Šoša
Isaac Bashevis Singer
Historie jedné lásky, vyprávěná autorovým alteregem, začínajícím spisovatelem Aronem. Ten tápe ve svým milostných vztazích, aby dospěl ke konečnému prozření a našel svou lásku v prosté, upřímné a čisté duši dívky jménem Šoša.
Přidat komentář
Knížka, která vás nechytne ani na začátku, ani uprostřed, ba ani na konci. Souhrn rozevláčnělých myšlenek o židovských tradicích a životě vůbec, hlavní hrdina je vykreslen tak povrchně, že nevíte proč některé věci dělá a stejně nepochopitelná je i jeho láska k Šoše, hlavní hrdince knihy. Stejně tak málo, jako se dozvíme o jejím životě, se v závěru dovídáme o i způsobu jejího konce.
Jen málo knih ve mě nezanechá vůbec nic. Šoša je jedna z nich.
Velice výstižně napsaná kniha. Je obdivuhodné, jak se tento známý spisovatel dovedl takřka po 40 létech vrátit svým přesvědčivým dějem do složitého meziválečného období a přiblížit nám nelehké osudy židovské komunity v polské Varšavě. Knihu doporučuji.
Existenciální úzkost, snaha zorientovat se v životě a dát mu pokud možno nějaký smysl, sexualita a vědomí možnosti lásky – a z jedné strany Hitler, ze druhé Stalin. Jedna ze skvělých věcí na tomhle románu je, že se v něm věci nezdají žádným způsobem jednodušší, než se jeví v životě. Kromě vypravěče, který je pro mě vedle Idiota, Šňupálka a několika dalších nejsympatičtější postava světové literatury, se mě vždycky dotkne příběh temperamentní komunistky Dory. Idealizovaný životní cíl – záchranná emigrace do vysněného Sovětského svazu – se jí děsivě obrátí naruby poté, co se rychlejší soudruh vrací z Ruska překvapivě zpátky – zlomený, napůl šílený, bez zubů, bez vlasů, s vyprávěním o absurditě obvinění a o hrozné krutosti výslechů nesmyslně vedených proti němu.
Aron je velice zneklidňující postava, místy jsem měla pocit že nevěří tomu co sám říká. Ovšem kniha je to perfektkní a uvěřitelná.
Víc než milostný příběh mě oslovilo Aronovo nazírání na svět, Boha a vůbec lidskou existenci. Zajímavý byl postoj Židů, kteří v roce 1939 odmítali opustit Varšavu, protože do poslední chvíle nechtěli uvěřit tomu, že by Hitler mohl Polsko opravdu napadnout. Naděje umírá poslední - zuby nehty se držíme toho, čemu chceme věřit.
Jak krásně dojemné dokáže být rozhodování mezi tím, zda udělat správnou věc a dostát slibu své dětské lásce, nebo si zachránit život útěkem do Ameriky, kde by navíc mohl jistý mladý židovský spisovatel žít se ženou, která se k němu i zdánlivě víc hodí. To by ale Šoša nemohla ztělesňovat onen slavný ideál: totiž že nezáleží na vzhledu nebo snad výši inteligence, ale na duši. Autorovo alter ego, Aron Grejdigr, je na můj vkus dost neurotický a neschopný naložit nějak se svým nadáním a životem vůbec, ale Šoša je opravdu kouzelná postavička a mrzí mě, že její smrti nebyl věnován větší prostor. Další zajímavou postavou byla Hajmlova manželka Celia a Aronův přítel Fejtlzon, kteří celému dílo vtiskli silně filosofický ráz.
Šoša je jedna z knih, které nejsou zdánlivě příliš atraktivní. Meziválečný židovský intelektuál se zamiluje do postižené dívky z chudinské čtvrti – v málokterém potencionálním čtenáři vyvolá tato věta úžas nebo nadšení. Dokonce možná někoho napadne, zda tuto knihu není lepší použít k jiným účelům než ke čtení. Ano, léto je doba velkých táboráků, ale takové zacházení si Šoša nezaslouží.
Je to dílo nečekaných kvalit, ale musíte mu dát šanci. Zaujme čtenáře až po chvíli, ale ten na ni zase jen tak nezapomene. Zejména první polovina odehrávající se mezi varšavskými umělci strhne svou jinakostí a dokonce jakousi exotikou. Filozof Fejtlzon, takzvaný diletant na nejvyšší úrovni, je člověk, kterého nemůžete nemilovat. Druhá část je smutnější a také o dost unylejší, neboť prostoduchá Šoša dostává v knize více prostoru. Ale jsem přesvědčen o tom, že autor to přesně takhle chtěl. Skrz Šošu se vyrovnává se svou minulostí, vzpomíná na starý židovský svět, ve kterém kdysi žil. Šoša není skutečná dívka je to spíš symbol, symbol s mnoha významy.
Ale pokud vás autorův stesk nezajímá, nemusíte být nutně zklamaní. V knize je celá řada nápaditých, vtipných a neobyčejně přiléhavých citátů, které se dají použít všude.
Velmi čtivá kniha. Od Singera moje druhá a určitě ne poslední. Doporučuji.