Spev o Achillovi
Madeline Miller
Madeline Millerová má neskutočnú slabosť pre antiku a grécku mytológiu, a tak námet jej knihy Spev o Achillovi tvorí jeden z najznámejších príbehov Iliady. Autorka za túto knihu získala mnoho ocenení, najvýznamnejšie z nich Orange prize for fiction. Príbeh Achilla rozpráva jeho najbližší priateľ Patroklos, syn Menoita z Opunta. Patrokla poslali do exilu ku kráľovi Peleovi, kde vyrastá spolu s jeho synom Achillom. Keď Paris unesie Helenu zo Sparty, vypukne Trójska vojna, do ktorej odchádzajú obaja priatelia a spolu v nej aj obaja zahynú. Millerová spracovala známy príbeh netradičným spôsobom. Jej rozprávanie naplno viahne moderného čitateľa do deja, hoci autorka vychádza z gréckej filozofie nevyhnutnosti osudu a obmedzeného času.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Song of Achilles, 2011
více info...
Přidat komentář
Všichni tuto pověst notoricky známe. Ale co když to bylo ve skutečnosti úplně jinak?
Skvěle napsáno a skvěle přeloženo.
Na tuhle knihu jsem viděla samé nadšené recenze, ale pro mě to tedy bylo bohužel zklamání.
Začnu s pozitivy, takže co se mi líbilo, je vývoj postav, které spolu vyrůstaly už od dětství, takže mě bavilo sledovat jejich měnící se vztah. Jako další mě zaujal námět, prostředí a posledních pár stran.
Styl psaní se mi líbil a zároveň ne, protože byla zkombinovaná spisovnost s frázemi typu “chcípl na pláži”, což na mě působí divně.
V první polovině knihy pro mě bylo těžké zajímat se o slabého, nudného a otravného Patrokla, jehož jediným důvodem existence byl Achilleus. Myslím to vážně, Patrokles jím byl jako posedlý, což bylo frustrující. Dá se říct, že střídal tyto dvě nálady:
• vidím krásného Achillea, který má úžasně růžové paty, vypadá úchvatně ve všech šatech a jeho pleť je tak neskutečně hebká
• krásný Achilleus není nikde na obzoru, ale i tak vám budu popisovat všechny detaily naší nehynoucí lásky, protože Achilleus je naprosto úžasný
V druhé polovině, kde konečně přišla na řadu válka, byl pro změnu otravný Achilleus, jehož stav byl:
• jsem hluboce uražen, takže mě nezajímá, že všichni zemřou, ale já prostě bojovat nebudu
První polovina byla i přes ty popisy lásky lepší, protože ta druhá mi ubíhala tak pomalu, až jsem to skoro vzdala.
Ale pokud máte rádi řeckou mytologii, tak vás to může zaujmout víc než mě.
Řeckou mytologii zbožňuji a tohle byla pecka. Autorka skvěle popsala vztah Achillea s Patroklem a jejich cestu. Asi bych nenašla jedinou věc, která by mi vadila. Děj ubíhal příjemným tempem a nebyl zbytečně uspěchaný.
Nádherná kniha, příběh, který nepojednává pouze o trojské válce, ale krásným způsobem čtenáři (posluchači) podává výjev života dvou hlavních postav, které svedl dohromady osud. O neuvěřitelně silném poutu, oddanosti a neskonalé lásce. Příběh hladí, sametově vás objímá, vše s Achilleem a Patroklem prožíváte a mnohdy chcete něco podobného zažít ve skutečnosti. Ovšem poslední kapitoly vám vyrvou srdce z těla, je vám do pláče a téměř doslova lapáte po dechu a nechcete ničemu věřit a ... doufáte, i když předem znáte ten zatracený konec. Patroklos..netuším, spíše ani neumím vyjádřit slovy jak krásný člověk musel být. Velmi doporučuji i audio verzi knihy - vše Vám dokonalým způsobem vypráví Michal Saic a vtiskne tak, pro mne již napořád, svůj hlas Patroklovi.
Knížka se mi moc líbila. Bylo to takové oddechové čtení. Docela bych ji doporučila k povinné četbě. Rozhodně by asi víc zaujala jak Ilias a Odysea (pokud jsou staíle v povinné četbě).
I když všichni od začátku víme, jak to s Achilleem a Patroklem skončí, je tato kniha napínavá a především srdcervoucí. Při každé krásné pasáži jsem nemohla přestat myslet na to, že konci není úniku. A že to byl ale konec. Sice očekávaný, ale přiznávám, že mi nějaká ta slza ukápla. Určitě stojí za přečtení.
Tahle knížka...
I když zhruba víte, co se bude dít, stejně čtete dál. I když víte, jak by to mělo skončit, stejně vás to zničí. Tedy alespoň mě ano.
Knížku jsem četla v angličtině a musím říct, že autorka si s ní opravdu vyhrála, neboť je psána krásným a poetickým jazykem. S tím však ale souvisí to, co se mi na knížce moc nelíbilo - vykreslení postav. Například Patroclus, jakožto vyprávěč - jeho myšlení mi na desetiletého kluka přišlo moc vyspělé a květnaté, naopak později se jak on, tak Achilles chovali jako puberťáci, i když už jim táhlo na třicet.
To je však asi jediná výtka, kterou ke knize mám. Dobře, ještě mě zamrzelo vynechání Paty, ale vysvětlení autorky na konci dává smysl.
Každopádně knížku hodnotím velmi kladně, byla čtivá, dokonce jsem se dozvěděla pár detailů, které jsem neznala. Určitě potěší ty, kteří mají rádi starověké mýty.
Achilleova píseň je krásný příběh s tragickým koncem, jak už tak všichni tušíme. Patroklos se stal zajímavým protagonistou a nabízí nám neotřelý pohled na božského Achillea. Skvěle jsou vytvořeny i vedlejší postavy jako Odysseus, Thetis či Agamemnon. Nic a nikdo není černobílý a všichni včetně bohů sledují svůj osobní zájem, nehledě na počet padlých řeckých či trójských hlav. Avšak stránky se mi v první polovině poněkud vlekly. Vše vynahradil konec, který bych označila za nejsilnější pasáž knihy. Všichni ví, co má nastat, přesto je schopen vyvolat opravdu silné emoce. Krásný příběh, ale ne přelomové dílo. Přesto však tuto záležitost srdečně doporučuji nejen obdivovatelům starověkého Řecka a rozevlátých tunik.
Zajímavý nápad, který se poměrně rychle a fajn čte, ale kniha mi přišla nedotáhlá... Čte se spíše jako internetová fanfikce. Postavy na mě působily nepropracovaně a těžko se mi k nim tvořil nějaký vztah, který je pro mě při čtení důležitý.
Krasna myslenka, ze se mohlo vsechno stat prave takto. Neskutecne me tem pribeh dojal, na konci mi steklo i par slz. Tak moc jsem si prala, aby se znovu setkali.
Oplakala jsem i Briseovnu....jak malo v tehdejsi dobe zalezelo na zivote zeny.
A Pyrrha jsem nenavidela, nenavidela jsem jo tak moc, ze jsem mu snad i jeho konec prala. Thetidina vychova se na nem nepekne podepsala....
Řeckou mytologii mám ráda, avšak z této knihy mám rozporuplné pocity. Zkrátka mě to nevtáhlo...
(Možné spoilery)
Od knihy jsem měla sice určitá očekávání, ale nic mě nemohlo připravit na tento příběh.
Všichni jsme slyšeli o smrti Achillea ať už ze školy, knih nebo filmů. Věděla jsem, že každou otočenou stranou se blížím k neodvartnému, ale při posledních padesáti stranách? Čtu hodně a často, ale takhle jsem si u knihy nepobrečela ani nepamatuji.
Dva chlapci spolu sdílí neuvěřitelně krásný příběh a lásku, která se nenachazí jinde než v příbězích a srdcích snílků. Protože přesně tím se hlavní hrdinové po polovině knihy stávají. Snílky, kteří jdou proti možnému i nemožnému, aby nakonec i ti nejsilnější přišli úplně o všechno.
Ať už máte rádi jakýkoliv žánr, tak tahle kniha stojí za to, protože nevěřím, že někdo po odložení odešel bez díry v hrudi.
Příběh dvou chlapců, kteří získali všechno, aby jim pak válka všechno vzala, za příslibu, že jim dá ještě víc.
První půlka knihy je neskutečně krásná, druhá strašně smutná, protože víte, že nevyhnutelné se blíží.
Autorka použila k líčení opravdu krásná slova, každá stránka je plná neuvěřitelného citu, který se do vás vsákne a ať chcete či ne, dojme vás to. Dojme vás, že navzdory té vší smůle, co ty dva potkala, byli vlastně dětmi štěstěny. A to proto, že se jejich cesty takto zkřížily a propletly, proto, že i po tolika společných letech zůstali plně oddáni jeden druhému. Až za hrob.
Asi teď víc neřeknu, potřebuji to vstřebat, ale rozhodně je to nyní jedna z mých nejmilejších knih.
Ps. Pro doplnění zážitku z příběhu doporučuji poslechnout si i nádhernou písničku Achilles, Come Down od Gang Of Youth.
„Today of all days, see, how the most dangerous thing is to love.“
Měla jsem hodně vysoká očekávání, vzhledem k tomu, jak je kniha v USA populární, k tomu, jak jsem si užila "Kirké" a taky, protože mám ráda řeckou mytologii. Ale z nějakého důvodu jsem se do čtení po nějaké době musela nutit. Hlavně mě vytáčelo, jak byl napsaný Patroklos - jako ufňukané, zamilované dítě, které pořád slintalo nad Achilleem - takže mě skoro až ke konci vytáčel a byl nesympatický. I tak bych určitě neřekla, že kniha je špatná. Má své mouchy a nebyla tak chytlavá, jak jsem čekala, ale stála za ten čas. Mimoto se mi hlavně líbil styl psaní a vývoj postav.
[audiokniha]
Jako v další knize od auotrky, Kirké, je hlavní hrdina outsider a spíše pozorovatel než hybatel děje. Což mě trochu iritovalo a příště budu asi přísnější. Nicméně i tady ze mě vyždímala spoustu emocí, protože cit mezi Patroklem a Achilleem byl nádherně popsaný, stejně jako změna Achilleovy povahy. ¨
Madelina Miller má obrovský cit pro detail. Její knihy nemají spád, ale jsou nabité emocemi a odstiny vztahů mezi lidmi, což je dělá jedinečnými. Popis bohyně, strachu z ní i hrůznost války, to autorka umí.
Ani nevím, kde začít. Už několikrát se mi stalo, že jsem brečela u knížky, ačkoliv se smutným knížkám obvykle záměrně vyhýbám a snažím se držet na vlně “feel-good” literatury (pomineme-li Dej mi své jméno :D).
V případě Achilleovy písně jsem ale udělala výjimku. K řecké mytologii jsem si nikdy nenašla cestu a říkala jsem si, že LGBT zpracování mi pomůže ji lépe vstřebat - a stalo se. Příbeh Achillea a Patrokla zde byl popsán již od dětství, jak spolu vyrůstali, jak čistý a úpřímný byl jejich vztah, jak šťastní byli. Jak společně šli do Trojské války. Celý příběh byl strhující, plný zvratů, na motivy řeckých bájí a pověstí, přitom ale neobyčejně svůj.
Vážně vřele vám doporučuji si ho přečíst, je to příběh o odhodlání a statečnosti, chamtivosti a ctižádosti, lžích a pravdě, ale hlavně o přátelství a lásce. Příběh, který vás donutí se smát, zamilovat se, brečet, nadávat a po jeho přečtení se snažit nevzbudit nikoho hlasitým smrkáním, jelikož jsou čtyři ráno :D (protože to fakt nešlo, posledních 30 stran jsem probrečela).
Chronicky známí příběh vyprávěný z pohledu milence o jednom z největších válečníků řecké mytologie.
Líbil se mi styl vyprávění, autorka si umí hrát se slovy jako málokdo, avšak místy se kniha vlekla, přesto mě konec dojal.
Štítky knihy
homosexualita Řecko Trojská válka řecká mytologie převyprávění, literární adaptace LGBT, queer, LGBT+ pohled jiné postavy na původní příběh
“Národy jsou tou největší pošetilostí, kterou smrtelníci kdy vynalezli. Žádný člověk není cennější než jiný, ať je odkudkoli.”