Španělsko-české idiomatické vazby

Bohužel, upřímně mě překvapilo, jak špatná kniha může v dnešní době vyjít. Nedostatků je tolik, že je obtížné je nějak stručně shrnout, nicméně se o to pokusím.
Kniha je koncipovaná tak, že obsahuje abecední seznam španělských slov, pod nimiž je vždy napsán a přeložen idiom či idiomy, spolu s jednou přeloženou příkladovou větou.
Hned první nedostatek vidím v tom, že samotná klíčová slova nejsou přeložena. Autor sice v úvodu vysvětluje, že nejsou přeložena záměrně, protože „není smyslem suplovat slovník“, ale já to pokládám spíše za pohodlnost autora a překlady mi opravdu chybí. Některá slova totiž nejsou příliš frekventovaná – např. coronilla (temeno), concha (krunýř), u jiných není jasné, jestli jde o hovorový výraz nebo spisovný – např. coco, u některých zase nevíme, který z významů slova je myšlen - např. slovo CRISTO dle slovníku znamená Kristus nebo křížek na krku – ale zrovna tady autor i v následném příkladu ani nerozlišil malá a velká písmena („estar sin CRISTO – nemít ani krejcar“).
Lepší překlad bych ocenila i u samotných idiomů – nejlepší by byl pokus o doslovný překlad, spolu s oficiálním překladem autora. Takto by totiž mohla idiomy lépe pochopit. Používané překlady jsou velmi volné a někdy autor dokonce ani nepoužije český ekvivalent, i když existuje. Uvedu nějaké příklady, jak autor překládá: „más claro que el agua - jasné jak slunce“, „como anillo al dedo - akorát“,“estar como una cabra – být ztřeštěný“, „clavar un clavo noc la cabeza – být umíněný jako koza“.
Výhrady mám i k příkladovým větám. Dle úvodu autora kniha obsahuje „vazby, jaké lze uplatnit při každodenním hovoru“ a může tak třeba „posloužit podnikatelům moderního typu“. No, a potom vidíte jako jediný příklad u idiomů věty jako: „Zdivočelý pes byl v čele smečky vlků.“, „S mým psem se nedá jít na žádnou výstavu, protože dělá vše podle svého uvážení“. „Mám rád lyžovat, ale před dvěma týdny jsem se nešikovně zranil“. „Ani zbla mi na tom nezáleží, že se chceš oženit s mojí sestrou, protože ona nestojí za zlámanou grešli“.
Jestli se vám z těch předchozích vět zdá, že třeba „mám rád lyžovat“ nezní moc česky, tak to není jen ojedinělý pocit. V překladech se objevují takové výrazy jako „překlad z franštiny“, „nezapomnět“, nebo dokonce „harampátí“.
Velmi často se také stane, že autor uvede idiom, ale v příkladové větě použije idiom v jiném tvaru, s úplně jinou předložkou, nebo ho dokonce nepoužije vůbec a v příkladové větě je úplně jiný výraz. Např. „de cabeza – nazpaměť; Todos los poemas uno tiene que aprender de memoria.“
Takto bych mohla pokračovat dost dlouho, protože chyb a nesrovnalostí jsem jenom na prvních 25 stranách našla desítky. Ale už nemám nervy se dál do té knihy dívat a ztrácet tím čas.