Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536876/bmid_sophiina-volba-6625b8fef0801.jpg
4
3264
3264
„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“ V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé?... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Sophie's Choice, 1979
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Jediná kniha,kterou jsem nedočetl.Chybělo mi tak cca 100stran,a autor se snad po tisícáté jal něco popisovat přes tři strany.V posledním případě to byly nějaké kvetoucí stromy.Třeba ji jednou dočtu.Ale určitě ne od začátku.Slibný,silný potenciál na tragické a asi nejhorší možné téma,Ztrátu dětí.
Tohle bylo asi jedno z nejvetsich zklamani, jake jsem kdy vubec z nejake knihy zazila. Namet je samozrejme vyborny, za nej davam dve hvezdy, ovsem text je zlouhavy, mnohdy spousty stranek nicnerikajici...
Knihu jsem si vybrala k maturitní četba, je celkem těžká, kde kdo si myslím, že by ji nepochopil, ale jinak se mi líbila.
Knížku jsem četla k maturitní zkoušce. Knížka je opravdu smutná a docela náročná, ale nelituji, že jsem se ji rozhodla přečíst. Pasáže, které vypráví Stingo mi připadaly zdlouhavé a četla jsem je vždycky hrozně dlouho. Naopak pasáže, které vypráví Sophie mě velmi zaujaly a četly se rychle.
Vůbec nepopírám, že se jedná o velké dílo světové literatury, které má své místo. Ale musím říct, že mě bavily jen ty pasáže týkající se Sophiiny historie a jejího příběhu z války.
Pasáže věnující se otázkám jižanství pro mne byly nezáživné a dost nudné, což si ovšem myslím, že je hodně dané tím, že tato problematika je mi celkově vzdálená.
Velmi dobrá kniha, dobře se četla, úžasný příběh. Četla jsem ji sice relativně dlouho, ale příběh mě moc oslovil a čtení jsem si užila. Nesmírně silné a skvěle napsané.
Velké zklamání.
Všude se člověk dočte, že se jedná o knihu vyprávějící o holkaustu. Nebýt dvou kapitol, nebyla by v knize o holokaustu ani zmínka.
Spíš je to kniha o nadrženém mladíkovi, který má svůj vytoužený objekt touhy, ale nedojde k naplnění jeho sexuálních tužeb. Nakonec tedy kopuluje, moc brzy, a když dojde k pohlavnímu styku, "milenka" se zabije.
Jediné, co bych ocenila, je mrazivá skutečnost, když Evropa řešila židovskou otázku, Amerika měla/má své vlastní rasové problémy. A ten paradox, kdy dívka profesora, který přišel z konečným řešením, si po Osvětimi najde žida a jen s ním dokáže být šťastná, i když ji týrá (psychicky i fyzicky).
Kdyby nic, knížka vyvolá spoustu otázek k diskuzi.
Mně se moc nelíbil styl psaní. Autor používal dlouhá souvětí a kolikrát jsem ani nevěděla, co čtu... První polovinu knihy jsem četla strašně dlouho, nebavilo mě to. Ale říkala jsem si, že to vysoké hodnocení tu není jen tak a louskala dál. Když začala Sophie vyprávět svůj příběh, četlo se to samo. Po tom všem, čím prošla, co přežila a jakou musela udělat nejtěžší volbu svého života, její konečné řešení chápu. Smutné. Kolik takových Sophií asi bylo? Každopádně číst knihu znova nebudu.
Vlastně se mi líbila. Sophiin příběh byl poutavý a když Stingo objevil její pravou podobu to jsem zůstala zírat. A její volba (ne jediná) byla nakonec zdrcující.
Ale Stingo mi tam pořád nějak překážel. Měla jsem chuť říct mu "Uhni, chci vědět, co se stalo Sophii!". Tak jsem se prodírala stránkami o něm a byla to nuda, ale jakmile se objevila Sophie, stálo to za to.
Tři hvězdy za Stinga, jinak bych dala víc.
Tato kniha mě zaujala již na gymplu svým obsahem. Nevím, proč jsem si ji nepřečetla jako povinnou četbu, když jsem jinak vše poctivě četla jako jedna z mála, nicméně to bylo asi proto, že nebyla na seznamu povinných. Nicméně i tak jsem se k ní po dalších 14 letech konečně dostala a moc se mi líbila, nicméně je fakt, že děj je mírně roztahaný a samotné téma volby zabírá jen malinkatou stránku, jak zde již někdo píše, což bylo pro mě trošku zklamání. A navíc podpořeno ještě tím, že jsem tuto pointu celé knihy znala právě již z gymplu, což mi trošku kazilo čtení. Každopádně jako novopečená matka malého dítěte jsem přemýšlela až až a v neposlední řadě obecně téma 2.sv. války je pro mě vždy naprosto drsné a strhující.
Tuhle knihu jsem kdysi četla jako povinnou četbu, sice si pamatuji to moji emoci, ale tou dobou mi asi příběh neřekl vše, co měl. Tak jsem se rozhodla, že takové dílo stojí za znovu přečtení. Tak nějak se stalo, to, co jsem očekávala, viděla jsem v knize najednou jiné souvislosti, než jen konečnou těžkou volbu. Ona vlastně celá kniha je o volbě, kdy musí polská dívenka napříč celým svým životem, dělat nejedno těžké rozhodnutí. Děj knihy mi přijde malinko roztahaný a trochu to knihu narušuje. Je velmi „zajímavě“ nepsaná, pro "ne čtenáře" to může být docela oříšek to přelouskat. K hlavním hrdinům jsem si nějak nenašla cestu (tedy kromě Stinga, ten byl úplně boží ????). Moje hodnocení se odvíjí spíš od toho, co měla kniha říct než od těchto ne úplně dobře zpracovaných drobností. Jsou sice lepší díla na toto téma, ale podstatné je, co měla kniha říct.
Jedná se o opravdu silnou a mnohovrstevnatou knihu. Jako v každém románu byly některé pasáže zajímavější a jiné nudnější. Mě osobně moc nebavilo popisování rasových rozdílů v Americe nebo Stingovy milostné aférky. Naopak Sophiin příběh jak v NY, tak za války byl velmi emotivní. Vytkla bych však (pro mě) příliš popsané sexuální scény. Vím, že děj někdy potřeboval odlehčit, ale připadalo mi, že ho to ruší. Moc mi to sem zkrátka nesedělo. I když jsem věděla, jak román skončí, pořád jsem Sophii tak nějak přála, ať odejde se Stingem a žijí si spokojeně na farmě... Co se týká samotné "volby", nutno podotknout, že Sophiin život byl plný strašlivých voleb, ta, kterou musela učinit v Osvětimi, pro mě byla neskutečně drásající. Ač nejsem zatím matka, se Sophií jsem cítila tu bolest, žal, beznaděj... Klobouk dolů před všemi, kdo museli projít Osvětimí a jinými koncentračními tábory!
Kniha mě velice zaujala. Začátek se mi trochu táhl, ale potom se děj rozjel a já jsem se od knihy neodtrhla :)
Příběh je napsaný tak realisticky, až mě po dočtení zamrzelo, když jsem zjistila, že si Styron celý příběh vymyslel.
Určitě stojí za to si tuto knihu přečíst :)
Sice jsem čekala něco úplně jiného, ale ve výsledku mě kniha vůbec nezklamala, naopak. Od začátku do konce jsem se od ní nemohla odtrhnout, Styronův styl psaní mi sedl a neskutečně jsem si ho užívala. Samotný příběh byl poutavý, napínavý a prolínání vyprávění minulosti s současností na sebe dokonale navazuje. Děj je velice podrobně popisován, ale všechno spolu souvisí. Líbila se mi Styronova upřímnost ve všech oblastech, včetně sexuality, které v knize nebylo zrovna pomálu. Zároveň vykreslení Sophiiny či Stingovy psychologie mě fascinovalo a i překvapovalo. V pasážích o Osvětimi a holocaustu mi běhal mráz po zádech, Nathanova osobnost mi naháněla hrůzu, ale i okouzlovala. Kniha má strašně moc zákoutí a myšlenek, skrytých i očividných. Má své vlastní kouzlo, které nás vtahuje do děje a nechce pustit a je opravdu silná. Prožijete Stingovo snažení o to, stát se spisovatelem, jeho lásku k Sophii a sexuální zoufalství, prožijete Sophiin pobyt v Osvětimi, její psychické i fyzické dno, její neutuchající lásku k Nathanovi a její volby, které během života učinila. Myslím, že kvůli tomu a mnoho dalšímu, stojí za to si knihu přečíst.
Knihu jsem četl již dávno, nějak okolo puberty, a myslím, že se mi tenkrát líbila. Proto jsem po ní sáhl znovu. Asi mám teď jiný vkus. Po obsahové stránce jde (myslím příběh Sofie, ne tu omáčku okolo) o velmi silné téma. Styl knihy mi bohužel vůbec nesedl. Připadá mi jako vyprávění nadrženého puberťáka, navíc plné zdlouhavých a nudných rádoby filozofických žvástů. Přiznám se, že po sto stranách knihu odkládám a nehodlám se k ní vracet.
Kniha byla dějově velmi obsáhlá, ale přišlo mi, že nějaké pasáže byly rozsáhlé a vlastně trochu o ničem. Stingovy části mě bavily i nebavily, spíše jsem se chtěla dozvědět o Sophii a Nathanovi. Vyprávění, kde Sophie líčí co zažila byla pro mě nejvíce fascinující. Konec knihy... no, trochu jsem to čekala a velmi ji chápu.
Knihu bych asi po druhé nepřečetla ale budu na ni vzpomínat velmi ráda a přinesla mi toho hodně.
Sophiina volba. Nesmysl doby, který ji vrhl v místo, z kterého nebylo úniku, ani ve chvílích, kdy byla už dávno pryč. Nesmazatelná stopa, nezhojitelná rána. Hvězdičky shazuji pro vyšší počet stran, kdy častěji než by bylo, podle mého názoru k užitku, autor opouštěl hlavní dějovou linii a příběh se pak zdál být dost zdlouhavým.
Absolutní vrchol Styronovi tvorby.Vzpomínky na holocaust z pohledu ženy která už žije jen napůl.
Knihu jsem četla už před maturitou, tedy deset let zpět, ale uchvátila mě tím, že jsem naše ní musela hodně přemýšlet. Některé myšlenky z knihy mi zní v hlavě dodnes a to se mi stává u málokteré knihy.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četl, od začátku to mělo několik rovin, když už se to někde usadilo, najednou wau, všechno je úplně jinak, tatínek nepomáhal židům, on napsal protižidovský pamflet, měl jsem pocit, že zjišťuji, objevuji, ponořuji se do děje. V některých s komentářů níže čtu, že se nejedná o knihu popisující holocaust, dovolím si nesouhlasit, knihy které popisovali hoclocaust vycházely již v padesátých letech, tato popisuje vyrovnání se s minulostí, reflexe této problematiky postupem času, asi to patří do podobné kategorie, jako Plechový bubínek či sto roků samoty, není to jednoduchá kniha a není pro každého.