Soukromá vzpoura
Karel Hvížďala , Pavel Landovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352773/mid_soukroma-vzpoura-QBV-352773.jpg
4
51
51
Kniha rozhovorů Karla Hvížďaly s hercem Pavlem Landovským o životě, divadle, filmu i politice.
Přidat komentář
Musím přiznat, že jsem dostal daleko více, než jsem původně od Lanďáka čekal. V pozitivním slova smyslu.
Poslouchal jsem jako audioknihu namluvenou pány Hvížďalou a Lábusem a neskutečně jsem si to užil a těch 6 hodin povídání uteklo jako voda a skvěle mi zpestřilo celodenní cestu autem. Landovského historky jsou nejen vtipné, ale i vcelku poučné v kontextu historie Charty 77. Určitě stojí za pozornost.
Lanďák byl prostě borec, občas mi vadilo přehnaný drsňáctví, páč jsem si říkal zda to opravdu vyřkl, ale každej sme nějakéj a Lanďák z těch lepších.
Občas už se i moudra opakovala, ale přesto doporučuji jak lidem co ho rádi vidí v jeho rolích, tak lidem co zrovna nefandí bolševikum.
Toto je Prostě dokument o tom, jaký byl Pavel Landovský neuvěřitelný pábitel. Přestože měla tahle knížka své kouzlo hlavně před revolucí, i teď stojí za přečtení, aby si starší člověk vzpomněl a mladší se dozvěděl, jaká absurdní byla ta totalitní doba...pokud se to dá vůbec pochopit.
Kniha je výborná v pasážích, kde Landovský popisuje život svůj a svých kamarádů umělců. Kniha je nesnesitelná v pasážích, kde se Landovský snaží o filozofování, to jsou prostě bláboly.
Landovský není mojí generaci úplně blízký a vnímal jsem ho jen prostřednictvím novinových titulků a zpravodajských relací jako hulváta. I touto cestou bych se mu chtěl velmi omluvit. Formu rozhovorů mám moc rád a Landovský rozhodně má co říci. Ať už jde o jeho život v (nedobrovolné) emigraci, život před emigrací, život s Chartou... inspirativní.
Mám rád oba: autora i tázaného. Toho prvního, protože "se umí ptát". Vybírá si k tomu zajímavé lidi a v případě Pavla Landovského máme o zábavu postaráno. Knize vytýkám pouze jediné - hnusný papír, ale co chtít od nakladatele v r.1990 při nákladu 150.000 výtisků, že ano ?
Můj oblíbený mladý Boháček se rozhovořil tak, jak to umí pouze on a já si uvědomil svou občasnou smůlu. Nezažil jsem ho v Činoherním klubu jako "Revizora".
Necenzurované odpovědi na otázky o divadlu, o životě, o emigraci o poměrech před rokem 89. Kniha mě moc bavila, dobře se čte a je plná zajímavých a zábavných sitací a příběhů.
Jedna z prvních knih rozhovorů s disidenty vydaná po sametové revoluci. Už jen proto, že rozhovor je veden se svérázným Landovským, v knize se najde hodně poloh. Témata se mění - divadlo, politika, mládí, disent, kamarádi, zábavné zážitky atd. I styl Landovského vyjadřování přispívá k tomu, že než si to uvědomíte, knihu máte najednou celou přečtenou.
Dlouho mě nic tak nezaujalo jako tato tenká, na mizerném papíře a blechama napsaná knížka z devadesátého roku. Četla jsem ji stejně zaujatě, jako děti poslouchají zakázané hovory dospělých. PL je dobrý vypravěč a má také o čem vyprávět. Poutavé historky o rodičích, kteří se vrátili z Ukrajiny, z dětství za války, o tom, co zažil po válce, a v padesátých a šedesátých letech a nakonec v době normalizace a osmdesátek v emigraci. Nespočet neslýchaných a vypointovaných příhod a názorů.
"manekýna na mundůry"