Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353/bmid_spalovac-mrtvol-hQ6-353.jpg
4
4592
4592
Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.
Přidat komentář
"A já mám pořád pocit, že pro vás dělám tak málo". Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla a ke které jsem se několikrát vrátila. Pan Kopfrkingl je s tím svým chrámem smrti a přezdívkami typu "Něžná a Čarokrásná" úžasně děsivý už od začátku. Takový romantický typ, pro rodinu by udělal všechno, hlavně aby nikdo netrpěl.
Podle mě jedna z nejsilnějších knih moderní české literatury. Škoda ne úplně povedené filmové adaptace, která, podle mého skromného názoru, vyznívá úplně jinak než předloha - předloha je pitoreskní, podivná, groteskní. Film je jen ponurý horor.
Naprostý klenot české literatury, který jsem přečetla již na střední škole v rámci povinné četby. Skvělé "psycho". Rozhodně doporučuji také skvělý film, ke kterému Fuks psal scénář.
Jéé, tak klasika mě tentokrát vůůůbec nedostala :-( Četla jsem knížku s přemáháním a musela jsem se hodně snažit, abych nepřeskakovala, přitom je to tenounká knížečka. Na řekněme podobné téma je 100x lepší knížka Chlapec na vrcholu hory od Johna Boyna. Toto mělo 3/4 knížky rozjezd a pak rychlý dojezd. Ano, chápu myšlenku, ano, zpětně musím říct, že je to hezky vykresleno, ale stejně za mě ne-e. Já k přečtení nedoporučuji, MNOHEM více doporučuji mnou výše jmenovanou. Taky je tam někomu vtloukávána ideologie a člověk úplně ztratí sám sebe a své vlastní myšlení a vidinu světa...
Spalovače mrtvol jsem si přečetla díky maturitě. A rozhodně toho nelituji. Bylo skvělé sledovat psychologii a vývoj postav, především Karla Kopfrkingla. Kniha pro mě byla v posledních asi 30 stranách až hororová, ale i předchozí strany pro mě měly děsivý nádech. Děsivé pro mě bylo sledovat, jak snadno se dá s člověkem manipulovat. Jak snadno někoho můžete přesvědčit k něčemu, co by ho samotného ani nenapadlo. Děj se odehrává především v době před druhou světovou válkou, kdy se společností šíří německá propaganda a lidé mají strach. Hlavní hrdina říká, že se o politiku nezajímá. Politika ale nakonec dost zásadně ovlivní jeho život.
Jediné, co bych knize já vytkla je to, že jsem se do ní ze začátku nemohla moc začíst a celkově jsem se občas trochu ztrácela. Ladislav Fuks má trochu zvláštní styl psaní a chvilku mi trvalo, než jsem si na něj zvykla.
Kniha, která patří ke klasice, zejména díky jejímu filmovému zpracování. Bohužel klasika byla právě tím, k čemu jsem měl odpor v době školní docházky. Možná to bylo dobře, protože tohle je kniha, ke které je třeba dorůst. K tomu, aby si člověk dokázal užít Fuchsův jazyk, aby dokázal vnímat rozporuplnosti postojů laskavost/zrůdnost, rodina/sobectví, láska/ovládání, rozum/fanatismus, sebeovládání/ovladatelnost. Toho všeho je kniha plná. A osobně jsem přesvědčen, že je dobře že jsem se ke knize dostal až ve zralém věku, nikoliv jako teen-. Ale možná je to jen můj, osobní názor.
Vážně nechápu, jak mi mohlo trvat tak dlouho pustit se do Spalovače mrtvol. Nejen, že podle téhle literární klasiky natočil Juraj Hertz výborný film, který je dnes kultem, ale ta kniha sama pro mě měla vždy zvláštní auru tajemné přitažlivosti. A ta přitažlivost neopadla ani po přečtení. Docela mě překvapilo, jak je ta kniha útlá a jak na tak malém prostoru vybudoval Fuchs opravdu mrazivou atmosféru. Kniha je vystavěna na opravdu znepokojivých kontrastech a tím pádem příběh neztrácí sílu ani desítky let po svém vydání. Pomalý přerod slušného a nežného Karla Kopfrkingla v lidské monstrum je vskutku působivý a rozhodně patří mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četla. Fuchs navíc perfektně pracuje s jazykem a tak se vám rychle slovní obraty pana Kopfrkingla dostanou pod kůži. A pokud ne z knihy, tak rozhodně z filmu. Hrušínský už pro mě asi napořád zůstane právě Karlem Kopfrkinglem a jeho "Co abych tě, drahá, oběsil?" se mi zarylo hodně hluboko do paměti. Pokud jste Spalovače ještě nečetli, obrňte svoje nervy a pusťte se do toho, vážně za to stojí.
Zdánlivě obyčejný příběh jednoho Němce žijícího v Čechách před druhou světovou válkou a jenž má českou rodinu, kterou neskutečně miluje a je mu vším. O to víc mě takovýto závěr neskutečně překvapil. Dlouho jsem přemýšlela, jaký smysl ten příběh má? Co nám tím chce autor sdělit? Jaké je pointa? Až jsem si později uvědomila, že ten příběh na mě neskutečně zapůsobil a přemýšlela jsem o něm ještě týden poté.
A to je asi vše. Pouze zapůsobit, zanechat citovou stopu. Je neskutečně ironický, ironie je jediný nástroj, který autor využívá k zobrazení úvah hlavní postavy a vystihl to perfektně, lépe snad ani nemohl.
Někdy až děsivá, ale přitom čtivá kniha .. která popisuje skvěle dobu počátku Protektorátu a taky je zde skvěle zobrazeno jak hlavní postava se dokázala nechat ovlivnit přítelem, že následně vše dělal podle fašistické ideologie ...
Těšil sem se, ale byl sem zklamán, sice sem jí dočetl, ale vůbec mě nebavila, takže se divím její popularitě.
Jak já se na tu knížku těšila... Bohužel. Nějak jsem se do ní nemohla začíst. Přišlo mi, že teprve ke konci kniha dostává spád, který mě vtáhl mezi řádky. Sice zpětně chápu idylku první části, ale číst to? Nezáživné. Pro mě. A fakt mě to mrzí... Inu stává se, sebelepší kniha nepadne do noty všem, klasika, ne klasika. A tak to má být. Ale ten psychopatický konec stál za to! Otázka za milion - byla to síla propagandy, nebo skrytá sociopatie? Kadý ať odpoví po svém...
Kniha snad více než jiné rozdělena na dvě vyloženě odlišné části - první část je zjevně "představovací", aby bylo možné se s Karlem a jeho rodinou důsledně seznámit. A druhá část je pak poměrně rychlá proměna od milujícího otce rodiny, ač poněkud slabšího duchem, v naprosto zrůdné a bezskrupulózní monstrum bez (výčitek) svědomí. Karel nekriticky a bez přemýšlení přebírá názory ostatních, nehledě na to, zda byl ještě nedávno přesvědčen o skutečnosti zcela opačné.
V tomto případě to není strach, co by změnilo Karlovy názory a chování, je to právě ono nekritické přebírání názorů lidí okolo něj. Karlova slaboduchost je podtržena konstantním opakováním vět a pouček, které kdesi četl, není bez zajímavosti, že (SPOILER) vraždy provedl stejně, jako byly vyobrazeny na začátku knihy při návštěvě panoptika.
Bizarní ráz pak knize dodává Karlova fascinace smrtí, mechanismy a automatismy. Jak ukázala historie, fascinováno bylo více Němců.
Velmi aktuální je kniha právě ohledně onoho nekritického přebírání informací podávaných za pravdu - v době fake news a konspiračních teorií, kdy je lež podávána jen za alternativní pravdu, je to až děsivé.
Tuhle knihu ze sebe asi nikdy nedostanu. Vytáhl jsem si ji u maturity a už tehdy jsem jí měl plnou hlavu takže bych o ní dokázal mluvit hodiny :). Opravdu zvláštní, morbidní, psycho příběh, který si musí každý prožít sám. Já se z těch keců Karla Kopfrkingla nikdy nevzpamatuju :-D Rozhodně přečíst!
Nepopsatelně mrazivé, trochu děsivé a hlavně psycho. Úžasná kniha plná překvapení, na které si člověk musí počkat.
Jde tu krásně vidět, jak se lidé dali snadno zmanipulovat, jak přemýšleli Němci za dob nacionalismu o židech a ''slabých ne-stoprocentních lidech'' a jak přemýšleli o sobě jako spasitelích světa.
Velkou část knihy tvoří Kopfrkinglovi myšlenky, nebo rád přemítá a mluví o svém povolání. Kniha je svým způsobem záživná a zvláštně přitažlivá, jenže nic moc pro čtenáře, kteří se bez akce a napětí neobejdou. Zakončení knihy bylo absolutně nečekané.
-Hodnotná kniha české literatury-
Brilantní kniha, která velmi zřetelně ukazuje, jak se nepříliš chytrý člověk nechá ovlivnit propagandu a podřídí jí všechno. Jedna z nejlepších českých knih.
Byl to blázen od první strany, může být někdo taky normální v tomto povolání? A v kontextu války, Hitlera, Čechů, Němců, smrti je tato kniha větší než jsem očekával. Jen ten rychlý konec, ten ubral hvězdu. Jinak dokonalá kniha, perfektně psaná, četla se prakticky sama. Doporučuji rozhodně zařadit do knihovničky mezi skvosty - těším se na film, který jsem ještě neviděl.
Přišlo to ke mně tak nějak samo a asi osudem, v rámci povinné četby, nechtěla jsem to číst, ale právě proto mě ta kniha celkem příjemně překvapila. Říkala jsem si, jestli to na mě nebude moc morbidní, ale je to tak zvláštně a záživně napsané, že mě to nutilo číst pořád dál. A i přes ten zvláštní použitý jazyk, květnatost a celkový námět je to zajímavá kniha a bylo celkem fajn ji poznat. Znovu už bych to nečetla, ale jakožto další ze seznamu maturitní četby jsem si ji přečetla s dobrým pocitem.
A jen tak na okraj, už vždy v tom uvidím pana Hrušínského, což nemůžu říct, že by mě neděsilo, ale je to až hypnotizující. Jakýsi předobraz, kterým už to pro mě bude navždy charakterizovat.
Z téhle knihy mám morbidní náladu dodnes, když si na ní vzpomenu. Suprově napsané a autor dovede navodit příslušnou atmosféru.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
První jsem viděla hru v národním, potom film a jelikož jsem mezi oběma našla dost rozporů, přečetla jsem si knihu a teď jich mám ještě víc :-D Jsem překvapená, jak moc jiný byl film, který bych označila za jeden z nejlepších českých hororů. A taky jsem překvapená, jak moc jiná byla kniha, kterou bych nazvala takovou groteskní ironickou děsivou komedií. A jiný byl i samotný závěr a to teda hodně. Nicméně si myslím, že v tomhle případě se film a kniha vůbec nedají srovnat, protože podobný mají snad jen námět.