Spalovač mrtvol

Spalovač mrtvol
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543979/bmid_spalovac-mrtvol.jpg 4 4684 4684

Příběh Spalovač mrtvol o pražském zaměstnanci krematoria Karlu Kopfrkinglovi, který je často označován jako psychologický horor, se odehrává v období nástupu nacismu. Karel Kopfrkingl je slušný občan, vzorný otec a manžel, představuje se jako osoba jemná a útlocitná, a často nezapomene zmínit, že je abstinent a nekouří. Svou manželku oslovuje Lakmé, svou kočku nazývá čarokrásná, mnohokrát je zmíněno, že hovoří s úsměvem. Co se však skrývá v charakteru tohoto na první dojem „ušlechtilého“ člověka? Autor postupně, bravurním stylem plným ironie a černého humoru, odhaluje zrůdnou přeměnu a patologické jednání Karla Koprfkingla, který je fascinován smrtí a touhou, jak nebožtíkům ulehčit od tíhy jejich osudu a kremací je vysvobodit z jejich pozemského života. Příběh je metaforou k idejím rasové nesnášenlivosti a jejího řešení v průběhu okupace a nacismu.... celý text

Přidat komentář

stju
05.01.2020 5 z 5

Miluju film, včetně jeho skvělého obsazení, takže při čtení knihy mi u jednotlivých postav automaticky naskakovala před očima jejich podoba, včetně hlasů. Za mne jedna z mála knih, kde mi připadá naprosto stejně kvalitní i filmová verze.

boxas
04.01.2020 5 z 5

Skvělé, jedinečné, nezapomenutelné.


gacie
04.01.2020 2 z 5

Prvních sto stránek byl těžký boj v čtení a v přesvědčování, abych knihu dočetla až do konce. Hlavní postava mi byla nesympatická od první chvíle. Nepřirozeně vzorný a úlisný. A závěr bylo opravdu silné kafe - to co provedl své manželce a synovi. To nikdy nepochopím. Po přečtení knihy jsem si jen říkala - co to sakra bylo?

tessie_m
30.12.2019 2 z 5

Celou knihu jsem se u děje nudila, až pár stran na konci se něco začalo dít a došlo ke zvratu.

markulka
25.12.2019 4 z 5

Neskutečný příběh, ironický a svým způsobem dosti zvrácený... Avšak mě velmi zaujal a určitě nelituji toho, že jsem jej zařadila k maturitní četbě.

icezero
22.12.2019 3 z 5

Knihu jsem si zařadil do čtenářské výzvy. Film jsem kdysi viděl - podle mě je to klasika a tak mě zajímalo jak na tom bude kniha. Po pravdě mě tak úplně nenadchla, což je možná způsobeno filmem, nebo stylem psaní, ale vůbec mi to neutíkalo. Ale chápu že z psychologického hlediska je celý příběh hodně dobře sestaven - těžko si představit, jak by člověk reagoval v některých takhle vypjatých situacích.

Veron1ca
20.11.2019 5 z 5

Knihu jsem si zařadila do povinné četby k maturitě a příběh je jedním slovem neuvěřitelný. Nedokážu si představit, že bych v době, kdy se odehrává příběh knihy žila. Myslím, že je to jedna z klasických knih, kterou by si měl přečíst každý.

salamandrina
16.11.2019 5 z 5

Dokonalý

Kacennnka
04.11.2019 3 z 5

Zvláštní kombinace morbidna a zajímavého příběhu.

engelbert
17.10.2019 4 z 5

Trochu jako hororová báseň v próze s ponaučením.

Lilda
28.09.2019 5 z 5

Líbilo se mi opakování motivů, které jsou spojeny s určitou skutečností a čtenář už ví, co Roman :D řekne. Úžasný příklad nevědomé manipulace. Hrozivost toho, že vlastně být nacistou je poměrně jednoduché a dávající smysl. Oceňuji Fuksův přínos i skrze jeho studium psychologie, které se v tomto díle skvěle projevilo. Těším se na shlédnutí filmu.

kilometr
09.09.2019 4 z 5

Film je dost věrný své předloze,ale i tak příběh pana Kopfrkingla stojí za přečtení.80%.

SweetCake
03.09.2019 odpad!

Jedna z nejhorších a nejnudnějších knih, které jsem četla.Téma mi nesedlo a přijde mi divné. Styl psaní je strašně zdlouhavý a děj vůbec neutíká. Knihu jsem ani nedočetla...

Dym
27.08.2019 2 z 5

Další kniha z povinné četby, musím se přiznat, že i přes útlost tohoto svazku mi trvalo sakra dlouho ho dočíst. Je to docela jednotvárné a i podivné čtení. Zároveň se tu mnoho motivů opakuje stále dokola. Přesto si myslím, že toto dílko půjde u maturity okecat daleko lépe než třeba Stařec a moře, protože Spalovač mrtvol má stále alespoň nějaký děj.

karolina0346
22.08.2019 2 z 5

Do příběhu jsem se nemohla dostat, četla jsem, aniž bych si uvědomovala souvislosti.

VeruRomanská
19.08.2019 5 z 5

Skvělá kniha! netřeba psát víc, každý ať si přečte a udělá si obrázek sám.

EvaFialova
11.08.2019 4 z 5

Možný SPOILER
Takové krematorium, pane Strauss; je vlastně velmi bohumilá věc.

Dílo je špičkově napsané, osobitým stylem, který nahání čtenáři mráz po zádech a hrůzu v nitru. Už od začátku je vidět, že na celé rodinné idylce a něžném oslovení nebude něco v pořádku.

Nikdo z nás neví, co nás čeká nebo co nás mine, jediná jistota, kterou v životě máme, je smrt.

Kniha se čte rychle a snadno, pokud pominu svíravý pocit děsu „co se asi stane“, který mě doprovázel během celého čtení.

Když Lakmé vylezla na židli, pan Kopfrkingl jí pohladil lýtko, hodil jí smyčku na krk a s něžným úsměvem jí řekl: „Co abych tě, drahá, oběsil?“ Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozuměla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to.

Nedokážu pořádně říct, zdali se mi dílo líbilo, protože podle mě to bylo naprosto odporné! Což asi splňuje účel čtení, člověk by si určitě neměl najít sympatii s hlavním hrdinou, který je zfanatizován a zahubí celou rodinu pro dobro Říše a budoucí lepší řád. V tomhle ohledu kniha splnila vše.

„Smrt sbližuje,“ řekl si s rukou v kapse na kleštičkách, „v lidském popelu není rozdíl. Jestli je to popel německého bannführera nebo čtvrtečního židovského chlapce, to je jedno. Chudák chlapec,“ řekl si, „jak by byl jinak v životě trpěl, čeho jsem to dobré dítě ušetřil. Už teď by ho nevzali do německých škol a do Hájot, natož až přijde nový, šťastný řád. Škoda jen, že jsem ho ještě nemohl vyfotografovat.“

sandra.sancho
02.08.2019 5 z 5

Zajímavé, chvílemi z ní až mrazilo. Četla jsem ji už dávno ale pořád si jimatně pamatuji.

Blueovercover
29.07.2019 5 z 5

Tato kniha je další z těch co poukazují na rasovou segregaci za druhé světové války. Má to rozhodně reálný děj, i když konec mi přijde trošku přehnaný. Kniha je velmi čtivá, doporučuji přečíst.

LuciLux
11.07.2019 4 z 5

Mírumilovný pábitel pan Kopfrkingl vidí na všem pouze to dobré a hezké a neváhá se se svými často idylickými názory opakovaně podělit se svými blízkými, které v tomto duchu oslovuje buď smyšlenými jmény nebo adjektivy jako "čarokrásná, nebeská, nadpozemská". Ve čtenáři tak budí lehký pobavený úsměv. Úsměv mizí, když se pana Koprfkingla jeho nacistický přítel po nijak velké námaze podaří přesvědčit, aby vstoupil do NSDAP a opustil svou ženu židovského původu. Způsob, jakým se zdánlivě dobrotivý pan Koprfkingl svých blízkých zbaví (a především, jak jim to oznámí), ve čtenáři nakonec nemůže vzbudit nic jiného než úděs a zděšení.