Špionážní oprátky

22.09.2018

Autor knihy, Ladislav Bittman, před pár dny zemřel v USA, kde se usadil po odchodu do emigrace, podle jeho knihy po poněkud dobrodružném útěku z Vídně (služebním autem) po 21. srpnu 1968. Bylo mu v době smrti 87 let, to je na špiona úctyhodný věk - z toho 50 let pobýval v cizině. Ve své rodné zemi byl odsouzen k trestu smrti, ale až tak daleko, že by ho bývalí kolegové trávili něčím jako novičokem, to nedošlo. Z českých pracovníků rozvědky a kontrarozvědky, kteří z Československa utekli na západ, nebyl ani jediný, ani ten nejznámější, ale napsal o svém životě a též vyučoval o chytlavém tématu - dezinformacích a všem, co s nimi může souviset. Jak jsem se dozvěděla v nekrolozích, tak v sobě objevil i malířské nadání, ve svém malířském ateliéru snad taky umřel - někdo napsal, že jeho smrt doprovázela lehká vůně před chvílí použitých barev. Brala bych vše kolem něj trochu s rezervou. Chce se mi říci "jednou lhář, vždycky lhář", ale to by bylo moc velké zjednodušení. Špionážní práce může být pro člověka osobním dobrodružstvím a její výlučnost vnímá jako povznášející. Jak také někde napsali, padesáti lety v cizině Bittman odčinil své viny - ale to bychom museli přesně vědět, komu konkrétně kdy ublížil, zničil či mu zkomplikoval život, zblbnul ho, apod. V obecné rovině je to spíš fráze. Ano, nedělal kariéru po vstupu vojsk! Nepřidal se k "vítězům", kterých v jeho branži bylo hodně. Nezařídil si pohodlný život někde v bezpečí na ambasádě, kryt diplomatickou imunitou, na což by byl asi v té době už dosáhl. Věděl předem, že má v cizině tajným službám co nabídnout, ale jistotu spokojeného života v cizí zemi mít přece jen nemohl. A jeho rodina ještě víc.
Tuhle knížku už mám v knihovně dlouho a zřejmě jsem ji i celou přečetla. Spíš jako fikci, protože memoáry tohoto druhu nikdy nemohou být objektivní. Ale určitý vztah k tématu Špionážních oprátek mám: je to Černé jezero na Šumavě, ke kterému se v podstatě celý život vracím. Bittman odtamtud tahal údajné nacistické bedny, k nimž vymyslel i celou story. Bylo to v roce 1964 a mystifikační akce se jmenovala Neptun, určitě ho to velmi bavilo. Vzal si prý příklad z obdobné akce v Rakousku, která se odehrála o rok dřív, ta ovšem nebyla propagandistického charakteru. V nevelkém jezeře Toplitzsee vylovili také bedny z doby nacismu - obsahovaly falešné anglické libry. I toto jezero je velmi krásné a plavila jsem se na něm se skupinou turistů na ekologické elektrické loďce. Výletníky vozí k dalšímu navazujícímu mrňavému jezírku Kammersee, v němž, nebo spíš nad ním ve svahu pramení řeka Traun.