Spirálový obzor
* antologie , Erik Simon
Výbor z fantastiky NDR, uspořádal Erik Simon.
Přidat komentář
Bývalé východní demokratické Německo mělo v oblasti sci-fi hned několik zástupců, kteří se drali na výsluní nejen v rámci Varšavské smlouvy, ale sklízeli úspěchy i na mezinárodní scéně daleko za hranicemi. Mezi ta nejzářivější jména, která se ostatně objevují i v tomto výběru, patřili manželé Steinmüllerovi, Erik Simon nebo Gert Prokop. Všichni výše jmenovaní zde podávají standardní výkon, který se sice dobře čte, ale popravdě nijak neoslní. Spirálový obzor tak nad vodou drží poměrně neznámý Bernd Ulbrich a jeho povídka Bůh zaplakal, která svým poetickým a upřímným stylem připomíná tvorbu Raye Bradburyho, Alfred Leman se svou generační Revizí nebo Andreas Melzer a jeho motýlí Král v matu. Příspěvky ostatních - Simona Petera, manželů Braunových nebo Wolfganga Kellnera - jsou spíše zápasením s nosnou myšlenkou i happy endem, než že by si mohly dělat zálusk na velké čtenářovo ocenění. Spirálový obzor nicméně německé fantastice ostudu nedělá, a to se vždy počítá.
Povídky v této antalogii sci-fi autorů z NDR mají společný rys - většinou slušný námět, ale s nejasnou pointou, kterou jako by autoři vlastně nedokázali uspkojivě rozvinout nebo zakončit. Z hlubokého podprůměru v rámci mého hodnocení vytáhly kousky Král v matu, Můj vrah přichází zřídkakdy sám a Sen o velké rudé skvrně alespoň lehce pod průměr, na zbytek si po pár dnech nevzpomenu, ať se propadnu do Východního Německa, jestli dám víc než - 40 %