Souborná zkouška
Tereza Bínová
Autor těchto řádek s trapností, která je vlastní zcela pozitivní kritice, vyjadřuje naději, že autorka Souborné zkoušky bude rozšiřovat médium literatury s takovou přesvědčivostí, jakou předvedla nyní. Kritikovy problémy a pocity jsou ale druhořadé. Důležitější je, že se v české literatuře objevil tak suverénní debut, jako už dlouho ne. Kdo do knížky vstoupí, nad ním sklapne past. Ondřej Buddeus, Psí víno č. 73, říjen 2015... celý text
Přidat komentář
S něčím podobným jsem se snad ještě nesetkal, na první pohled striktní koncept nabízí doopravdy mnoho možností. Slov je moc, tak proč jen nevzít ty existující citlivě je nespojit? Až jsem byl překvapen, kolik psychologická terminologie skýtá výrazů, které dokáží tak přesně popsat skutečnosti. Dost malý prostor básní (jeden až čtyři verše) rozhodně není na škodu, důraz je kladen na každé slovo. I krátké básně ale dokáží disponovat paradoxy ("82 / míra osobnosti / bez míry vkusu), které vedou až k humorné ironii ("111 / sedlák nás píchá vidlemi / zdůrazňuje svobodnou vůli člověka").
I takto suverénně lze užít apropriaci.
128
extroverti
predátorem
spokojenosti
Autorovy další knížky
2023 | Červený obr |
2016 | Pan Bína |
2017 | Mezera je prázdné místo |
2014 | Souborná zkouška |
Vemi oceňuji to, že básně jsou psány podle jasných pravidel, které jsou čtenáři řečeny, je tak pozván do představování si struktury původního textu.
Básně to činí hravými, v něčem jsou čitelnější, ale zároveň zajímavější pro zkoumání jejich vnitřní struktury.
Je skvělé, jak krátké má autorka odvahu básně psát, aniž by byly prvoplánové nebo naopak koanovitě pseudomoudré. Vyniká tak mj. krásný papír.
Škoda jen, že se autorka nepustila do žádného delšího kusu, sbírce by slušela větší formální pestrost, takto rychle zjistíme, na čem jsme, a kniha je přečtena bez nadsázky za 10 minut, založila by si víc času.