Sparsholtova aféra
Alan Hollinghurst
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418104/bmid_sparsholtova-afera-rtC-418104.jpg
4
69
69
Alan Hollinghurst si se svými prózami dává na čas. Románovou novinku známého anglického spisovatele, básníka a překladatele dělí od té předchozí šest let. Je tu nicméně „starý dobrý“ Hollinghurst, jak ho známe z dřívějška; autor se drží svého tématu i formy. Klasická struktura pěti obsáhlých částí zachycuje vždy jednu konkrétní situaci nebo události, které se odehrávají v mnohaletém časovém odstupu a sledují osudy postav během několika desetiletí. První kapitola a východisko děje se odehrává na Oxfordu v době letecké bitvy o Británii. Děj se točí kolem příchodu nového sedmnáctiletého studenta Davida Sparsholta, oslnivého krasavce. Jeho spolužák Evert Dax, nesmělý syn slavného spisovatele, se do něj beznadějně zamiluje. Po čase slaví úspěch, i když, jak se nakonec ukáže, z Davidovy strany šlo o protislužbu za finanční půjčku, která ho má vytáhnout z jeho problémů. Román dále sleduje Davidovy osudy i cesty jeho syna Jonathana, které se v prostředí britské kulturní a mediální smetánky neustále protínají s životní dráhou Everta Daxe. Alan Hollinghurst se jako mistrný vypravěč opět vyrovnává se zkušenostmi gayů v proměnách doby a společenských poměrů. Elegantně rafinovaný, přesný a výstižný styl je tentokrát okořeněn britským humorem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , OdeonOriginální název:
The Sparsholt Affair, 2017
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha k zamyšlení o tom, jak dramaticky se za cca 60 let zcela změnilo vnímání homosexuality. A díkybohu za to.
Krásná je reflexe toho, jak moc malicherná celá aféra byla v kontextu doby a jak přesto hluboce poznamenala hlavní postavu, kterou je syn strůjce aféry. A i přesto, že on ví, jak malicherná byla, tím, že se jej téměř bezprostředně týká, stále ulpívá a zraňuje.
Jako rodiči mi ze vztahu syn-otec a obráceně bylo hodně smutno...
Klidně bych dala 5 hvězd, ale závěrečný díl a drogový rauš mi přišly tak nějak zbytečné a nedůstojné, ač s nadějí k novým začátkům - oproštění se od stigmatu a nového vztahu. Proč ne, ale můj šálek kávy to není.
Toto bylo velmi posh.
Sparsholtova aféra je částečně rodinná sága, částečně -nevím-jak-jinak-to-říct-než- kronika homosexuality, ale skrz tak trochu nudného a neangažovaného člověka. Časem se proletíme od života v ilegalitě do dob grinderu. Jednotlivé postavy mi z pohledu čtenáře nepřišly až tak důležité, většina se jich tam jen tak mihla, ostatně stejně jako sama Sparsholtova aféra. Přestože jsem postavy vnímala spíše na pozadí, jejich vzájemné vztahy, od těch rodinných přes přátelské až po milenecké, pro mě byly důležité a nevím jak moc to dává smysl, ale zkrátka mi to vždy hezky vykreslilo danou dobu a jednotlivé výjevy mě bavily. Já celkově miluju, jak Hollinghurst píše, těžko říct, zda bych něco podobného zchroustala z klávesnice jiného člověka, ale to je alternativní vesmír, kterým se nemusím zabývat, takže za mě doporučuji.
Bohužel jsem knihu nebyla schopná dočíst. V podstate vsechny postavy mi lezly na nervy, nejvíce vypravěč a vůbec mě nezajímalo, co bude dál.
Velké dílo rozdělené do pěti částí sledující postavy v určité době. Některé kapitoly se mi líbily více. Za mě nejvíce bombastická byla poslední část s názvem Útěchy, možná proto, že i časově a tématem mi byla nejbližší. A ten popis drogové párty byl opravdu dost realistický... Styl psaní není úplně nejlehčí. Autor v románu představuje mnoho postav a odkazuje na pro mě i neznámá díla. Nicméně jsem rád, že jsem si knihu pořídil a přečetl. Snad se v budoucnu dostanu i k dalším knihám Hollingursta, spadeno mám na Linii krásy.
De facto se dá v mnohém souhlasit či spíše rozumět i těm rozpolceným komentářům. Ovšem ja mam dojem že autor při svém psaní volí jinou strategii než tu která by se zaměřovala přímo na postavy. V každé jeho knize je struktura taková, že se víc máte zajimat o šachovnici než šachové figury. V tomto směru je to výborný stratég. Provede vás prostředím, vytvoří atmosféru a postavy nechá mluvit, konat apod jen potud, aby to nenarušilo celé to panorama. To je jeho silný aspekt a ten si nechat fnknout by byla v jeho případě škoda. Četla jsem několikrát Cizí dítě ( které na mě udelalo snad nejsilnější dojem ) i Linii krásy..Toto čtu poprvé ale ani zde nejsem zklamaná, dostávám přesně to fo jsem čekala.,5/5
Dějová linka bohužel nezvládla naplnit na 500 stran, ačkoli se o to autor zuby nehty pokoušel... První oxfordská část je senzační, dál v podstatě o ničem - vzpomínky, popis všedních dnů, tisíce zbytečnejch postav a tisíce myšlenek, který nevedou absolutně nikam. Tak jako tak dám Hollinghurstovi druhou šanci a zkusím rozsahem podstatně kratší Linii krásy.
Za mě poměrně slabé......když to srovnám s Linií krásy, je to nebe a dudy.....
Alan Hollinghurst fascinuje jako vždy - přestože ve všech třech románech, jejichž překlady v Odeonu vyšly, se objevují podobné postavy, podobný vztah ke skutečnosti i podobné literární postupy - a navzdory tomu, že se jimi prokousávám relativně dlouho, nejen pro složitost vztahové mapy s takřka křížovkovou strukturou a časové skoky, ale i pro výraznější nutnost soustředění - a potěšení z jazyka. Sparsholtova aféra opět líčí, co se stává s lidmi, kteří se narodí, žijí a jsou vnímáni určitou společností a prizmatem určité doby, zemřou a nakonec s posledním pamětníkem totálně zmizí ze světa; s událostmi, které se stanou, aby se změnily ve vzpomínky a jako takové byly deformovány pamětí vzpomínajícího; i s aférami, které vzniknou, šokují, postupně ztratí význam a vyvanou. Autor vnímá a vykresluje od čtyřicátých let dvacátého století do poloviny desítek nejen historii jednoho rodu a jedné určující osobnosti (protože ať dělá Johnny cokoliv, ze stínu svého otce nevystoupí - a to má sice menší časový, ale rozhodně větší obsahový prostor) a emancipaci nesnesitelné, excentrické, láskyplné, hledající se, toužící, posmutnělé i obrozující se gay komunity, ale také historii několika domů (ta mě baví velmi - podobně jako v Cizím dítěti), proměnu atmosféry doby přes rodinné konstelace a putování od univerzitní po uměleckou sféru, od doby, kdy "svět byl ještě mladý - stejně jako my" po odcházení, loučení, zapomínání... Je to sugestivní, je to silné. Užila jsem si.
Tuhle knihu jsem četl velmi dlouho. Proložil jsem ji knihami jinými a zase se k ní vracel. Možná to byla chyba. Občas mi unikalo, o kom se píše. I tak jazyk knihy je krásný. S příběhem je to o kapku horší. Kniha o aféře, kterou nám autor neustále halí do hávu tajemství. Postavy, co hledají lásku. Čas, co vše pohřbívá. Čas, co něco nového zrodí. Myslím, že by tato kniha zasloužila pozornějšího čtenáře, než jsem byl já. Doufám, že si knihu ještě někdy jednou přelouskám a užiju si ji víc a plnými doušky...
Pan spisovatel! Nahlédneme do žití (a jeho proměn) gayů a jejich blízkých hned v několika časových obdobích. Začneme platonickým okukováním mužských svalů v letech čtyřicátých a končíme zdrogovaní v Londýnském podzemním klubu někdy v druhé dekádě nového milénia. Dojemná jízda.
Čekala jsem od knihy něco úplně jiného. Doba, ve které se příběh odehrál, byla vykreslena bravurně... ale chyběl mi tam větší důraz na příběh, myšlenku, pocity a pohnutky postav... přišlo mi to takové nudné, prázdné, nicneříkající
Kniha je skvěle napsaná, ale nemohu se zbavit dojmu, že tam něco chybí. Hlubší ponor do nitra postav (je pouze na začátku v oxfordské epizodě a u mladého Johnyho). Jakoby starší muži už vnitřní svět neměli tak plastický. Co vlastně prožívají ve svých vztazích? Jak se cítí? A to nejen teď, ale druhý den, zítra, za měsíc? Co zůstává z těch uskutečněných i neuskutečněných setkání? Pak se ptám, co ve mně zbude z četby této knihy za rok. Uvidím za rok.
- Za dva roky nezbylo nic.
Osudy tří generací přátel, lidská touha, vášeň a pošetilost, předsudky, umění a hlavně skvělý portrét změn a měnících se postojů britské společnosti vůči komunitě gayů. Román, který překlenuje několik desetiletí a který neodpovídá na to, co čtenář nejvíce očekává, celá aféra se táhne napříč časem a její hlavní aktér je důležitý hlavně pro svůj dopad na ostatní. Čtivé, trochu melancholické, ale i nadějné a humorné.
Příběh začíná na začátku 40. let a line se až do současnosti. Na univerzitě se objevuje znepokojivě pohledný David Sparsholt a všem, kdo ho poznají, navždy změní život navždy. Tím, jak se příběh line dekádami, mi tahle kniha připomněla Malý život, akorát v Malém životě byli hlavní hrdinové mega úspěšní, ve Sparsholtově aféře jsou všichni spíš lůzři. Nejlepší na tom je, že ačkoliv se celá kniha točí kolem oné aféry, autor ji pouze naznačuje a zbytek nechává na čtenáři. Krásný jazyk, živoucí postavy, určitě sáhnu i po autorových dalších knihách.
Sparsholtova aféra
Dlouhý román začínající za války v britském Oxfordu a končící v druhé dekádě jednadvacátého století. Celým příběhem se line sexuální skandál spojený s homosexualitou, to téma je tu a tam naznačeno, avšak ani po dočtení celého příběhu nevíme všechno. Toto napětí mě bavilo, to postupné odhalování a občasné vynoření se této aféry zpátky do života hlavních hrdinů, než se na ni zase zapomnělo. Aféra samotná byla linkou táhnoucí se celým příběhem, zásadní byl ale příběh a to, jak mistrně byl napsaný. Nenásilnou formou dokázal představit proměňující se vztah a toleranci k homosexualitě v britské společnosti a mě to moc bavilo. Hollinghurst opravdu umí, má neskutečný cit a empatii, jeho schopnost popsat atmosféru a situaci je mi blízká a těším se na další knihu.