Spasitel
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532596/bmid_spasitel-65d5423790e95.jpg
5
1900
1900
Nové úžasné, napínavé meziplanetární dobrodružství od autora světového bestselleru Marťan. Ryland Grace zůstal jako jediný přeživší na zoufalé misi poslední naděje. Pokud selže, lidstvo zanikne. Je tu však drobný háček – Ryland to neví. Nedokáže se vybavit ani své jméno, natož že má nějaký úkol a jak ho asi tak splní. Všechno, co ví, je, že hodně hodně hodně dlouho spal. Že se probudil miliony kilometrů od domova. A že společnost mu dělají dvě mrtvoly. Jak se mu tak vracejí vzpomínky, dojde mu, že putuje nevelkou lodí, sestavenou všemi pozemskými vládami a vesmírnými agenturami a vrženou do hloubky vesmíru, aby odvrátila hrozbu vymření našeho druhu. A díky nečekanému spojenci se mu to možná i podaří...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Témbr
Originální název:
Project Hail Mary, 2021
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
Že to byla ale jízda. Tohle je přesně ten typ knížky, která vás nepustí od první stránky. Už to sem někdo psal, myslel jsem, že po Marťanovi už nemůže Andy Weir napsat nic lepšího. No spletl jsem se. Nebudu psát víc než: "skvělé, skvělé, skvělé" :-)
(SPOILER)
Kniha se mi četla velmi dobře. Vědecké pasáže, kterým jsem ne vždy rozuměla, mě nijak nerušily, ale hezky celý příběh doplňovaly. Nijak zvlášť mě nepřekvapilo, že se hlavní hrdina potkal s mimozemšťanem, ani to, že mimozemšťan vypadal jako pětinohý pavouk, to jsem tušila už v popisku knihy. Velmi mě ale bavily jejich první pokusy o komunikaci, když jsem se dočetla o tom, jak eridian Rocky taky roztočil svou vesmírnou loď v domnění, že se jedná o způsob komunikace, smála jsem se nahlas. Jejich sbližování a rozvíjející se přátelství bylo skvělé, to, jak se doplňovali a společně pracovali na záchraně svých světů, jsem si užívala.
Druhá dějová linka na zemi, která nás uvádí do obrazu, co se vlastně stalo a proč je taková vesmírná mise nutná, mě příliš nebavila, ale přinesla překvapení ohledně Rylanda samotného, pravý důvod jeho přítomnosti na misi mě vůbec nenapadl.
Rocky a Ryland spolu naleznou řešení problému, vydají se každý ke svému domovu a rozloučí se navždy. Když ale Ryland zjistí, že jejich řešení má zásadní zádrhel, který do té doby nevěděli,pošle zpátky na zem sondy, svou loď otočí a rozletí se příteli na pomoc, a to i když ho taková cesta bude stát s největší pravděpoodbností život. A jak to nakonec dopadlo? To se už dočtěte sami ;-)
Kniha, která mne dostala do kolen - super, super, super! Dokonalá směsice vědy, humoru, napětí i dojemných chvilek pro mou čtenářskou duši.
Opět pecka. Jak to ten chlap dělá, jak to dělá překladatel. Tohle je prostě další bomba. Neskutečně napínavý, chvílema malinko zdlouhavý.
Strašně jsem se bál toho, aby závěr nebyl jedno velký klišé a opak je pravdou.
Neuvěřitelně mě ten závěr překvapil a nutno přiznat, že se mi zaleskly oči slzou.
Neskutečně boží kniha a nevšedním přátelství dvou úplně odlišných světů....
I přes množství technických a odborných detailů, přes které jsem jen tak přeplouvala, jsem velmi spokojena. Opět příběh, který zaujme, chytí a nepustí. Moc se mi líbilo postupné odkrývání vzpomínek a všeho, co se odehrálo před záchrannou cestou do vesmíru. Ale úplně nejvíc mě dostalo neobvyklé přátelství a závěr knihy.
Úžasná, velmi čtivá kniha. Bude se líbit i těm, kteří žánr sci-fi nevyhledávají. Divil bych se, kdyby do pár let nebyla zfilmována. Kniha je nabitá napínavými momenty, velmi zajímavými technickými fakty a zábavnými hláškami hlavních hrdinů. Celý děj působí uvěřitelně, možná až na samotný závěr, který je sci-fi až trochu moc. Celkový dojem z knihy je skvělý, určitě doporučuji.
Skvělé, nejlepší kniha za poslední minimálně rok. Líbilo se mi střídání dějových linií na Zemi a ve vesmíru, dobře zvládnutý byl i konec. Palec nahoru!
(SPOILER)
Weir je pan spisovatel, o tom žádná. Zřejmě si vždy připraví podklady ze všem možných věd a pak je skloubí velice čtivým způsobem. Za což zřejmě i velký díl překladateli, že takhle těžký překlad bravurně zvládl a přes všechny možné technické, fyzikální i chemické detaily, udržel ducha knihy. Nicméně jak byl Marťan famózní, Artemis dobrá, tak Spasitel je trochu slabší. Samozřejmě míněno laťkou Andyho Weira, jinak je to stále jedna z nejlepších knih co jsem v roce 2021 četl. Jak Marťan, tak Artemis jsou "uvěřitelné" i z pohledu současné vědy a techniky. Zde je již čistá fikce, ale na to, že by to měla být fikce, drží se autor dost při zemi. Některé věci jsou tam krapet nedotažené nebo naopak přitažené moc. Poslední šance, kdy Strattová se vyjádří, že udělá to nejlepší a maximum možného pro úspěch mise a nechá hlavního hrdinu zfetovat a poté uložit do kómatu. Jak si mohla být jistá, že ty drogy se nijak nepodepíší na tom, zda Ryland přežije a bude moci případně vykonávat co se od něj chce. Hrdina sám je poměrně úzce zaměřený středoškolský profesor, ale najednou zvládá komplex činností, že by mu mohli závidět všichni Avengers dohromady. Eridiané jsou schopni vysílat kosmické lodě, ale nedojde jim taková základní věc jako je vesmírná radiace, která jim pomlátí celou posádku? Jejich technika má být na daleko nižší úrovni jak ta lidská, ale zvládnou to samé co lidé. Jak se jim to tedy povedlo? Xenonitové tunely v pozemské lodi se svým prostředím, různé díry do trupu, to už je jen takový perlička. A zřejmě tady budu jediný, ale konec se mi vůbec nelíbil. Hrdina je odpovědný za přežití celé lidské rasy a přesto pod tíhou této zodpovědnosti neudělá vše proto, aby lidstvo zachránil a spoléhá, že sondy doletí domů, že lidstvo zvládne vyzvednout, že si poradí s jeho výzkumem. Prostě nezodpovědný risk, který mi do příběhu vůbec nesedl. Zvláště, když je děj od začátku veden v duchu jak je to celé nesmírně důležité. Klidně mohl Ryland doletět domů, zachránit lidstvo a pak se vydat s řešením na Erid a po cestě Rockyho nabrat. Vzhledem k tomu, jak bylo uvedeno, kolik let se Eridiané dožívají a kolik času jim k vyřešení problémů zbývá, pohodlně by to stihl. Prostě konec, kdy jedno oko nezůstalo suché, ale do příběhu mi to vůbec nesedlo.
To jsou nicméně jen moje postřehy, které nijak nesnižují to, že jsem se královsky bavil.
Je to docela příjemná změna, číst sci-fi, ve které si civilizace nejdou vzájemně po krku. Těžko by asi někdo spočítal, kolik románů a povídek představuje tu druhou skupinu, počínaje Válkou světů H. G. Wellse, až po současnou vlnu reprezentovanou Liou Cch'-sinem a jeho trilogií Temný les nebo Peterem F. Hamiltonem a sérií Společenství. Román Andy Weira stojí v opozici i vůči klasikům žánru jako byli bratři Strugačtí nebo Stanislaw Lem. Geniální Lemova Solaris se k možnosti kontaktu s jinou civilizací staví velmi skepticky, podobně jako Piknik u cesty Arkadije a Borise Strugackých. V první případě jde především o naprostou rozdílnost dvou světů, které nenaleznou společnou komunikační platformu (v Lemově posledním románu Fisko se to částečně podaří, ale výsledek je nakonec katastrofální), v Pikniku u cesty jde o propast technologickou a nezájem vyspělejší civilizace o pozemskou kulturu. Andy Weir je ale technooptimista a tak i ty největší problémy, se kterými se postavy jeho knih střetnou, mají řešení. A je opět silný v detailech, každou scénu má fyzikálně ošetřenou a netřeba dodávat, že i jeho nový hrdina Ryland Grace disponuje technickou inteligencí srovnatelnou s Jazz Bašárovou nebo Markem Watneyem. Oplývá ovšem i mimořádnými hudebními schopnostmi (byť sám o sobě říká, že má jen průměrný hudební sluch), protože, jak se posléze dozvíme, dokáže rozlišit mnoho akordů a harmonií. Zkrátka, je příjemné číst o lidech, kteří si za každé situace vědí rady a nikdy se nevzdávají, i když to občas může působit kapku úsměvně. Uvědomil jsem si ještě, že začátek Spasitele je téměř identický se začátkem románu Skrz prázdnotu S. K. Vaughna, který u nás vyšel v loňském roce. Ten se sice nepohybuje ve stejné váhové kategorii jako Weirův román, ale jeho hodnocení tady na databázi knih považuji za trochu nespravedlivé.
Tak to byla paráda! Po skvělém Marťanovi a zklamání z Artemis je Spasitel jasným důkazem, že Andy Weir je Pan Spisovatel.
Je Spasitel v něčem lepší kniha než Marťan? Ano - neřeší problémy jen sám. Navíc už od počátky se na jeho misi spojily veškeré dostupné možnosti lidstva...
A je Spasitel v něčem horší? Inu - je jiný. Přináší mnoho nového, zůstává podobně výtečný humor, dramatické situace - to je ono! V Marťanovi jste si, když se něco pokazilo, řekli "A je vymalováno, konec." A pak bum, našlo se nějaké zběsilé řešení... U Spasitele to drama nevyznívá tak definitivně...
Ale to nevadí - obě knihy jsou skvělé a obě stojí za to. Vřele doporučuji, těch necelých 500 stránek se ani nezdá a za pár dní bylo dočteno.
Smekám, alespoň pomyslně! Andy Weir je skvělý. Příběhy, které dokáže vymýšlet a navíc podepřít spoustou vědeckých a technických faktů (i když se určitě najdou odborníci, kteří budou oponovat, ale tohle není vědecká studie), jsou vážně obdivuhodné. Zábavné, napínavé, poučné a navíc i láskyplné v tom nejlepším slova smyslu. Do poslední chvíle jsem se třásla o osud hlavních hrdinů a držela jim palce. A to, jak to Weir nakonec vyřešil, mě dohnalo k slzám... Víc takových knih!
Perfektně to vystihl Babouš. Ani já nejsem fanoušek scifi, ale Weir má u mně plný počet.
Vřele doporučuji.
Spasitele jsem poslouchala jako audioknihu. Byla nejen skvěle načtená Lukášem Hlavicou, ale navíc provázená výbornou hudbou.
Paráda ! Přes velké množství technických termínů a vědeckých popisů prostě skvělé!
Tohle byla jedna velká jízda, nechápu jak to Andy Weir dělá, kupa odborných popisů a stejně kniha skoro nešla odložit. Minimálně stejně povedené jako Marťan.
Pane Weire, klobouk dolů !! Ještě před chvíli jsem si myslela, že Marťan je to nejlepší, ale Spasitel nejen, že se mu po všech stránkách vyrovná, ale místy ho i překoná. Nápad, originalita, zpracování, sarkasmus, je tu naprosto všechno.
Lidi, tohle si musíte přečíst.
Wow! Andy Weir potřetí a stále v plné síle, ne-li dokonce v té nejlepší formě vůbec!
Naprosto strhující, plné podrobností a do posledního kousku promyšlené, sci-fi o záchraně Země. Tohle se musí prostě líbit skoro každému! Proč skoro každému? Je tam dost technických podrobností a pro někoho, troufám si tvrdit, může být kniha až ubíjející. Jediné menší osobní mínus by bylo za celkem useknutý, zrychlený konec. Zvládl bych klidně dalších 50-100 stran.
Andy díky a už se nemůžu dočkat další knihy!
Četlo se to dobře, téma je zajímavé a asi i nové, ale jinak nic moc... Je pravda že po Artemis je to hodně velký zlepšení, ale na Marťana to teda nemá ani omylem.
To bych si zas poplakala, hihi.
S autorem jsem zkušenost doposud neměla a to už musí být, abych si přečetla nějaký scifi... Tohle byla ale fakt pecka.
Grace je takovej správnej americkej chlapík se smyslem pro zodpovědnost, i když ono mu asi v jeho situaci nic jinýho nezbylo. A tak se střídavě ocitáme mezi jeho flashbacky a životem ve vesmíru, kdy mě bavily obě roviny bez rozdílu. Ty vole a najednou (to jsem byla úplně napjatá!!!) se zjeví Rocky (po přečtení nějakého komentáře tady jsem si pořád myslela, že to bude novodobá Lajka, co tam někde krouží). A jejich dialogy jsou vlastně to, co knihu posunulo o milion světelných let dál. Strašně upřímný, lidský, krásný!
Plus šíleně vědeckých termínů, který občas byly už i na mě moc, ale mělo to hlavu a patu a holt se člověk u toho musí trochu zamyslet (nebo ten odstavec přeskočit). Blížící se apokalypsu bych klidně zemi (LIDEM) přála, ne že ne.
No a ten konec, to už mi úplně naložilo. Takže já jsem spoko a od scifi si dávám zas na nějaký ten rok pokoj.
Andy Weir oprášil osvědčený koncept, který zafungoval už u jeho prvotiny Marťan. Hlavní hrdina se ocitá daleko od Země a v naprosto zoufalé situaci. Pomocí důvtipu a vědomostí si pak krok za krokem zachraňuje holý zadek. S tím rozdílem, že tady na to není tak úplně sám.. :-) Akci a kvanta vědeckých popisů, ze kterých jde občas hlava kolem, střidají flashbacky do minulosti, které trochu zvolňují tempo knihy. Moc příjemný zážitek.