Sophiina volba
William Styron
„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“ V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé?... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2021 , OneHotBookOriginální název:
Sophie's Choice, 1979
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Geniální dílo. Většina kritických komentářů tu na Databázi mimo mísu. 5* a kdo to nečetl, měl by se stydět.
knížka mi nedělala problém číst a tak ikdyž už jsem si na ni našla chvilčku času mě okamžitě vtáhla, celou dobu jsem byla neuvěřitelně zvědavá na konec a postupné odkrýváni Sophiiny minulosti se mi hrizně líbílo. Kdo se rozmýšli že by si knižku rád přečetl vřele doporučuji. Příběh je někdy vesely, pochmurny, smutný, napínavý a sem tam i s nadechem erotiky.
Síla! Ale zklamalo mě rozuzlení toho příběhu a v knížkách mi taky hodně vadí pasáže o sexu. Takže jen čtyři hvězdy.
Není co dodat. Velice silný příběh. Zatím nejdelší kniha, co jsem kdy četla. Asi po polovině knihy už se to sice jaksi táhlo, měla jsem pocit, že ji snad nikdy nedočtu. Jsem však ráda, že jsem vydržela číst až do konce, dost mne zasáhla.
Skvělá kniha, které nic nechybí. Styron je skvělý vypravěč. Rozhodně stojí za přečtení.
Pro mě jedna z nejsilnějších knih, jakou jsem kdy četla...3/4 knihy jsem si říkala, jak mi přijde zbytečné číst o životě Stinga a Nathana, když mě zajímá jen osud Sophii a trochu jsem se s knihou trápila...ale závěr mě přesvědčil, že pro celkové pochopení osudu Sophii, je jejich vliv neskutečně důležitý...
Knihy vždy hodnotím podle toho, jaký ve mě zanechají po dočtení pocit a tentokrát to snad ani nelze vyjádřit...je prostě neskutečně silný...Souhlasím s názorem, že si musí člověk nejprve něco odžít, aby ji dokázal pochopit...
Závěrečná slova R. Nenadála mluví za vše: Rokem 1945 skončila pouze druhá světová válka, ale zdaleka se nepodařilo zprostit svět veškerého myšlenkového plevele a zlikvidovat představy o nadřazenosti jedněch nad druhými. Zlo na sebe bere nové obludné formy...
Těžké čtení dotýkající se celé škály témat. Kniha se proslavila díky tématice holocaustu, ale jediný pilíř příběhu to není. Kniha rozebírá i jiné temné stránky lidské společnosti a hlavně společnost Ameriky 40.let.
Pro tuto knihu je potřeba dospět a mít v životě něco za sebou, pubertální jedinec měsíc před maturitou z ní nemá nic.
Není to kniha na jedno přečtení a je potřeba dát jí svůj čas, zkušeného čtenáře nezklame.
Miluju válečnou literaturu, ale tohle bylo jedno velké zklamání. Kniha není ani tak o Sophii jako o Stingovi, který mi byl od začátku knihy nesympatický. Každý asi ví o jakou volbu se má hlavně jednat, ale pokud to víte dopředu a neznáte výběr, tak je vám to jasné během čtení knihy, protože o jednom dítěti mluví a druhém je pouze zmínka. Dvě hvězdičky jen za vprávění Sophie. A i ta mi teda přišla neuvěřitelně hloupá.
Velmi oblíbená kniha, strašně se mi líbí styl psaní autora, kdy postupně odkrývá různá tajemství hlavních hrdinů a my se jim pomalu dostáváme "pod slupku" a začínáme zjišťovat, proč jednali tak, jak jednali.
Skoro po 10 letech jsem se vrátila ke Stingovi, Nathanovi a Sophii. Když čtenář ví, co ho čeká, bojí se jednotlivých tragických událostí a s každou přibývající stránkou je obava o hlavní hrdiny větší a větší. Ale víte, že se jim prostě nedá vyhnout, a tak čtete a hltáte jednotlivé stránky a na rozdíl od Sophie, vy žádnou volbu mít nebudete... prostě propadnete kouzlu knihy jako Stingo.
Povinná četba.
Nejprve dospět, pak přečíst. Nenuťte tohle děti číst! Odpudí je to od veškerého tématu s tím spojeného. Potom si k tomu horko těžko najdou cestu.
Poprvé jsem četla ve dvaceti,podruhé ve čtyřiceti,pokaždé to ve mě zanechalo něco jiného,ale vždy dobré.Nejsilnější z celé knihy rozhodnout se které z dětí obětovat,to bych asi nedokázala.
Na knížku jsem se dlouho chystala a těšila, mám ráda bytelné, dlouhé romány a 710 stránek se skvělým hodnocením znělo dost slibně. Jenže... tak jako u některých filmů si člověk řekne, že by kratší stopáž byla lepší, tady bych hlavně úvodní části dost zkrátila. Hlavní přínos úvodních stránek byl, že mi hlavní hrdina na začátku nebyl zrovna sympatický (už jen tím vyjmenováním značek každého předmětu v jeho okolí), ale to se postupně zlepšilo, i když celkově mi z celé hlavní trojice přišel "nejslabší" až do konce.
Naopak poslední kapitoly měly řádný spád a vtáhly mě do děje, ty by si 5* plně zasloužily. Postupné vyjevování pravdy, ať už od Sophie nebo Larryho bylo skvělé a skoky v čase nebyly nepřehledné. Ale o něco koncentrovanější ten příběh mohl být, na úkor Stinga. I když jeho sexuální frustrace byla důležitá, stejně jako vzpomínky na Jih, nepotřebovala podle mě tato témata TOLIK prostoru. Prostě Stinga proškrtat a pak by to bylo na 5*. :-)
P.S. I když by se mi zamlouvalo zkrácení díla, vyřazení daných témat úplně by bylo na škodu. Proč se ve školách řeší jen "proč se to tak jmenuje", když se velkých témat té doby v knize objevuje tolik, a ne nedůležitých?
Velmi silný příběh……. S notnou dávkou životních zkušeností a určité sečtělosti se kniha stává lépe pochopitelnou.
Američtí autoři mají specifický styl psaní a ten se projevil v první části knihy, která až nudí…
V okamžiku kdy se děj přesunul do Varšavy, a do prostředí 2.sv. války hltala jsem stránku za stránkou.
Je to neskutečné co museli lidské bytosti prožít, a občas nepochopitelné mezi čím se museli rozhodovat……
Kdybych měl říct, která kniha je jednou z mých nejoblíbenějších, byla by to patrně právě Sophiina volba. Před mnoha lety to bylo jedno z mých prvních setkání s tématem Holocaustu a zároveň velmi komplexní psychologická sonda do života generace poznamenané dědictvím 2. světové války. Sophiina volba je příběhem ženy bez budoucnosti, kterou stále pronásleduje temný stín minulosti, zvěrstev Holocaustu a těžkých, nepředstavitelných voleb, které byla nucena učinit... Kniha není rozhodně lehkým čtením a určitě nesedne každému. Osobně se k ní čas od času vracím a četl jsem jí v průběhu let už asi třikrát. Vždy mě dokáže znovu zcela pohltit...
Tak tuhle knížku jsem si přečetla jen proto, že patří do povinné četby, prolouskávala jsem jí strašně dlouho a po padesáti nudných stránkách jsem musela přeskočit na nějakou 250 stranu, kde už se něco dělo, dobře když se rozhodovala, které dítě zachrání, to už mě bavilo, ale to je snad jediná část...Začátek je zbytečně moc dlouhý a rozepsaný v podstatě o ničem.Knížka mě docela zklamala...
Tuto knihu jsem si vybrala k povinné četbě a svého výběru opravdu nelituji. Na Sophiinu volbu nikdy nezapomenu.
Název této knihy jsem si vybavovala někde ze střední školy, a tak jsem se rozhodla, že bych si ji mohla přečíst. Navíc tu měla i dobré hodnocení. Ale... Autor si vybral zajímavé téma a některé pasáže mě také hodně zaujaly, byly skvěle napsané. Ale myslím si, že kniha je nesmyslně dlouhá a z velké části doplněná úplně zbytečným tlacháním o Stingovi. Být trošku jinak zpracovaná a hlavně kratší, líbila by se mi mnohem víc. Ale zas na tuto knihu nejspíš nikdy nezapomenu, skrz téma i těch mnoho set místy zbytečných stránek :)
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
2005 | Sophiina volba |
1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
1974 | Ulehni v temnotách |
1972 | Doznání Nata Turnera |
1965 | Dlouhý pochod |
Tak nevím, zda jsem nedozrálá nebo jinak nastavená, ale kniha, která je třeba zde většinou chválena a ceněna mi nějak nešla a neseděla. Hlavní hrdina, vlastně všichni tři, mi nebyli téměř ničím sympatičtí. Naopak všichni mi připadali tak nějak choří. Podobné pocity jsem měla z knihy Osudy a běsy. Samozřejmě kvalita jazyku v případě Styrona musí být vyzdvihnuta! „Sophiina Volba“ děsivá a pro osobu o tom rozhodující, zničující.