Továrna na Absolutno / Krakatit
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81248/bmid_tovarna-na-absolutno-krakatit-Hte-81248.JPG
4
60
60
Dva utopické romány, jež vyslovují autorovu obavu z ničivých důsledků moderní civilizace i jeho důvěru v prostý život a jeho zájmy. První je vybudován na motivu vynálezu stroje na dokonalé využití energie, jenž však z hmoty uvolňuje i božské Absolutno, způsobující převraty v citech a myšlení lidí. Druhý, spojující utopický experiment s otázkami po smyslu života, líčí životní boj mladého inženýra, vynálezce třaskaviny nesmírné ničivosti, který se zdráhá prozradit výrobní tajemství z obav před zkázou lidstva.... celý text
Přidat komentář
V této knize se nachází 2 romány – TOVÁRNA NA ABSOLUTNO a KRAKATIT. Nyní jsem četl pouze knihu Továrna na absolutno, takže budu hodnotit jen tuto knihu. Knihu Krakatit jsem četl na střední škole.
Hlavní postavou románu Továrna na absolutno je Ing. Marek, který objeví karburátor, který rozbíjí atomy – uvolňuje veškerou energii, která může být beze zbytku využita pro lidi. Jenže současně dochází k tomu, že se uvolňuje ABSOLUTNO a u lidí vyvolává náboženský fanatismus.
Na počátku se příběh vyvíjel docela slibně a kniha se mi líbila, nepochybně zajímavý námět ke zpracování, ale postupem času mi četba připadala nezáživná, zejména u popisů Velké války a církevních koncilů apod. Už jsem ztrácel přehled, který stát válčí s kterým, kdo s kým apod. Navíc se v tomto románu vyskytovalo velmi mnoho postav. Kniha má krátké kapitoly. Podstatu příběhu jsem pochopil i autorovy myšlenky. Zpočátku byla kniha skvělá, ale postupně se zážitek z četby pokazil.
Čapkovy knihy mám v oblibě, čas od času si vždy nějakou přečtu. Některé autorovy knihy se mi líbí více, jiné méně. TOVÁRNA NA ABSOLUTNO není úplně špatná kniha, ale existují lepší knihy, které jsem od autora četl. Každopádně jsem rád, že jsem se k této knize dostal.
V knize se nachází ilustrace Josefa Čapka.
Citáty:
Trochu klamu je jediný neselhávající svazek mezi lidmi.
Všeho je však lidem třeba, jenom ne neomezené hojnosti.
My ovšem víme, že za pár desítek let se podaří udělat válku ještě větší, vždyť i v tom směru stoupá lidstvo výš a výš.
Každej věří na svýho výbornýho Pánaboha, ale nevěří druhýmu člověku, že ten taky věří něco dobrýho. Lidi mají nejdřív věřit v lidi, a to ostatní se už najde.
Člověk si třeba může myslet, že druhá víra je špatná víra, ale nemá si myslet, že ten, kdo ji má, je špatnej a sprostej a podvedenej chlap.
Víte, čím větší věci někdo věří, tím vzteklejc pohrdá těma, co v ně nevěří. A přece největší víra by byla věřit v lidi.
Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře. Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi.
Romány Karla Čapka jsou moje prokletí. já chápu myšlenku, líbí se mi Čapkova čeština, ale nějak je po dočtení zvláštní prázdno. Stejně to stále zkouším.
PS: Čapkovy fejetony, články, povídky většinou spíš až nekriticky miluji :)
Nevím proč, ale Karel Čapek mi moc nesedí. Četlo se mi to špatně, nebavilo mě to. V některých částech je to zbytečně zdlouhavé. Už bych si tady tu knihu víckrát nechtěla přečíst.
U Továrny na Absolutno by mi ani tak nevadilo, že údajně nemá souvislý děj, jak je jí někdy vyčítáno. To naopak docela kvituji. problém trochu je, že některé ty kapitoly jsou prostě tu mimo, tu docela nudné a na mizivém procentu z nich jde opravdu vidět, že byly psány jaksi na sílu hnány časovým tlakem i to, že Čapek rozjel něco, co pak neměl moc čas dokončit tak, jak chtěl, nebo respektive ten závěr a jeho rozvedení dostatečně promyslet. A na části s pravidelným časovým odstupem jako fejetonový román v novinách by to asi působilo opravdu lépe (to čtení), než takhle jedním vrzem pohromadě, románově, v knize. už jsem to četl podruhé, napotřetí si to asi dám opravdu každou kapitolu s týdenním odstupem. Ale je to zábavné, trefné, ironické, útočné, trefující se na hlavičku a kousavé do všech (správných) stran. Ale i trošku naivní.Zato Krakatit je naprostá tragédie. Být tohle první, s čím bych se od Čapka setkal, nikdy bych asi od něj nic jiného už nečetl. Má úchylka dočítat vše, co jsem začal číst mi tedy dala pěkně zabrat. Prvních deset kapitol jsem doslova trpěl a neustále zvažoval, že to opravdu odložím. Ale nedalo mi to. pak to trošku šlo, ale později zase utrpení. A tak to jde pořád dokola. Tak strašně nevyrovaný román jsem už dlouho nečetl (ostatně, nevybavuji si, kdy naposled jsem četl něco podobného, co mě každou chvíli odpuzovalo a bodalo do očí i mysli). Ten příběh je neskutečně natažený a nafukovaný nudnými, šílenými a nepochopitelnými pasážemi a scénami, které mi pro danou myšlenku příběhu nedávají žádný kloudný smysl. Hlavní hrdina je strašně nepříjemné ucho, kterému by jste nejradši nasekali na holou. Ženské mu skáčou do postele samy, ani jednou nedokáže odolat a citově není nijak schopen ukotvení. Na Čapka dost nezvykle otevřená erotika, to je to jediné, co mě na románu zaujalo (protože překvapilo). Nikdy, už nikdy to nechci číst. Asi první případ románu, u nějž bych kvitoval zkrácené převyprávění. Opravdu jsem přesvědčený, že cca 60% románu je naprosto zbytečné tlachání, jehož absence by příběhu a zápletce nijak neuškodilo. Vím jen jedno, už nikdy to nechchi a nebudu číst. Továrně na Absolutno dávám ***, Krakatitu *.
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
z Továrny na absolutno jsem naprosto nadšená, přijde mi to neuvěřitelně aktuální, ať už co se týče lidských povah nebo společenského vnímání, protože i dnes je mnoho nevěřících a upínají se k technologii jako k Bohu