Den jako stvořený pro vážnou známost
Zdena Frýbová
Ještě více než láska ovlivňuje manželství společenské postavení, majetkové poměry nebo i jen staré šrámy na duši. Pět novel o partnerských konfliktech, které nikdy nemají snadné řešení a končí u soudu či soukromou tragédií, napsala Zdena Frýbová se zaujetím pro psychologii postav, jedinečnost jejich příběhu a také se smyslem pro humor, který může v životě ledacos vyřešit. 5 novel: Láska a zase láska -- Slabý muž -- Patka a Šíma -- Den jako stvořený pro vážnou známost -- Malý velký boss.... celý text
Přidat komentář
Stavil by som sa, že autorka opisuje reálne postavy v reálnych situáciách. Ťažko uveriť, že tak dokonale vykreslené osudy a zápletky sú iba vymyslené. Prvé dve poviedky ma trocha nudili, ale potom som za začítal a našiel som tam aj kus vlastných slabostí. Každá postava má čosi do seba, ale Holománek je kráľ!
Jedna z nejlepších knih paní Frybove. Nejvíce mě zaujala kapitola o infantilnim manželství Patricie a Norberta, které nakonec skončilo pro jednoho z hlavních protagonistů naprosto katastrofálně, a Malý velký boss. Holmankovymi eskapadami, přiznávám, jsem se bavila, i když je mi jasné, že soužití s takovým člověkem muselo být pro jeho rodinu peklo. Opravdu škoda, že ke konci své plodne kariéry paní Frybova už nebyla schopná napsat knihy typu Z neznámých důvodů nebo Den jako stvořený pro vážnou známost. Ale to jsem odbocila.Knihu doporučuji jsem.
Ačkoliv je to kniha stářím již trochu pro pamětníky a vykresluje dobu, kdy bylo obecnou snahou a i „v zájmu státu“ zachraňovat jakékoliv manželství, myslím, že v určitém ohledu je i pro ten dnešní svět pořád aktuální.
I když dnes máme úplně jinou životní úroveň a jiné priority, alkohol, nevěra a manželské či partnerské problémy zůstávají pořád stejné. Stejně tak, a možná ještě daleko víc existují poškozené a patologické vztahy mezi lidma, akorát už asi neexistují manželské poradny v takové podobě a s takovými postupy, jak je vykresleno v knize.
Kniha je opravdu dobře napsaná, autentická, chvílemi je smutná, chvílemi úsměvná, psychologie postav je skvěle propracována (například taková postava pana Holmánka mě bude ještě hodně dlouho strašit).
Příběhy nenudí - vždycky jsem byla hodně zvědavá na pointu, jak to vlastně mezi aktéry příběhů dopadne, což mi zajišťovalo nechuť knihu odkládat. A většinou jsem byla závěrem i dost překvapená, sem tam se dostavil i ten pověstný „wow efekt“ – takhle by to přece nemělo skončit. Ale to už je věc názoru. Fajn čtení s nádechem nostalgie, ať už díky době pro někoho příjemné či naopak.
Protože jsem sama měla povolání, které bylo, mnohdy bez znalosti věci, definováno jako "poslání", tak mě na knize nejvíc zaujalo, jak autorka prezentovala "práci" psychologa Jiřího Landy. Na konkrétních případech je zřejmé, jak se svému povolání věnoval opravdu podle svého nejlepšího svědomí, ale přesto byl často vyčerpaný, jeho rozhodování ovlivňovaly osobní pocity, ale musel jednat profesionálně, přesto nebyl robot - byl člověk.
Ale k jeho "případům" :
- problém alkoholika, jeho náhled a typické zlehčování závislosti, ale hlavně vysvětlení laika o vztahu mezi manžely (milence manželky a oddaného přítele manžela) - to mě zaujalo
- infantilni manželství a rodičovství Šímy a Patky je smutnou ukázkou toho, jak dokáže výchova rodičů ovlivnit děti na celý život
- no, a Holmánek... toho by nikdo doma nechtěl - a že takových je...
Respekt. Paní Frýbová prostě umí psát, s lehkostí, kterou ji všichni mohou jen závidět. Ve spojení s velmi propracovanou psychologií všech postav se jedná o velmi příjemnou knihu, nebojím se říci, že jde o jednu z nejlepších, které autorka napsala.
Kvůli doplnění staré výzvy jsem se po dlouhých dlouhých letech vrátila k mé tehdy oblíbené autorce. Většinu jejích knih jsem si objednávala ve slovenštině, protože slovenský knižní (ale i hudební) trh byl před revolucí mnohem pohotovější a méně omezovaný než u nás. Dodnes si pamatuji, jak jsem byla fascinovaná knihou Z neznámých důvodů. Pro mě se v tomto případě stala autorka Haileym v sukni:-).
Její typický humor byl ale na mě někdy až moc, takže i dnes jsem si více vychutnala především ty povídky, které s nim až tak “neplýtvají”. Každopádně do detailů prozkoumané a rozebrané vztahy jiných jsou skvělým pobídnutím k zamyšlení se nad těmi vlastními.
V průběhu let již několikrát přečtená kniha od mé oblíbené autorky.
Kniha zaujme obsahem i formou, pobaví i trochu donutí k zamyšlení.
Jako pamětnice těch dob oceňuji i autentičnost příběhů.
První dvě povídky mě příliš nezaujaly, další už za přečtení stály.
Zajímalo by mě, jestli tenkrát, myšleno v dobách socialismu, opravdu takto fungovaly manželské poradny - do záchrany manželství byli vtaženi i ostatní účastníci, to je milenci, rodiče, děti, zaměstnavatel ... To si člověk asi dobře rozmyslel, než požádal o pomoc. ( Nebo než začal přemýšlet o rozvodu?)
Skvělá, někdy se autorka na můj vkus až moc rozepisuje, ale je to kniha, po které ještě někdy určitě sáhnu. Upřímná, má hloubku a zároveň vás i pobaví.
Paní Frýbová ty vztahy měla fakt zmáknutý. Moc rád čtu její knihy, tohle je asi šestá od ní a hodně jsem se bavil. To je prostě svět mužů a žen různě pochroumaných kolem nás.
Knížka Zdeny Frýbové je nejenom dobře napsaná, bonusem navíc je její fundovaný základ, konzultace s odborníky se autorce vyplatily. Svižný a plynulý děj odehrávající se většinou v manželské poradně mi připadal autentický, neměla jsem problém se žádnou postavou a nechyběl ani takový ten vnitřní neklid, který cítíte u napínavých knih, protože témata všech pěti novel byla dostatečně alarmující. Čtenář může úzkostně pozorovat, jak dědičná výbava v kombinaci s působením užšího nebo širšího rodinného prostředí (nejsou samozřejmě vyloučená ani prostředí jiná), nabírá nesprávný směr a rozvrací život jedince, který není schopen /nebo ochoten/ vysledovat souvislosti a vlastně nerozumí ani sám sobě. Každopádně jde ale o inspirující čtení.
Tato autorka dokáže pobavit svými postřehy - převážně z oblasti mezilidských vztahů ....
Zasmála jsem se u povídky " Láska a zase láska " - o zneuznaném básníkovi, který své pití zaštítil tím, že všichni bohémové jsou potenciálními klienty protialkoholických léčeben
/ " Ovidius byl notorik a Paul Verlaine postrachem pařížských klinik, specializovaných na delirium tremens .... "/
Anebo poslední z povídek " Malý velký boss " - právník Holmánek velký doma a malý v zaměstnání - či naopak ? To je ta rovnováha života ....
Ale pokud se zamyslíme, každý z nás tu najde něco, s čím se setkal .... doporučím.
Všechny povídky jsou zajímavou sondou do lidského nitra.. Bravurní vykreslení charakteru jednotlivých postav. Závist, chamtivost, přelétavost.. I to patří k člověčství. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Opět ve velmi čtivém podání Z. Frýbové.
Od paní Frýbové jedna z nejoblíbenějších. Nejenom pobavila, ale v mládí mi také otevřela pohled na partnerské vztahy a jejich úskalí, když už to moje maminka neudělala. A můžu vám říct, že jsem se s podobnými lidmi, kteří vystupují v knize, v průběhu svého života setkala. A třeba i díky tomu jsem jim mohla porozumět nebo před nimi raději utéct.
Zajímavě podané životní příběhy z dob socialismu. Člověk si občas vzpomene i na své vlastní zkušenosti a zážitky z těch dob. I když lidská nátura nikdy nebude jednoznačná, nebyla tehdy, nebude ani v budoucnu.
Štítky knihy
závislost, narkomanie psychologie česká literatura vývoj a výchova dětí osamělost domácí násilí psychická traumata manželská krize české novely
Autorovy další knížky
1987 | Robin |
1993 | Malinkatý kretén |
1988 | Z neznámých důvodů |
1991 | Falešní hráči |
2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Tohle bylo šlápnutí vedle.
Očekával jsem hutný text s propracovanou psychologii postav, ale dostalo se mi jen lehkého rádoby humorného čtení k vodě. A to post normalizační výrazivo... (...přečin proti majetku v socialistickém vlastnictví...), víckrát raději ne. Nakonec autorka, slovy svého hlavního hrdiny, dílo sama zhodnotila: (...Stačilo by na nudný a rozvleklý román, kdybych chtěl vylíčit, jak klikatými stezkami jsem se dobíral objektivní pravdy o tom, co Šíma spáchal a jaké byly jeho motivace...)
Na závěr mohu jen zkonstatovat, že Frýbová není Kundera.
Bohužel.