Oliver Twist
Charles Dickens
Román Oliver Twist vypráví osud mladého sirotka, který nesnesitelné podmínky v britských sirotčincích první poloviny devatenáctého století vyměnil za život na ulici. Tím si ale nepolepšil, protože padl do rukou lupičské bandy, která ho chtěla přetvořit k obrazu svému. Malý Oliver je postaven před nesmírně těžkou volbou. Musí si vybrat mezi kariérou zlodějíčka a přežitím. Dickensův román si okamžitě získal srdce čtenářů a jeho nesporné kvality dokazuje i fakt, že byl do dnešní doby mnohokrát zfilmován. Dokonce se dočkal i divadelních a muzikálových adaptací.... celý text
Literatura světová Romány Literatura naučná
Vydáno: 2013 , OmegaOriginální název:
The Adventures of Oliver Twist, 1838
více info...
Přidat komentář
Ať je to jak chce, tak kniha ani film mi k srdci nikdy moc nepřirostly. Ani postupem času.
Od autora jsem kdysi dávno něco četla a kromě toho znám ještě i jeho Vánoční koledu. Tuto knihu jsem si vybrala nyní do Čtenářské výzvy. A byla jsem naprosto nadšená! Příběh malého Olivera Twista je napsán vytříbeným stylem a krásným jazykem. Navíc je jeho celý život a osud zajímavý, poutavý, napínavý a mě se nejenže moc líbil, ale hlavně mne dojalo, jak se tak malé dítě muselo protloukat ve tvrdém světě převážně zlých dospělých. V knize se objevuje celá škála postav, od těch dobrých až po tu nejhorší spodinu, autor nás nechá nahlédnout i do těch nejtemnějších zákoutí Londýna, kam bychom se za normálních okolností určitě ani podívat nechtěli. A na závěr celého tohoto příběhu se koná (víceméně) happyend, který však není nepatřičný, jak by se možná u knihy tohoto typu mohlo zdát - právě naopak, všechno je tak logicky vysvětleno a uzavřeno.
Na gymplu jsem ho četla celého v češtině a částečně v angličtině zkrácenou verzi). Teď jsem dostala celou originální verzi v angličtině od přátel, tak se těším, až si ho přečtu znovu. Příběh se mi moc líbí. Byla jsem i na jeho divadelním ztvárnění.
Četla jsem v 60. letech, v období dospívání. Chudoba i krutost, popisovaná v knize, na mě velmi zapůsobila. V porovnání s mým životem se mi zdála nepředstavitelná. Tento dojem z knihy ve mně přetrval až do dospělosti. A přiznávám, že dosti ovlivnil i můj pohled na historii Velké Británie.
Ale jo, není to žádný Dostojevskij, ale kniha alespoň dokazuje, proč se nebát klasiky. Velice dějový a často napínavý příběh "obyčejných lidí". Navíc mi přijde, že s ohledem na dobu vzniku, je Dickens v mnoha ohledech velice moderní a volí velice originální způsob vyprávění. Příběh se trošku opakuje, pak narychlo vrcholí v rodinném odkrývání a celková pravděpodobnost je sice menší, ale vše je doháněno realistickou atmosférou. Nadějné vyhlídky mi přišly kvalitnější, ale i tak lze dát této legendární publikaci i dnes palec nahoru a to o mnohém svědčí.
Já mám klasiku ráda, ale toto... Za mě ne. Vůbec se mi nelíbilo, jak to bylo napsáno. Styl psaní až příliš jednoduchý a celé je to takové utahané. Sice jsem to nakonec dočetla, ale bylo to docela utrpení. Dickens mi jako jeden z mála klasiků nesedl, bohužel.
Ponurý realistický román, neměl by chybět ve sbírce žádného čtenáře. Autor reflektoval své dětství z chudých poměrů. Při četbě si uvědomíme v jakém blahobytu si vlastně žijeme...
Patrně nejtemnější, nejbrutálnější a nejvíc kontrastní Charlieho román. A to jak pro čtenáře, tak pro samotného autora. Ostatně stálo ho nejedno vyčerpání a symbolicky se mu stalo osudným při posledním vystoupení "Readings". A protože za každým velkým dílem je mnoho bolesti, síla, kterou Charlie do psaní vložil, se mnohonásobně vrací čtenáři. Příhody Olivera Twista mě opětovně naprosto pohltily, dojaly, šokovaly, pobavily.
Světlo domova pana Brownlowa i dam Maylieových. Temnota londýnských ulic v prostředí nejhorší společenské spodiny v čele s trojicí Fagin, Sikes, Nancy. Brutalita vepsaná do modřin v zádech Oliverových, naprosto srdcebolná scéna s malým Dickem, pohlazení staré služebné Bedwinové. Ale i ona Dickensova grotesknost, tentokrát zobrazená farním sluhou Bumblem a jeho "milé" paní Corveyové, stejně jako Noah Claypole a Katy.
Tak jako vždy je ovšem tenhle příběh hlavně morálně směřován, s vynikající zápletkou, hromadou scén a čtenáře nijak nešetří. Je to zvláštní um Dickense; zatímco celkově mám v sobě pocit jímavého příběhu nešťastného sirotka Olivera týraného krutým světem, ale občas přece konejšeného dobrem, nejvíc na mě zapůsobily ty scény nejbrutálnější. A tohle slovo nejvíc vyznívá, když dojde na konec ubohé Nancy. Ah, Nancy, co ti to provedl! Bill Sikes patří mezi ty nejčernější povahy, až si říkám, že si nic nezadá s Uriah Heepem, byť každý "exceluje" v odlišném druhu krutosti. No a samozřejmě Fagin, to je zrůdička libující si ve světě zla. Nejsem si jist, že odvrácenou stranu Londýna a anglické společnosti své doby Dickens někde vyobrazil surověji než právě v Oliveru Twistovi.
Každopádně, řečeno na závěr, tahle četba i ze mně stvořila Olivera Twista. Při konkrétní příležitosti. Totiž tehdy, když Oliver v sirotčinci přijde za kuchařem a se strachem, obavami, ale i nadějí a žádostí pronese: "Prosím, pane, já bych chtěl ještě trochu."
Tento román jsem už četla dávno a teď jsem poslouchala audio. Těžký život v těžkých časech. Umíte si někdo představit dnešní děcka přesunout v čase na týden? To asi nikdo :-)
Mám rád příběhy z Anglie 19.století, zejména pak ty které jsou tak poutavé jako Oliver Twist. Knihu lze bez jakýchkoliv okolků zařadit mezi klasiků.
... musí zvítězit. Livrej dobra ve službách zlých. Jiskra hodnot ve spárech popelavých.
Pútavý a pôsobivý román. Osudy Dickensových mužských, resp. chlapčenských knižných hrdinov dojmú vždy až k slzám. Takou silou oplýval tento majster pera. Rada čítam jeho knihy, je v nich múdrosť a hlboké poznanie života. Je v nich vždy nádej, že peripetie skončia a šťastie poctivých a čestných dlho obchádzať nebude.
Na Olivera Twista vzpomínám s velkou dávkou nostalgie, která se dost pravděpodobně odráží i v počtu hvězdiček. Nicméně, byl to právě Dickens, který mě v útlém věku dokázal zaujmout - velmi živé a zajímavé postavy, nosná témata a podmanivá atmosféra. Mimochodem, filmová adaptace Davida Leana z roku 1948 je dle mého názoru mnohem zdařilejší a působivější než ta od Polanského, doporučuji.
Milé, příjemné, lehce naivní čtení. Naivní pro nás, pro nás z této rychlé a uspěchané doby.
Oliver Twist je klasika, ale nikdy nepatřil mezi mé oblíbené knihy od Dickense. Popisoval dobu a situace které znal a není to hezké čtení. Nemám ráda, když jsou ohroženy děti, když vítězí zlo i jen na chvíli a situace se zdá bezvýchodnou. V této knize je zoufalství a bezvýchodnosti opravdu nadbytek. A možná právě proto, že se tohle opravdu dělo a možná ještě někde děje, se mi při čtení nedělalo zrovna dobře. A konec? Pro většinu dětí z té doby, byl takový konec nereálný.
Parádní Dickensův román. Po delší době jsem se začetl do této klasiky a nelitoval jsem. Mnohokrát zfilmováno, ale kniha je kniha.
Opět návrat ke klasice - tentokrát do Londýna minulého století ....
A musím napsat : Olivere, Pipe, Davide, Dorritko - vy všichni hrdinové Dickensových příběhů ze života - vy jste mne provázeli mládím a vůbec jste se nezměnili ....
Charles Dickens také pocházel z chudých poměrů a v knihách promítl poznatky ze svého života ....
A všichni dětští hrdinové si i přes nepříznivé životní začátky uchovali morální hodnoty ....
Knihy tohoto autora rozhodně patří do naší knihovny.
Bezesporu vydatné knižstvo! Líbí se mi nastínění doby, opulentní množství přechodníků (já JSA z nich velmi rozradostněn). Děj byl vcelku pozvolný, až na konci autor vychrlil šupleto informaci, že jsem v tom měl chvílemi galimatyáš, ale v pořádku. Nad smýšlení Nancy občas zůstával rozum stát, ale budiž, až na pár propadnutí v pasivní agresi mi to nikterak nevadilo :Dd BÁ-JEČNÉ a jedna z nejpřijatelnější knížek z povinné četby¡
Štítky knihy
Anglie 19. století zfilmováno anglická literatura dobrodružství dětský hrdina rozhlasové zpracování sirotci sirotčince
Autorovy další knížky
1966 | Oliver Twist |
2010 | Vánoční koleda |
1960 | Nadějné vyhlídky |
2015 | David Copperfield |
1961 | Kronika Pickwickova klubu |
Klasika, na kterou jsem se chystala mnoho let. Směr, kterým se děj ubíral, mě vlastně překvapil. Nečekala jsem, že Olivera potká štěstí v neštěstí. Počítala jsem spíš s tím neštěstím, proto jsem knihu dlouho odkládala. Je to moc zajímavá sociální sonda.