Zahradníkův rok / Měl jsem psa a kočku / Kalendář

Zahradníkův rok / Měl jsem psa a kočku / Kalendář
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76406/bmid_spisy-zahradnikuv-ro-76406.jpg 4 41 41

Soubor drobnějších prací Karla Čapka v uceleném vydání tvorby pro noviny. Předkládaný soubor drobnějších prací Karla Čapka představuje poprvé v takto uceleném vydání čtenářsky oblíbenou a stále živou autorovu tvorbu pro noviny. Drobné a zábavné články dokumentují v Čapkově tvorbě novinářský protipól k beletristickým dílům světového ohlasu, nicméně jejich popularita a trvalá hodnota v českém prostředí dokládá všestrannost i specificky české zabarvení autorova pohledu na svět. Tak jako ve svých dílech světově proslulých, i zde Karel Čapek vidí a interpretuje skutečnost především v jejím lidském, tvořivě humánním aspektu. Zahrada, zvířata, přírodní děje se tak stávají pro autora nejen materiálem, který příznačným čapkovským uhnětením získává tvar, v němž se zrcadlí hodnota a krása vnímaného a poznávajícího lidského ducha, ale především předmětem vroucího osobního zájmu, odbornického zaujetí i prosté lidské potřeby.... celý text

Přidat komentář

KnihovniceVěra
22.10.2022 5 z 5

Větší část knihy jsem četla jako dítě a něco z toho ve mně utkvělo až do dnešních babičkovských dnů, kdy jsem si to vychutnala znovu. Nemohu dát méně než plný počet hvězdiček.

jiri77
21.05.2022 4 z 5

Karel Čapek zábavně popisuje ,jak se chová pěstitel po celý rok. Pak se podíváme na drápky naších čtyřnohých přátel , plus příběh o Dášence. A nakonec nás provede celým rokem a podíváme se ,jak slavíme svátky ,vnímáme počasí, změnu ročních období a měsíců. Koukal jsem ,že se pohled člověka vůbec nezměnil ,a to od života Karla Čapka ,až do dnešních dnů.


radusak9806
09.08.2020 4 z 5

Nemůžu si pomoci, nedokážu se ponořit do románů Karla Čapka, ale jeho povídky, fejetony, sloupky miluji.
Především u Kalendáře si člověk uvědomí, že je to pořád stejné. Jen o pár desítek let jinde. Co naplat, ty zimy bývaly jiné, dny delší a léta jsou prostě horká....

MilanCFC
17.02.2020 5 z 5

Tak toto je záruka úsměvů a smíchu. A perfektně ukazuje několik věcí - Čapek byl přímo neuvěřitelně všímavý a ještě výborný v tom, jak to dokázal vložit do textu a dát na papír. A dál také, že choval ke čtyřnohým kamarádům neuvěřitelnou lásku. Což dokazoval vlastně vždy, protože snad každá jeho kniha obsahuje zmínku nebo dvě o psech nebo kočkách. A to je strašně roztomilé a úžasné. Zkrátka a jednoduše nádherná kniha.

mol378
29.07.2019 5 z 5

Tuhle knihu čtu od mladých let ob rok, nádherné, vtipné, laskavé, moudré - prostě milovaný Karel Čapek.

mysa.cek
08.01.2019 5 z 5

Kniha tak krásna, múdra, poetická, vtipná, GENIÁLNA, že nemám právo ani odvahu ju hodnotiť. Ďakujem, pán Čapek :)

Hospodyňka
15.02.2018 5 z 5

Jednoduše srdeční záležitost.

Kloren
06.09.2016

Více o knihách tohoto typu nebo přímo takových od Čapka říkají že jsou pro dospělé a hůř se rozumí textu... Já tuhle knihu četla v 11.

Plútarchos
03.06.2016 5 z 5

Myslím, že k úvodní anotaci ke knize je zbytečné cokoli dodávat. Kam se hrabe Chesterton! Je to opravdu skvělé počteníčko, takové hrdo-národně povzbudivé, napadá mě skoro švejkovsky české... Čtenář v těch krátkých fejetoncích prostě nemůže neslyšet tu českou hrdost na jedné straně i satirickou kritiku české malosti na straně druhé (kdybychom my Slované měli mít své psí plemeno "vypěstili bychom jakési pomenší a zavalité voříšky, kteří by leželi za pecí a hodně štěkali"). Čapek kultivuje, pozvedává, rozesmívá i dojímá, nastavuje zrcadlo, nutí k zamyšlení, povzbuzuje a burcuje, popichuje, vzdělává. Takovým knihám já dávám všech pět hvězdiček!
Zahradníkův rok je lidsky laskavé, veselé, optimistické pojednání o životě lidského druhu zvaném zahradník. Humorná nadsázka o každodenních strastech a radostech drobného zahradničení. Práce na zahrádce postupně od ledna do prosince, po celý rok - protože na zahrádce je pořád něco potřeba udělat. Optimismus, oslava obyčejné lidské práce a prostého života, který je zdrojem radosti, dýchá z každé věty.
Měl jsem psa a kočku věrně a humorně vykresluje vzájemný vztah mezi člověkem a domácím mazlíčkem (a to prosím nezaujatě z obou stran). Ukazuje, na dojemných popisech obyčejných každodenních starostí, jak se nám naše péče a láska k té němé tváři vrací několikanásobně zpět a jak tento vztah člověka polidšťuje - příběh Dášeňky, myslím, může být toho překrásným příkladem.
Kalendář je souborem kratičkých novinových sloupečků s "tématy blízkými srdci milovníka přírody, všeho živého a živoucího v nejširším slova smyslu". Pozorný čtenář v nich však cítí hlubší myšlenky a ostny kritiky společenských poměrů, ale i naději, optimismus a "Útěchu" v "Tyto šedivé dny".

Jak se zakládají zahrádky: "Člověk by si myslel, že kropení zahrádky je zcela jednoduchá věc, zvláště má-li na to hadici. Záhy se ukáže, že hadice je neobyčejně úskočný a nebezpečný tvor, pokud není zdomestikována; svíjí se, skáče, vymršťuje se, dělá pod sebe spoustu vody a s rozkoší se hrouží do bahna, jež si takto vytvořila; načež se vrhne na člověka..."

"Nevím, jak to přijde, ale za mých mladších let byl den jaksi delší. Není o tom pochyby. (...) Kdybych teď znovu zkoušel střílet z luku, vím, že by mne přepadlo poledne, dříve než bych pořádně začal; ale tehdy jsem měl mezi snídaní a obědem pokdy, abych rozbil šípem tabulku v okně, přejedl se na švestkách, svedl několik šarvátek s nepřátelskými kmeny, četl sedě v koruně stromu Tajemný ostrov, vykouřil v kůlně dýmku míru, dostal někde zasloužený pohlavek, chytal cvrčky do škatulek od sirek, koupal se na zakázaném místě, lezl přes ploty,(...) Ne, není pochyby: tehdy byl čas aspoň desetkrát tak dlouhý jako dnes."

HTO
08.01.2014 5 z 5

Nádherná knížka. Už jenom Dášeňka!

Výpisek (s myšlenkou Tak už i tehdy?!): „To tedy je to nejhorší na houbařích: že jdou do lesa, který není jejich a není jen pro ně, a že s ním zacházejí s takovou hloupou nenávistí. Vidět v letošním na houby požehnaném roce lesy, — nebylo by se co divit, kdyby v dohledné době byl vstup do všech lesů lidem zakázán. Copak víme vše o tajemné symbióze lesa, copak víme, jak spolu souvisí život hub a život stromů? Ale i kdyby toho nebylo: je hřích brát lesu skřítkovitý život hub, tak jako brát loukám a mezím elfí život květů; a lidé, kteří nedovolí, aby tam, kudy prošli, zůstal kousek nedotčené přírodní poezie, nenáleží do lesa a zaslouží si, aby z něho byli honěni hajnými s jazyky plamennými a holí sukovitou. Snad by v tom směru trochu pomohlo kázání ve škole; a hlavně — i to je, řekl bych, věc demokratického citu: co nejmíň upírat právo na život čemukoliv, co je mimo nás, i když jsou to jenom skřítkové lesa.“

Stilico
17.02.2012 5 z 5

Čapek dokáže i z malých a všedních věcí udělat nevšední počtení.