Soumrak bílého muže
Benjamin Kuras
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/128260/bmid_soumrak-bileho-muze-9ev-128260.jpg
4
45
45
Soumrak bílého muže sleduje vývoj západního myšlení od slavného Kiplingova imperiálního „břemene bílého muže“ konce 19. století přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století po psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy počátku století tohoto. V mezerách mezi nimi se pokouší vystopovat paralelně probíhající a často opomíjené proudy filozofie a psychologie tvoření, sebezlepšování a duchovní a morální obnovy navazující na kreativní tradice Západu, od biblické etiky, přes protestantskou etiku kapitalismu, vědeckou a technickou revoluci, po nejnovější psychologické objevy, které by mohly západní civilizaci zachránit a posunout na další stupínek úspěšného vývoje.... celý text
Přidat komentář
Další kniha, dokládající soumrak bílého spisovatele Kurase. Škoda ho. Býval podnětný, zajímavý a zábavný.
S kritikou současného západu a poukazování na nejkřiklavější momenty našeho sebevražedného chování se s autorem v podstatě shodnu. Navíc i forma, kterou je knížečka psaná je velice čtivá a člověka baví. S čím mám ale problém, je dost naivní a v mnoha případech až dezinterpretační forma argumentace. Opravdu by nebylo od věci si spoustu těch vysmívaných, ale i vyzdvihovaných autorů přečíst trochu lépe. Abych byl konkrétní, stavět autorovo latentní přání převahy prostředí nad geny na Lewontinovi a jeho bádání, je mírně řečeno školácky naivní (zvláště tolik let po zjištění, jak ony "experimenty" v podání tohoto vědce probíhaly). Taktéž to neustálé podsouvání židovské geniality působí spíš opačným dojmem než možná autor nepřímo zamýšlel.
Přesto všechno se v dnešní době jedná o velice zajímavou politicky nekorektní knihu, která nabídne řadu dalších knižních tipů, ale i podnětů k přemýšlení. Bohužel druhé vydání pod jiným nakladatelstvím se moc nepovedlo, takže bych volil spíše první verzi.
Víc na mě zapůsobila kniha Poslední naděje civilizace od stejného autora, asi proto, že je trochu aktuálnější. Tohle bylo ale každopádně zajímavé a čtivé doplnění informací z různých oblastí - náboženské a politické ideologie, filozofie, morálka a etika, věda a technika... Ve výsledku to ovšem bylo pesimistické čtení a jen doufám, že ne všechno, co bylo v knize popsáno jako neodvratitelné, je opravdu neodvratitelné...
Jednoduše formulované myšlenky o složitých věcech. Chvílemi jsem si chtěla zacpat uši - pravdy o nás na mě z knihy promlouvaly a nebylo úniku. Doporučila bych především středoškolákům.
Kuras se v Soumraku celkem důsledně vyhýbá senzačnosti a jakoby prvoplánovým zvoláním, která mají šokovat a vzbudit okamžitý zájem. Snad je to tím, že věci, o kterých píše, už jsou dávno známé a málokoho (z množiny předpokládaných čtenářů) překvapí či šokovat ještě dovedou.
Text není ani přehnaně pesimistický, není to totiž namístě: dávno nastala doba hledání řešení, nikoli vytváření "pocitu", že je nějakého řešení třeba.
Některé pasáže by šlo vynechat jakožto nadbytečnou judaistickou apologii, na druhou stranu sám jsem ve svém okolí svědkem běžného a možná narůstajícího antisemitismu, a to i mezi lidmi, kteří jsou jinak otevření vnějšímu světu a jeho odlišnostem mnohem více nežli já sám. Asi je to příznačné a také o tom Kuras píše. On sám je jako hlas lidu, což u někoho může vyvolávat dojem, že jeho názory musí být pomýlené - v době, kdy je selský rozum opět potírán a na ústupu coby reakcionářský, však cítím ucelené a argumentované vyslovení obecných obav a rozumného názoru jako osvěžující vítr.
Za normálnějších okolností bych pátou hvězdičku zvažoval pečlivěji, ale dávám ji bez obav.
Na 90% s autorem souhlasím.Ano, můžeme si za to sami. Svou nečinností, leností a odklonem od ideálů.
Štítky knihy
multikulturalismus západní civilizace
Autorovy další knížky
| 1996 |  Češi na vlásku - Příručka národního přežívání |
| 2015 |  Jak zabít civilizaci |
| 2004 | Tao sexu - Jak udržovat ženu v blahu a zpomalit stárnutí |
| 2012 | Soumrak bílého muže |
| 2016 | Poslední naděje civilizace |
Doporučuji si knihu pozorně přečíst, zamyslet se a poté se řídit moudrem Charlese Bukowského: "Život se nás snaží naučit jen jedno - držet hubu a užívat si výhled.".