Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457765/bmid_spalovac-mrtvol-NWd-457765.jpg
4
4704
4704
Románová novela se odehrává za okupace a patří nezvyklým pojetím tématu i virtuózním ztvárněním k ojedinělým prózám české literatury a k nejvyzrálejším dílům autora. Novela zachycuje proměnu spořádaného a neškodného, třebaže trochu podivínského otce rodiny, v udavače a vraha pod vlivem fašistické ideologie. Na jeho konkrétním zpodobení, díky dokonale promyšlené kompozici a mistrovskému použití všech zvolených tvůrčích prostředků, vybudoval autor fascinující a zároveň děsivý obraz okupační doby a zároveň i typu měšťáka, který se díky své přizpůsobivosti dá zmanipulovat až k nejtěžším zločinům.... celý text
Přidat komentář
Spojení "Spalovač mrtvol" snad aspoň jednou v životě slyšel každý český, potažmo slovenský čtenář, i když třeba vůbec nemá ponětí, kdo byl autor tohoto díla Ladislav Fuks.
Kniha pojednává o panu Kopfrkinglovi, Němci žijícímu v Čechách, který své němectví nikdy nepovažoval za něco důležitého, dokud nepřišla 2. světová válka a s ní rasová genocida. Kopfrkingl pracuje ve spalovně mrtvých těl, přičemž zpopelnění po smrti velmi vychvaluje, válku nesnáší a tak do poloviny knihy ho budete mít pro jeho názory ve velké oblibě. Postupně se však Kopfrkingl nechává strhnout názory svých německých druhů a v popředí vystupuje fakt, že jeho žena je částečná židovka, tudíž i jejich děti mají židovskou krev. Stačí jediná scéna a Kopfrkingla začnete nenávidět do morku kostí, kam se Vám zavrtá i děsivý mrazivý pocit, který se v podobě husí kůže rozšíří všude po těle.
To dílo je samo o sobě dokonalé, perfektní psychologický rozbor totálního rozkladu lidské mysli. Fuks pracuje se stále se opakujícími větami a frázemi, které v průběhu knihy svým způsobem mění význam, což vytváří čím dál hustší, tíživější až hororovou atmosféru, takže přestože je dílo dokonale zpracované, obsahově v něm není dokonalého nic. Obsahově je kniha jedním z nejméně dokonalých textů, které jste kdy četli, tím spíš, že je tak hrůzostrašně reálná a znepokojivá. Kolik takových Kopfrkinglů, kteří se nechali strhnout přesvědčením, jež jim vtloukla do hlavy ideologie nacismu, asi bylo....
Knihu jsem poslouchala v audioverzi, kterou načetl Lukáš Hlavica, jenž dílo doslova oživil svým podmanivým hlasem, a já tak do příběhu pronikla mnohem hlouběji, než kdybych knihu četla sama.
Tuhle literární lahůdku jsem si dopřála podruhé po mnoha a mnoha letech. Někdy je výhoda, knihu doma nemít, pak je čtení po letech opět překvapivé, úderné.
Jak tohle komentovat? Můj krátký komentář z roku 2015 vystihuje stručně to, co jsem si z četby v mládí pamatovala. A dodávám, málokdy si po přečtení řeknu, kniha je dokonalá; tady to tak cítím, nic tu nechybí, nic nepřebývá, stupňování atmosféry i hrůzyplných výjevů je dechberoucí. Dokonalá ve své absurditě, grotesknosti, hrůze; sám autor měl o téhle knize říct, že to je horor, je to tak, i když horor poněkud jiný. Děsivé čtení plné panoptikálních opakujících se scén, frází a obrazů, které v nás vyvolávají strach a oslovují naše podvědomí, úděs z pana Kopfrkingla, přeslazeného prosťáčka, papouškujícího cizí názory, slabocha, kariéristy a psychopata v jednom, úděs z pokorné Lakmé i poslušného Miliho, to vše na pozadí pochmurných let 1938 a 1939, stupňující se totality a všeobecného společenského strachu.
Po přečtení jsem si zopakovala stejně skvělý a nadčasový film…
Zvláštní kniha. Atmosféra mi nepřišla ani tak hororová a děsivá jako spíš zneklidňující. Oříškem byl i specifický styl psaní, občas trochu těžší na čtení, občas hůře rozklíčovatelný např. opakované objevování různých archetypů postav (pořád jsem hledala jaký význam tam mají) a občas vskutku morbidní. Co ale bylo nad slunce jasnější, že Karl Kopfrkingl to neměl v hlavě v pořádku už od samého začátku a více než jako neškodný, mírumilovný podivín mi připadal jako psychopat s naučenými emocemi, rigiditou v běžných každodenních činnostech a totální absencí vlastních názorů, které pak cele přebíral od svého okolí a papouškoval je až do omrzení. A Ladislav Fuks nám velice názorně ukázal, jak je tento typ lidí tvárný a v rukou šikovného manipulátora dokáže spáchat ta nejhorší zvěrstva a současně být přesvědčen, že vše, co vykonal, dělá pro dobro lidstva, dobro samotných obětí, lepší svět... a můžete doplnit cokoliv, protože tento druh méně inteligentních, zmanipulovaných fanatiků je nebezpečný v každé době a kdekoliv na světě. Trochu mě mrzel konec, který mi přišel uspěchaný a musela jsem si ho přečíst dvakrát - měla jsem pocit, že jsem nějakou část přeskočila. Za mě tedy něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Jsem zvědavá na film, z kterého jsem zatím nějakým nedopatřením viděla vždy jen části, ale dokonale slizkého Rudolfa Hrušínského z hlavy jen tak nevymažu.
(SPOILER)
Tak tohle bylo drsné, velmi drsné. Řekl bych, že Spalovač mrtvol patří k těm titulům, kde je rozjezd trochu pomalejší a je důležité se jím prokousat. Pak vás totiž čeká naprosto temný příběh jedince, který si rád čte o Tibetu a stane se dalajlámou. Dalajlámou krematoria.
Autorův styl psaní je dosti specifický a nemusí každému sednout, příběh je však naprostým unikátem. Z hlediska historického a politického je Spalovač mrtvol pro Českou republiku velice přínosný. Protože žádní další podobní dalajlámové přijít nemohou, podobná pohroma se stát nemůže. Rozkvět třetí říše je zde vykreslen naprosto parádně, až děsivě. Je třeba si podobné historické periody našich dějin připomínat.
Film jsem ještě neviděl, brzy se však na něj pustím. Jsem zvědav, jak se filmová adaptace, tak složitého díla povedla.
Tak mi přišlo trošku zvláštní, že se v knize stále opakují dokola stejné věty. Chudák syn pana Prachaře, snad ten alkoholismus nezdědí po otci....nebo....já jsem abstinent. Nevím proč autor určité věci opakoval pořád dokola. Film jsem neviděl, hodnotím jen knihu. Bylo to celkem dobré....
Nemám moc ráda české autory, ale pan Fuks mě velmi kladně překvapil. Příběh mi připomínal viktoriánský nádech s nacistickými padouchy v hlavní roli. Jako milovník zvrácených věcí a historie jsem si knížku zamilovala.
Priběh "hodného a citlivého " člověka , který pod vlivem událostí zničí celou svou rodinu a nakonec se že všeho zblázní.
Co se může vylíhnout z nenápadné šedé kukly... Jiné než film, ale vynikající.
Nevím, zda jsem jen nedával dobrý pozor, ale mám pocit, že oproti filmu, zde chybí: "Dáš si rakvičku, nebo věneček?"
Vzpomenu si na to, kdykoli vidím nějaký z těchto cukrářských výrobků.
Unikátní dílo. Zvláštně tíživé a depresivní. Chápu, že někomu nemusí sedět, jelikož autorův styl je dosti specifický. I když je patrné, k jaké interpretaci příběh směřuje, v mém případě je vše přehlušeno zvláštní atmosférou knihy.
Knihu sem měla v povinné četbě na střední škole. Jinak bych se k ní asi nikdy nedostala. Musím říct, že se mi dost líbila. Teď když nad tim přemýšlím trochu jinak, nechápu, co mě tak fascinovalo. Znovu bych si ji už nepřečetla. Ani filmové zpracování mě neláká.
(SPOILER)
I přesto, že kniha byla nenáročně napsána, na mě už od začátku působila nudně. Nečekala jsem sice žádný akční děj, ale i tak jsem byla spíše zklamána. Kdybych si ji nevybrala k maturitě, asi bych ji ani nedočetla. A to je to poměrně tenká knížečka.
Nicméně, po psychické stránce je to celkem zátěž. Člověk se stane svědkem otřesné proměny. Ze začátku člověk pozoruje sice podivínského, možná lehce naivního a nenásilného může, který se díky šikovné manipulaci svého nacistického přítele stává vraždícím maniakem a udavačem, jež věří, že vše dělá pro dobro svých obětí. Což je opravdu otřesné. Já osobně si tuhle knihu už v životě znovu nepřečtu.
Tak tohle nedoporučuji, vůbec mě to nebavilo. Musela jsem se nutit, abych to dočetla...
Budu trošku za knižního kacíře a prohlásím ono okřídlené vyjádření - výjimka potvrzuje pravidlo! Ovšem ne z hlediska literatury, ale kinematografie! "Spalovač mrtvol" je pro mě zatím jediný příklad, kdy film na míle daleko překonal knihu. Fuksův román je sice výborný a atmosférou mrazivý, ale Juraj Herz příběh povznesl na plátno v nadčasových rozměrech. A vlastně i více sugestivně. Veškeré scény navodí mnohem větší stísněný pocit než jak je vyjádřeno na papíře. Příběh a postavy nemá význam zde rozpitvávat, ale "Spalovač mrtvol" rozhodně za přečtení stojí! Už jen kvůli tomu, jakou metamorfózou hlavní protagonista Karel Kopfrkingl projde. Děsivá skutečnost, která vám nedá jen tak spát!
"Nic v lidském živote neni jisté. Budoucnost je vždycky nejistá a tahle nejistota je zdroj všeho strachu. Ale aspoň jediná věc je v živote jistá, a to je smrt. Takže vlastně v skutku... zaplať panbůh za ni..."
Na myšlienke vyššie nie je nič zvrátené, problém nastal, keď už nebola istá iba smrť, ale aj nová krásna ríša pod Hitlerom. Postava Kopfrkingla je geniálne napísaná, jeho naivný, sladký, otravný a kvetnatý monológ sa postupne viac a viac pod vplyvom ideológie a pána R. obrusuje a zdrsňuje, až nastáva krásny literárny kontrast a vnútorný "prerod" v štýle "co abych tě, drahá , oběsil?" Doba a okolnosti poskytli príležitosť pre skutočného Kopfrkingla - falošného anjela činiaceho zvrátené dobro respektíve diabla, ktorý sám o sebe prehlasuje, že nie je.
Síce aj plastelína je menej tvarovateľná ako pán Kopfrkingl, ale abstinentom a nekuřákem ostal stále a nepodvolil sa, takže zas také sto percentne jednoznačné to predsa len nebude! Aspoň niečo :)
Krásne na tejto knihe je aj to, že ju napísal "bratr" Čech, skutočne, ak by podobné dielo (iba s iným miestom) napísal nejaký Američan/Angličan, bolo by to možno najospevovanejšie dielo nielen českej literatúry, ale aj jedno z najospevovanejších diel svetovej.
Tuhle knížku můžete buď obdivovat, nebo nenávidět, záleží na tom, jak ji pojmete. Už od začátku je jasné, že se nejedná o duševně zdravého člověka. I mě pan Kopfrkingl dost lezl na nervy. Já jsem film neviděla, ale trochu jsem tušila, že to nebude rozhodně červená knihovna, jak se to ze začátku jevilo. Napsané to bylo dobře, nemám co bych vytkla, líbilo se mi to.
Zcela upřímně jsem na rozpacích. Po přečtení Fuchsova Pana Theodora Mundstocka jsem se těšila na zajímavější dílo. Spalovač mrtvol je originální a zvláštní počin, ale oproti předchozímu jmenovanému mu něco schází.
Podle mě, hodně uškodil příliš pomalý rozjezd, který se natahuje podstatnou částí knihy, aniž by došlo k nějakému vývoji nebo zvratu. Zato finále, které bylo dobré a i emotivní, by si určitě zasloužilo více rozvést, některé věci dopovědět.
Tak tohle byla jízda. První 3/4 byly nudné ale pak to vygradovalo a normálně jsem se bála každé další věty, co se proboha stane, co udělá. Jazyk v knize je naprosto děsivý, chladný-měla jsem z něj husí kůži.
Pak jsem se dívala na film a musím říci, že jsem tam lépe pochopila konec. Hrušinský zahrál hlavní postavu naprosto geniálně, psychopat na první pohled prostě XD.
Knihu doporučuji, myslím, že je dobré si občas něco takového přečíst.
(SPOILER)
Horor, který ukazuje jak je lehké ze slušného člověka pomocí chytrých frází a propagandy udělat podporovatele nacismu. Hlavni hrdina Karel K. - je vzorný otec, nekuřák, abstinent, pracuje v krematoriu. Má manželku a dvě děti - jeho dokonalý, krásný svět narušuje příjezd jeho kamaráda Williho Reinka (oddaného nacisty) a ten postupně přiměje věřit Karla v jeho rasovou nadřazenost a vyvraždí téměř celou svou rodinu.
Děsivý příběh, doporučuji zhlédnout film, který mi přijde děsivější, než většina dnešních hororů. ( Oproti knize se příliš neliší:))
Zvlášť prostředí krematoria působí ve filmu depresivně. Pan Rudolf Hrušínský zahrál Karla Kopfrkingla dokonale.
Doporučuji všem studentům k maturitě, protože se o ní skvělé hovoří.:)
Nechci tady kopat do vosího hnízda, ale film na mě zapůsobil podstatně víc.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
Vskutku zajímavá kniha. Autor píše o tom, jak sociální nátlak může velmi ovlivnit psychicky nestabilní jedince. Pochmurná tematika z prostředí protektorátu. Krátké čtení, které může nadchnout, ale nemusí.