Sophiina volba přehled

19.01.2025

Velmi náročná kniha. Po pomalém nudně se táhnoucím začátku se začíná rozvíjet strhující příběh… který nutí přemýšlet a jen tak nejde vymazat z mysli. Jsem ráda, že jsem ji četla

26.11.2024

(SPOILER) Audiokniha. Můj psychoanalitik by mi řekl, že poslouchat Polku, polku, polku vyprávět příběhy o Polce twist, tedy příběhy plných zvratů, by mě mohlo poznamenat na mé dětské psychice a naordinoval by mi další sezení už s předstihem. Taky by mi řekl, že leštit si u toho vyprávění tágo i třikrát za noc je zhovadilost a nejspíš bych musel neprodleně propadnout hluboké depresi. Zvěrstva válek se nedají nikdy napravit a omluvit. I když se někteří snaží vysvětlovat pohnuté osudy největších zrůd a obhajovat je jejich těžkým dětstvím nebo nějakou životní situací, která je změnila. Žádné dohody a pakty se nikdy nebudou dodržovat, když se k moci dostávají zvířata hladová po moci a plná nenávisti. Bůh, rasa, politické smýšlení, nacionální cítění nebo jenom obyčejná závist. Vše se dá vyhrotit a může gradovat až k bezmezné nenávisti. Úhel pohledu na tom nic nemění. Otrokáři, Nácci, komunisti… každý měl, má a bude mít své způsoby. Stingo taky hledal způsoby. Ale v oblastních erotických. Potřeboval si zašpásovat s někým si to rozdat. Protáhnout někomu komín svým hladkým kopím. A to tak zoufale, že nebyl schopen přestat o tom vyprávět, nevědom si toho, že se mu jeho až s neuvěřením otevřená zpověď, může ve 21. století stát osudnou, pokud by si taková Leslie Lapidusová pustila pusu na špacír. Sophii by nepomohl ani psychoanalitik. Byla tak rozebrána na kusy, že ji pohromadě držel jenom psychicky narušený Nathan. Nedokáži si představit, jak hluboké šrámy zanechá na člověku válka. Jak hluboko se mohla zarýt do duše člověka zkušenost z koncetráku. A doufám, že něco takového ani nepoznám. V době, kdy už psychoanalýza není psychoanalýza, ale zkrátilo se to na psycholog nebo je teď cool to nazývat i životní kouč, kdy má miliony lidí deprese, pocit vyhoření nebo méněcennosti, protože nedostali lajk na sociální síti se těžko představuje. Člověk už nepotřebuje válku, aby se cítil stísněný, nebo vystrašený. Co mohu však s jistotou říct je, že kniha penetrovala mě samotného do hloubky a zanechala ve mně plody hlubokých úvah. Tolik let už tomu je, co AH prohrál své tažení. A přesto tolik pitomců stále velebí jeho kult a roní slzy štěstí ze svých údů na jeho fotku. Bohužel je to něco co nikdy neskončí a bude se k nám neustale vracet, jen v různých podobách.