Poločas rozpadu
František Kotleta (p)
Volné pokračování románu Spad. Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na kterou dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný – divoký, tvrdý, radioaktivní… Zbytky lidí se snaží přežít v jeho troskách a vybudovat něco jako civilizaci. Jsou ale takoví, kteří civilizaci nechtějí. Vlastně nechtějí ani divošství. Touží po jediném – dokončit práci, kterou začaly světové mocnosti ve své válce. A proti nim stojí ti, kteří věří v nové začátky. Ale – stojí tenhle svět vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Klasická dvojka. Krve, přestřelek, nechutností a masakrů je víc, ale do popředí se dostává i určitý popis reálnější společnosti a snahy vrátit zpátky pokrok, tedy v lepší první třetině až polovině. Tohle už není tak zběsilá tupá mlátička jako první díl. Samozřejmě jsme se nemohli vyhnout krvavým nechutnostem dovedeným do absurdity, protože na to lidi asi čekají. Obzvlášť Čubčí pohár je naprosto mimo. Jako možná bych si to uměl i představit, ale rozhodně ne hned v první generaci po válce... Tak jako v prvním díle se extrémně plýtvá a nejvíc plýtvá autor s popisem různých druhů vražd. Humoru je tu jako šafránu. Asi bych to odložil, nebýt velmi slušně napsané hlavní postavy (a přiznejme si, že bílý chlap v hlavní roli klaďase je dnes už velmi neobvyklé pojetí, protože běloši jsou zmetci a každý ví, že v kritické situaci se heterosexuální běloch vždy zachová jako zbabělec a podrazák, kterého musí zachránit hrdinný queer - doufám, že ta ironie je jasně patrná). Kapitančik se už trochu vymluvil a zní to o něco lépe (nebo jsem si na ty výkřiky zvykl?). Hodnocení je těžké... Už to není plácání se od ničeho k ničemu a náhodné postrkování a je vidět, že děj má autor vymyšlený už trochu dále než na konec kapitoly, hlavní postava se mi vyloženě líbí, jen tam na mě začíná být moc progesteronu a Měnitelé a jejich společnost jsou trochu moc neuvěřitelní. Postapokalyptický svět mi přijde opět nevyužitý. Vlastně cestování zde je jen zdlouhavé a náročné, ale mimo Měnitelů by nebylo a i nebezpečné. I tak je to ale lepší než jednička. Škoda, že zmizely novinové články.
I druhý díl jsem poslouchala formou audioknihy. Musím se přiznat, že s tímto dílem jsem měla problém i při prvním čtení. Má velmi pomalý rozjezd. Oproti prvnímu dílu, který jsem hltala a strašně mě zajímalo, co se stane dál, tak tento mě začal víc bavit v poslední třetině. A konec byla naprostá bomba a to doslova.
Rozhodně tím nechci říct, že by kniha byla špatná, jen čtenáře i naše hlavní hrdiny posouvá trochu jiným směrem a člověk si na to musí zvyknout. Věřím, že se ale najde plno lidí, které to odradí od dalšího čtení. Musím říct, dejte tomu šanci, protože poslední třetina je nadupaná (a další díl je ještě lepší!)
I v druhém díle nás čeká nejedno překvapení a jak už jsem výše uvedla na konci příběhu se toho děje doopravdy hodně a myslím si, že budete hodně zaskočeni. Kromě nových míst, kam se vydali naši hrdinové, se zde objevuje i několik nových postav. Mě velmi přirostla k srdci Jitřenka, která je taková něžná, nevinná dívka, která vypadá jak kdyby čekala na klubíčko vlny s kterým by si mohla hrát a vesele příst (jak sám uvádí autor), ale přitom je to neskutečná bojovnice, která se nebojí tasit drápky a seknout pořádně hluboko. Druhá nová a taky velmi skvělá postava je Japonka Nacumi.
Tato část série je rozhodně krvavější a brutálnější. Jak už jsem někdy uvedla u Kotlety nemůžete čekat jen krev, ale i střeva a podrobné popisy z kterých se vám bude dělat možná špatně – nic pro slabší povahy. Na druhou stranu se i velmi pobavíte, protože některé hlášky jsou fakt skvělé! Jó a mimochodem představte si mě, jak to poslouchám na veřejnosti a mámco dělat, abych se nesmála nahlas!
Knihu mohu zase jen a jen doporučit, tak jak jsem už uváděla u předchozích autorových děl. Pokud máte rádi sci-fi a postapokalyptické příběhy, tak víte přesně kam šáhnout.
⭐ 3.5/5
Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou skvěle interpretoval Borek Kapitančik. Jeho chraplák, kterému někdy přidal a někdy ubral na intenzitě, aby dal jednotlivým postavám trochu jiný feel, podtrhuje tu zoufalost a bestiálnost radioaktivního světa. V jeho podání je ta kniha prostě parádně namluvená. Nedovedu si představit, jak by to vypadalo, kdyby to četl třeba Václav Neckář se svým přitepleným hlasem.
Prásk, prásk. Ratata. Prásk, prásk. Ratata.
Dát k tomu nějakou techno hudbu, dalo by se na to docela i pařit.
Ale oproti prvnímu dílu už to není taková hitparáda. Není to tak chytlavé, není to tak nahláškované (nebo spíš ty hlášky by ve skutečnosti nešly moc dobře přes pysk), ale na druhou stranu je to mnohem krvavější. Jak kdybych se díval na nějakou přehnanou řežbu v béčkovém filmu.
Děj se nám posunul úplně někam jinam, přičemž zvěrstev se dočkáme habaděj. Stačí třeba kýble krve v Čubčím poháru a měli byste vymalováno. Trochu jako z nouze ctnost působí ta jistota, že nastane nukleární zima, a proto je potřeba zachránit svět... ale přece je potřeba, aby ta kniha měla nějaký směr a nešlo jen o bezduchou vybíjenou. Kult Měnitelů jsou schopní nepřátelé a naprostí šílení fanatici, dokonce i naprostí fanatičtí šílenci. Ty jejich metody jsou často tak bizarní a brutální, že vůbec nevadí kosit je bez slitování po tuctech. Potěšila opětovná přítomnost Žolíka, ale ostatních postav z prvního dílu tam zůstalo jen hrstka. Ale nevadí.
Horší je to s humorem, kterého ubylo nebo se zrovna nezadařilo s jeho kvalitou. Přesto je to ale kniha zábavná. A s otevřeným koncem, takže jdu rovnou na další díl.
Tento diel bol podla mňa trochu slabší ako prvý. Je to tým, že FK nasadil latku veľmi vysoko. Svet je po vojne zmietaný rôznymi skupinami zvláštnych indivíduí. Najsilnejší sú tzv. menitelia, ktorí usilujú o totálne zničenie sveta. Zlikvidujú jednu z fariem "Nového Brna". Plukovník Michálek sa do nich zahryzne ako buldog a vyhlási im totálnu vojnu. 2. diel končí otvorene a pýta si to ihneď ďalší, ktorý ihneď kupujem. Sága je v dnešných časoch veľmi aktuálna a niektoré autorove knižné myšlienky sú veľmi podobné s dnešnou situáciou. Dnes chýbajú už len tí hrdinovia typu plukovníka Michálka.
Druhý díl velmi dobrý. Opět si neodpustím pochvalu mistra Kotlety v tom směru, že se oprostil od své nadpřirozeno-archetypální šablony nesmrtelného borce, a místo toho máme sympatického plukovníka Michálka. Noví záporáci jsou klasický apokalyptický kult, ten nesmí chybět. Navíc jsou správně kotletovsky ujetí a zvrácení. Doufám, že zcela nezapomenu, o čem to bylo, než se dostanu k pokračování.
Tohle byla pro mě, víc než cokoli jinýho, taková sonda do způsobů, jak nastolit aspoň nějakej komfort v totálních srač.kách.
Dlouho mi žádná série takhle nesedla, nečtu je ráda, nemám ráda protahovaný příběhy (ano, nesnáším i seriály), chci, abych dostala všechno klidně na 800 stranách, ale najednou! A tady mi to nevadí. Klidně budu číst Spad celej život. Vlastně ho klidně i budu žít. Protože to, co Kotleta v příběhu dovede, je masakr. Představivost jede na milion procent a já tam s nima rajtuju na koních, sprostě nadávám, mluvím podivnou hantýrkou, vrham nože, jsem děsně ostrá a vím, že to, co bylo normální, už se nikdy nevrátí.
A pak jsem zase zpátky tady, haha. Jen si fakt nejsem jistá, na jakým základě se Spadová série označuje jako brak? Vždyť se celý ten děj k nám blíží sedmimílovými kroky, haha. Haha...
I druhý díl série mě nezklamal, spousta akce, sarkazmu. Těším se, až si přečtu další díl.
Tohle je prostě nabité akcí a prostě suprovíma hláškama, těžko se hledají slova, páč je to prostě perfektní. Doporučuji.
Tak to je jízda, napínavé od začátku do konce. Čte se prostě jedním dechem. Těším se až se pustím do dalšího dílu.
O něco lepší než Spad. Skvělá story. Měnitelé jsou pěkný hovada a nastal čas jim pěkně vyprášit kožich. Jak u Spadu by klidně stačilo si přečíst jenom ten, tak tentokrát se jen tak přestat ve čtení nedá, čeká vás na konci totiž celkem cliffhanger a to prostě nechceš nechat otevřený. Jsem fakt ráda, že jsem si koupila celou sérii naráz :D
Boj o záchranu českého dvorku se zvedl na boj o záchranu toho našeho podělanýho světa, který chtějí vyholený hlavy - měnitelé zničit. A Japončíči (přesněji Japonečky), kteří neuspěli v obsazení Brna, v tom hrají svou roli, krom stárnoucího plukovníka Michálka a jeho pobočnice Alice. Michálek neztrácí nic ze svého lesku. Není to přehnaný tvrďák, ale když je třeba, tak se umírá a krev teče. Bum, prásk, ratata... Jedno je jisté, touha po spravedlnosti, a nejen záchrana světa, žene plukovníka Michálka a jeho ekipu dál do boje. On totiž už taky nezbývá nikdo jiný, kdo by to mohl udělat. Hrdina z Istanbulu tak může na zasloužený odpočinek zapomenout. Poločas rozpadu více než důstojně navázal na Spad, je naplněný sarkastickými hláškami, hemží se mrtvolami a není nouze o hrdinské činy. Oddychovka, která vám dá zapomenout na starosti všedního života a přes svou brutalitu a temnost často vykouzlí na tváři úsměv. I sexu je tady méně než v předchozí části. Ale jen trochu. Po roce jsem sáhla po pokračování Kotletovy brakovky a vůbec toho nelituji. Taky bezpečně vím, že dříve či později dojde na další pokračování. Protože takhle brutálně hodit do děje vidle se přece nedělá.
Nemůže být nikdy klid. Měnitelé - chtějí dokončit zkázu Země. A tak plukovník Michálek musí opustit Brno, v němž se snaží udržet řád a vybudovat fungující slušnou společnost. Vojenská základna Japonců v Brně byla dobyta a zajatá Japonka Nacumi tu nenašla své spojence. Nicméně je naděje, jak zastavit měnitele, pokud bude kontaktováno Japonsko jako paradoxně jediná země, kterou nepostihla jaderná zkáza. A od toho se odvíjí další dobrodružství, je to cesta za záchranou lidstva. Není teda veselá a když se člověk podívá, co se děje ve světě teď, tak tiše doufá, že věhlas našeho spisovatele ani hrdiny z Istabulu nedošel tak daleko, aby inspiroval... Lidi, když mohou, tak jsou schopni si udělat vzájemně hrozné věci...
Příběh z postapokalyptického světa jaderného holokaustu dále nabírá na obrátkách a jelikož mě velice příjemně překvapil otevřeným koncem, bleskurychle (než bys řekl "jaderný holokaust") jsem sáhl po následujícím díle Rázová vlna :-)
...jednou budeme všichni Měnitelé...
(SPOILER)
Potěšilo mne, že druhý díl nerecykloval jedničku. Přibylo brutality a ne že by jí předtím bylo málo ... možná jí bylo stejně ale přibylo barvitějšího líčení. Musím přiznat, že jsem se kolikrát zašklebil, když jsem si představil to co jsem zrovna četl. Bohužel jsem si kolikrát musel přiznat, že to není úplně mimo mísu, naopak. Jak z historie, tak i z toho co se děje nyní (a to si říkáme civilizovaná společnost) se dá docela dobře vysledovat, že bychom byli schopni ještě mnohem horších věcí. Hodnota lidského života je v záporných hodnotách a ten pocit moci páchat cokoli bez následků ..... No, i neandrtálci by nad tím kroutili hlavami.
Hrdinská grupa se lehce obměnila a dějová linka se více stočila směrem k jedné ujeté skupině fanatiků. To, že jsou MNOHEM ujetější než se ze začátku zdá, zjistíme relativně rychle. Díky bohu za to, že na světe ještě zůstal někdo (Češi), kdo na lidství ještě úplně nerezignoval. Útrapy, kterými naši hrdinové museli projít v prvnímu dílu jsou proti dvojce procházkou radioaktivním růžovým sadem.
Poločas rozpadu je taková přihrávka do velkého vápna na pořádné zakončení. Takže doufám, že ta finálovka bude stát za to.
Doporučuji
Bylo by to lepší než první díl. Putování plukovníka Michálka po stopách apokalyptické sekty měnitelů je napínavé, strhující a čtenáře jen tak nepustí. Vrcholem je pak dění v Krakově v čele s "čubčím pohárem". Čili jasných pět hvězdiček. Snad jen ten na můj vkus příliš otevřený konec... ale co mrsknu tam plný počet, ať neškudlím.
Nemám ve zvyku nechávat nedočtené knihy, stejně tak nemám rád nedočtené série. Spad byl navíc moc pěkným výkopem, který mě od Poločasu rozpadu rozhodně neodradil, ba právě naopak.
Podtitul knihy by mohl být "Řezničina pokračuje" - jenže když s tím dopředu počítáte, víte, do čeho jdete (a to po Spadu už prostě vědět musíte), nevadí vám to a jste naladěni na tu správnou post-apo vlnu, prostě si to užijete. V některých knihách jsem odsuzoval naprosto zbytečné násilí pro násilí, ale bylo to přesně u těch, do kterých se to moc nehodilo a které měly ambice být "vyšší" literaturou. Kotleta žádné takové ambice nemá a ve Spadu to výslovně uvedl, což cením. Top level brakové literatury, navíc od českého autora, jasných 5 hvězd.
A velmi doporučuji audioverzi knihy od Borka Kapitančika. Stojí za to.
Štítky knihy
boj o přežití násilí brutalita konec světa akční české sci-fi krveprolití otroci postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Druhý díl mě bavil možná víc, než Spad. Té smrti, krve a bolesti na mě sice bylo až moc, ale ono to k tomu příběhu vlastně patří. Lidé jsou nepoučitelní a obávám se, že takhle nějak by to asi dopadlo.