Spáč ve zvěrokruhu
Jan Weiss
Román z roku 1937 spojuje realitu s fantastičností v líčení zvláštního života mladého studenta, jenž se utváří v souhlasu s ročními obdobími a koloběhem přírody. Zároveň sahá do tehdejší společenské skutečnosti a v zachycení osudů a myšlenkových pochodů řady dalšich postav zobrazuje tvrdý úděl nezaměstnané inteligence ve "světě, který se točí podle kapitalistické muziky". ... celý text
Přidat komentář
Nečekala jsem to, ale fakt mě to bavilo, přestože prvky surrealismu nejsou zrovna to pravé ořechové pro mě. Ale kdybych měla něco z tohoho žánru snové a imaginativní prózy doporučit, bude to Weiss.. Něco takového, ani vzdáleně podobného, jsem nikdy nepoznala.. a myslím, že už nejspíš nikdy nepoznám. Vytkla bych snad jen autorovu levicovou orientaci, která je v knize silně cítit, ale vzhledem k době, kdy byla kniha napsaná, je to pochopitelné. Docela by mě zajímal autorův postoj k Rusku v dnešní době :D
Čtivá kniha, jako většina titulů od Jana Weisse. Pět hvězdiček nedávám jen proto, že od JW existuje ještě čtivější titul "Dům o tisíci patrech" a ten je bez debat pětihvězdičkový, ve svém žánru nadčasový.
Bohužel tohle byla chybná volba. Čekal jsem něco na pomezí mystiky a fantastiky, ale bohužel jde hlavně o sociologické téma, navíc podané dost nudně a rozvláčně.
nedokázal jsem rozlousknout, zda se jedná o odkaz k obecně mytické zkušenosti, nebo jde o nějakou konkrétní (politickou, společenskou?) alegorii, ale rozhodně stojí za přečtení
Autorovy další knížky
1964 | Dům o tisíci patrech |
1980 | Příběhy o lidech a zvířatech |
1927 | Barák smrti |
1958 | Spáč ve zvěrokruhu |
1986 | Fantóm smíchu a jiné grotesky |
Při četbě této knihy jsem si dával klasickou otázku: "Co tím chtěl básník říci?"
Moje odpověď: Nechtěl říci nic, bavil se. Jana Weisse pokládám za surrealistu, a ony ty sny dosti často nic neznamenají, některé mohou být zábavné.