, vše je tam důležité, aby čtenář pochopil, co byla hlavní hrdinka za člověka, co ji formovalo a proč volila, jak volila, a hlavně, jak ji volba poznamenala a určovala její další život a vnímání. Musí na to být člověk jistým způsobem naladěn, aby se s knihou "potkal", a mít, jak se říká, odžito.

20.01.2023

Kniha byla i zfilmovaná. Ve své době to byl bestseller a kdo nechtěl být "out" musel si ji přečíst. Ale k plnému počtu mi tam něco přece jen chybělo.

15.01.2023

Popisné pasáže snad nemusely být tak obsáhlé, ale jinak jde o skutečně vynikající literární dílo, které čtenáře nutí k zamyšlení, ať už jde o vypravěče Stinga, Nathana, ale hlavně hlavní hrdinku Sofii. Mohla by si na Sofie na válečných troskách, pod kterými jsou pohřbeni její nejdražší, znovu vystavět spokojený život, kdyby nepotkala duševně nemocného Nathana, nebo její vztah s ním byl podvedomou sebedestrukci? Osobně se přikláním k názoru, že spíš to druhé. Vědomí, že jsem jedno své dítě musela poslat na smrt a bylo jen na mně, které půjde do plynové komory a kterému bude dána slabá šance na život, musí být nesmírně traumatizující. Chudák ženská.

07.01.2023

Jejda, procházím své přečtené knihy a vidím, že jsem nereflektoval to, že jsem to dočetl.
Achich. Přeceňovaná ptákovina, vše je dílem náhody, žádné chování postav nepředurčuje jejich osudy, pořád se jen řeší sex a podružnosti. Tomuhle vážně věnoval literární svět tolik pozornosti? Po dočtení a s odstupem času ještě snižuji ze 3 hvězd na 2.

Knihu jsem se pokoušela sice číst, odkládala a zase brala do ruky, přeskakovala a nakonec nedočetla. Nedokázala jsem ji dočíst ale ani nečíst. Přelouskat poctivě celou bylo pro mne nemožné hlavně proto, že mi vadila (a vlastně i dost nudila) linka s tím mladým spisovatelem a taky sebedestrukční potácení se Sophie ve vztahu s... už ani nevím jak se jmenoval. A nečíst mi nešla hlavně proto, že jakmile jsem dospěla ke klíčové pasáži "volby", nedokázala jsem přestat číst, dokud jsem pro slzy viděla písmo. Strašlivá představa... A kvůli tomu jednomu odstavci jsem sice četla, ale už se nikdy znovu nepokusím.

26.12.2022

Kdyby knihu napsala žena, nebo kdyby postava pozorovatele byla žena, bylo by to mnohem zajímavější. Takhle jsem měla několikrát pocit, že autor není schopen se vžít do hlavní postavy, že si zkrátka ukousl příliš velké sousto. Sophie se mi tak místy jevila nekompletní, minimálně její reakce. Vedle toho postava Nathana byla vykreslená velice zajímavě a neotřele. Celý příběh nás přenáší do padesátých let minulého století, do malého penzionu v New Yorku. Od té doby nám autor představuje příběh dvou mladých lidí, kteří nedokáží být spolu ale ani bez sebe. Vše pozoruje spisovatel, který se přistěhoval a tam náš příběh také začíná. Na stránkách knihy odhalujeme tragickou minulost Sophie, která s tímto křížem na zádech není schopna dál pokračovat. Kniha je nejen popisem ztracené a nešťastné lidské bytosti, která se snaží žít dál, je ale také svědectvím toho, že druhá světová válka zapříčinila konec více životů, než nám statistiky uvádějí. Stojí za přečtení ačkoli se z příběhu (dle mého názoru) dalo vytěžit podstatně více.

(SPOILER) Príbeh o novinárovi, ktorý sekne s novinárčinou, lebo chce byť spisovateľom. A tak celú knihu čítate o tom, ako chce byť spisovateľom a jediné čo robí je - odkedy sa (ešte na začiatku knihy) presťahuje do "spoločného domu, kde bývajú mnohí neznámi" - že sleduje "spolubývajúcich" v dome a ich sexuálne orgie a tiež chce s istou menovanou v názve knihy sexovať. A nakoniec s ňou aj sexuje. Toť celý príbeh. Akurát opradené tým, že menovaná "nádejnému" spisovateľovi počas orgií hovorí zážitky z koncentráku. Lenže ani to nezabránilo tomu, že kniha je totálny odpad, každá iná kniha o holokauste je lepšia. Nehovoriac o tom, že kniha je sčasti aj antisemitská, lebo Američan si na tej v názve knihy menovanej židovke odbavuje svoje chúťky napriek tomu že vie, aké to mala za vojny ťažké a ona sa nakoniec zahubí prakticky aj kvôli nemu, lebo namiesto toho, aby pochopil jej život, chápe len svoj nenásytný "chtíč".
Divím sa takému vysokému hodnoteniu, divím sa, že to ľudia nevidia, nedivím sa však propagande knihy, lebo ju napísal Američan. Keby túto knihu napísal ktokoľvek iný - Rus, Poliak, Čech, Slovák... dnes by po knihe neštekol pes a keby sa spomenula, tak by sa zaradila medzi vojnové-povojnové čítanie a zapadla prachom, ako desiatky slovenských spisovateľov, ktorých knihy z tej doby sú omnoho lepšie spracované.

01.12.2022

Ze začátku jsem myslela, že knihu odložím, ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Příběh postupně graduje a zanechá ve vás stopu.

13.11.2022

Sophiinu volbu jsem si chtěla přečíst už hodně dávno, ještě za studií na gymplu, ale dostala jsem se k tomu až nyní. A také mi to trvalo, než jsem se touhle cihlou prokousala. Nejen proto, jak je to dlouhé, ale také pro to, jak je to obsahem nesnadné čtení. A taky pro ten pomalejší styl psaní. A musím dodat, že to byl zrovna ten styl psaní, co mne při čtení této knihy jaksi potrápilo.
Styl psaní se mně osobně zdál poněkud rozvleklý a příběh postupuje docela pozvolna. Především v první polovině se může zdát, jako by se autor zabýval banalitami, ale až v závěru čtenář poznává, že ty detailní popisy a dějové zákruty, které tu autor dělá, jsou záměrné, jak se skrze hlavního hrdinu autor snaží pojmout velmi zevrubně příběh a ukázat ho ve vší celistvosti. Musím však přiznat, že mi tohle uvědomění došlo až moc pozdě a já měla tak problém v knize pokračovat a vlastně jsem v určitém bodě začínala mít pocit, že se do čtení musím nutit. V tomto ohledu mi nakonec dost pomohla audiokniha, kterou jsem si pořídila kterou jsem poslouchala při jiných činnostech. A právě díky audioknize jsem se dostala na konec příběhu, dokázala jsem lépe vnímat celé to vyprávění a "lépe" ho nasáknout do sebe. Mluvené slovo se mi v tomto ohledu poslouchalo lépe, než by se mi vnímalo tištěný text, protože na čtení mi to osobně připadalo občas roztahané a trochu těžkopádné. Ale podotýkám, že je to jen můj osobní dojem a určitě to nijak neubírá na kvalitě této knihy.
Styron v této knize otevírá nejedno téma. Nejsilněji pak tady vyplouvá na povrch téma svědomí a viny, které pozorujeme na příběhu Sophie. Z počátku nenápadně, ale s přibývajícími stranami o to silněji, výrazněji a bolestněji. Ještě silněji to pak vyznívá v kontextu myšlenky, kterou tu Styron několikrát naznačil: Jak se asi musí cítit člověk při uvědomění si toho, že zatímco on si žil v relativním bezpečí, poklidu a v nevědomí (např. v Americe), zatímco v srdci Evropy umírali lidé v koncentračních táborech? Tenhle ten kontrast mi tu přišel hodně výrazný.
Dalším silným tématem, které tu Styron otevírá, je otázka psychických nemocí, života s podobnou nemocí a života vedle člověka, který nějakou psychickou nemocí trpí. I tohle téma na začátku může působit nenápadně, ale prohlubuje se s blížícím se koncem.
Postavy jsou jakoby zatížené vlastním tragickým osudem, který tíží a nelze se ho zbavit, a dost se to přenáší i na čtenáře, řekla bych. Jakoby v životě těchto postav neexistovalo nic pozitivního a postavy byly od samého začátku předurčeny jen trpět...
Celkově je tato klasika hodně působivá, hlavně svým obsahem, který mi bude v hlavě rezonovat ještě dlouho. Formální stránka knihy mi bohužel úplně nesedla a nebýt audioknihy, buď bych se se čtením patlala ještě dlouho, nebo bych možná ani nedočtla. Ale jak říkám, to je hlavně moje potíž. Nicméně nakonec jsem se zdárně dostala na konec a dávám 4 hvězdy, za ten obsah. Sice slabší 4 hvězdy, ale nakonec přeci jen...

28.09.2022

Kniha zajímavá, i když čtení občas obtížnější a zdlouhavé.