Spad
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296894/bmid_spad-h4c-296894.jpg
4
1649
1649
Je po válkách, které nikdo nevyhrál. V sutinách Prahy přežívá pár desítek tisíc lidí a snaží se ze všech sil uchovat něco jako civilizaci. Jenže zbytek světa nemá o civilizaci zájem. Zbytek světa chce za každou cenu přežít, a to zpravidla na úkor někoho jiného. A tak lidský život nemá moc velkou hodnotu – možná několika masových konzerv nebo pilulek proti ozáření. A čím dál od někdejšího hlavního města, tím divočejší poměry panují. Skupina válečných veteránů musí Prahu opustit. Čeká je cesta územím, kde se každou chvíli mění vláda podle toho, kdo má v jaké přestřelce navrch, kdo tam zrovna přitáhne a má víc chlapů nebo střeliva. Musí totiž splatit jeden dluh. Čestný dluh z časů, kdy takové věci měly ještě hodnotu.... celý text
Přidat komentář
Pan Kotleta není žádný nedouk a je vidět, že má nastudovanou nejen geopolitickou situaci ve světě, ale také historii. Zároveň umí zvolit správnou dávku patosu a národní hrdosti v poměru k ironii a černému humoru. A jeho obdiv k Československým Legionářům je také velice sympatický.
Vlastně jediná věc, která mi na celé knize vadila, bylo nulové procento jakékoliv erotiky. To je u Kotletových knih doposud nevídané. Zvláště když víme, že hrdinky i svět ve kterém se pohybují k takovým věcem přímo vybízejí.
Pútavo napísané, miestami ma desivo mrazilo pri predstave, ako málo v dnešnej dobe chýba k tomu, aby sme takto dopadli. Hlavne my, tak blízko Rusku a Ukrajine.
Atomový výbuch v české literatuře – žhnoucí, syrový, a tak nebezpečně návykový, že se od něj prostě nemůžete odtrhnout! Představte si svět po jaderné válce, kde už nejsou žádná pravidla, žádný soucit a kde se o přežití bojuje s ocelovou vervou. Kotleta nás vrhá přímo do zamořené pustiny, kde smrt číhá na každém kroku, a přesto se u toho člověk smíchy popadá za břicho. Ano, tahle kniha je možná víc než kdejaká apokalypsa okořeněná humorem černým jako asfalt na rozpálené dálnici.
Kniha nás provádí světem, kde nikdo není v bezpečí, a Kotleta se nebojí ukázat, že i to nejmenší zaváhání vás může stát krk. Hrdinové "Spadu" nejsou žádní supermani, ale normální, drsní chlápci, kteří by si sice klidně dali pivo, ale když není zbytí, rádi vám proříznou hrdlo, pokud jim to zaručí další den života. Žádná klišé, žádná měkká srdíčka, jen ostré hrany a krutá realita.
Kotletův styl je břitký a přímočarý jako ruská mačeta, kterou vám někdo vrazí do ruky s radou: "Tady máš, kluku, a ať ti slouží." K tomu přidává hektolitry sarkasmu a rychlé dialogy, které sviští stejně jako kulky v závěru každé kapitoly. Čtenář ani nepostřehne, jak ho autor tahá hlouběji do světa, kde z přívětivých městských ulic zbyla jen troska a kde každý krok může být váš poslední.
Navíc, Kotleta se nezdráhá sáhnout po všech oblíbených postapo ingrediencích: mutanti? Máme! Bezcitné gangy? Samozřejmě! Plechovky fazolí a kalíšek poslední whisky v kapsách našich přeživších? Jak by ne! To vše v tempu, které vám ani nedovolí si uvědomit, že už je půlnoc, a vy jste tuhle knihu vlastně plánovali jen začít.
Pokud vám chybí dobrodružství, které se nebojí ušpinit a přitom neztrácí schopnost vás rozesmát, "Spad" je přesně ta kniha, kterou potřebujete. Je to pořádná jízda, která vás bude bavit od začátku do konce – a to i když vám u toho možná trošku naroste vous nebo získáte pocit, že byste si taky měli najít bezpečný bunkr.
Postapokalyptická jízda podobná Mad Maxovi. Pro fanoušky žánru naprostá nutnost. Obávám se, že pro běžného čtenáře to bude zavánět naprosto béčkovým scifi. Ono to vlastně je béčko jako vyšité, správně apokalypticky smradlavé a krvavé. Hlavní hrdina je pomalu stárnoucí bad boy co revolverem střílí jako sniper, ale na rozdíl od ostatních přeživších má v pustině pořád kouska cti v těle. Hlubokou čtenářskou rýhu kniha neudělá, ale zatraceně pobaví.
No, vlastně nevím, co přesně jsem očekávala, ale knihu odkládám. Nevím, kde je chyba, anebo jsem srovnávala s knihami R. Bureše? Každopádně mě to vůbec nebavilo a ničím nezaujalo.
Zmlsán Kulhánkem a smuten z toho, že už nepíše, vzal jsem Kotletu na milost. Špatné to není, ale himlhergotdonrwetrkrucajselement, KULKY MÁ PES! A že jich tam lítalo...
Posloucháno jako audio a Borek Kapitančik se do toho opravdu opřel. Zvládnul všechny postavy, nálady i situace. Dal tomu postapokalyptickému příběhu další rozměr. A posluchač si užíval další brakovou literaturu, kde si Čech vždycky poradí. Plukovník Michálek si ve zničeném světě zařídil hospodu a snažil se nebýt plukovníkem. Samozřejmě, že osud tomu chtěl jinak. A tak se ocitáme na výpravě za záchranu generálovi dcery. Příběh má zase všechny ty správné atributy brakové literatury. Spousta boje, spousta krve, spousta doutníků, spousta chrabrých Čechů a Češek. Nesmím zapomenout na Alici, umí to moc dobře s noži a vrtulníky. Kyšova představa zničeného a nové rozděleného světa mi přijde hodně pravděpodobná. Dost trefně používá naše strachy a černé scénáře. A využívá k tomu i skryté hříčky. Zde např. název rádia The Hokkaido Shimbun Press. Ano, Šimbun znamená japonsky noviny a Japonci v příběhu hrají dost nevábnou úlohu. Příběh má podle mě jasný konec, takže o to víc jsem zvědavá, co bude v dalším díle.
SPAD jsem četl už jako člověk s Kotletovým dílem seznámený (po Koscích, Nářezech a Perunově krvi) a musím říct, že SPAD mě zatím nadchnul asi nejméně.
Ne, že by kniha byla nějak špatná, jen mi nepripadala nikterak dobrá. Pár vtipných hlášek a momentů tam samozřejmě je. Násilí a krev také. Možná je to můj osobní problém, ale obojího jsem čekal asi trošku víc. Možná jsou moje pocity způsobené i částečně tím, že je to nejvážnější román, který jsem od Kotlety četl - tedy ne, že by byl nějak vážný, ale opět - očekávání byla trošku jinde. Navíc to autor až trochu otravně přeháněl s doutníky.
Dávám průměrné 3* knize, kterou považuji za vcelku průměrný brak, který mě nikterak nepřesvědčil. Nicméně pokračovat v sérii budu.
"Vítejte v roce 2050 v nejponuřejším románu Františka Kotlety".
Tak som sa dostala k tejto prvej časti zo štvordielnej postapokalyptickej série od Františka Kotlety a musím povedať, že ma veľmi zaujala a bavila. Je to taká kniha, pri ktorej vypnete mozog a len sa ponoríte do čítania.
Odohráva sa v roku 2050 po nukleárnej vojne, kedy je väčšina planéty zničená a zdevastovaná. Aj ľudí prežilo veľmi málo.
Prostredie je opísané veľmi vierohodne a príbeh nás zavedie do Prahy a Brna. Kotleta nám na začiatku každej kapitoly aj v skratke opisuje ako sa ľudstvo dostalo do tohto štádia.
Hlavný hrdina plukovník Michálek mi veľmi sadol a musíte mu jednoznačne fandiť. S kolegami, bývalými vojakmi, sa vydáva na nebezpečnú misiu plnú špiny, krvi a akcie.
Knihu môžem jedine odporučiť a som veľmi zvedavá ako sa bude príbeh vyvíjať ďalej....
Jak už psalo mnoho čtenářů přede mnou, není to žádná sláva, takové klasické české "scifíčko". Kniha mi připomíná spíše filmový mix 80-tek, Ramba, Terminátora, MacGyvera, Luckyho Lucka a tak trochu českého Švejka říznutého s Liškovým Idiotem a vše co už jste někde četli, viděli nebo slyšeli. Občas jsem se nasmál, jinak opravdu čtení, když nemáte co dělat a nevíte co číst, sáhněte na zkoušku po Kotletě, tak jako já. :-)
výborná kniha i audiokniha. Škoda, že ten svět je už uzavřen... Hrdina z Istanbulu, vzpomíname.
Pro me asi zanrovy standard, ktery mi neprijde, ze by necim vynikal. V mych ocich to zveda postapo prostredi, ktere mam v knihach a hrach rad (ale i tak mi prijde ze je pouzito vse. co uz jsem nekde videl nebo cetl).
František Kotleta SPAD. Věděl jsem, že od toho nemám čekat zázraky. I sám autor to označuje za brakovou literaturu a to většinou není můj šálek čaje. Dopodrobna popisované bojové a jinak krvavé scény moc nemusím, ale autor se v tom evidentně vyžívá. Musím ale uznat, že mě knížka i překvapila. Vydaná v roce 2016, sice už po okupaci Krymu, ale ještě před pokusem dobýt celou Ukrajinu. Dalo se čekat, že nastane to co nastalo, Kotleta evidentně byl v obraze a hezky to predikoval. Jenom doufám, že realita tu knížku nedostihne v celé šíři....
Myslím si že tento žánr autorovi naprosto sedl perfektně zasazené důmyslně vymyšlené každý díl měl jasný cíl postavy jsem si zamiloval jak ty hlavní tak i spoustu vedlejších jasných pět hvězd
Atmosféra vzhledem k současnému dění stahuje zadek, že bych s ním mohl štípat pětku drát. Ale jinak se jedná o prvoplánovou putovní řezničinu.
Pro úvod do světa Františka Kotlety je knížka perfektní volbou. Tématika postapokaliptického světa ve spojení se stylem psaní autora vytváří skvělý zážitek, který jen tak nepustí čtenáře od knížky. Autorův drsnější styl nemusí sednout každému, ale do knížky zapadá dokonale a jen prohlubuje drsnější atmosféru děje.
Štítky knihy
Brno Praha boj o přežití násilí brutalita konec světa české sci-fi krveprolití otroci postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Kotletův styl je standardně břitký, čtivý a jak jsme zvyklí, na nic si nehraje. Přesně ten typ brakové fantasy, který je tak děsivě vizionářský, až z něj mrazí. Líbil se mi popis prostředí po nukleární válce, kdy je lidstvo totálně zdevastované, odlidštěné a život má malou cenu. A ještě více mne bavily různé geopolitické vsuvky a odbočky, jak že se vlastně lidstvo dopracovalo do "současného" stavu.
Rovněž hlavní hrdina plukovník Michálek mi moc dobře padl do noty, líbil mi jeho styl, trefné poznámky a drsné hlášky. V prostředí plném odpadků, špíny a radiace se pohyboval nenuceně, čas od času do sebe šoupnul pár protiradiačních tabletek, pálil doutník a trousil bonmoty.
Zvolila jsem audioknihu a oceňuji originální interpretaci Borka Kapitančika, jehož hlasové ztvárnění přidalo textu pěkných pár bodů navíc. Celkově se kniha poslouchala moc dobře a v budoucnu se podívám na další díly.