Splín arcibiskupa Kohna
Jiří Kamen

Stárnoucí novinář Petr Kříž, jehož posedlostí jsou výtvarná díla ztvárňující zimní výjevy, přiletí do Izraele, kam jej pozval jistý Hanuš Weigl, český Žid, o kterém ale Petr neví zhola nic. Hanuš Petra požádá, aby se vydal po stopách pokladu olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Také mu sdělí, že Petr po jeho smrti zdědí jisté indicie, jimiž se má při pátrání řídit. Tím odstartuje Petrova cesta labyrintem domněnek, odkazů, literárních a dějinných odboček, útržků ze životů více či méně známých postav a historických anekdot s více či méně zjevnou spojitostí. Jiří Kamen vede vyprávění ve dvou dějových liniích: historické události jsou líčené v kapitolách Hráči, v kapitolách Pátrači pak sledujeme pátrání po arcibiskupově minulosti i penězích, jež měl odkázat na založení olomoucké univerzity. Autor postupně odhaluje dosud neznámá Kohnova tajemství. Problém ale je, že jsou ve hře síly, které chtějí zveřejnění některých tajemství zabránit.... celý text
Přidat komentář


shoduju se ve všem se čtenářkou Ventimiglia:
Kamen napsal výborný historický román z doby rakousko-uherské monarchie, v němž zúročil mnoho poznatků ze svých dřívějších prací vztahujících se k první světové válce a moravskému místopisu, věrohodně propojuje skutečné události s fabulovaným příběhem v širokém rámci tehdejšího společenského, politického, církevního i kulturního kontextu - a kdyby knihu tvořily právě jen oddíly nazvané Hráči, byl bych čtenářsky plně spokojen...
bohužel tato vyprávěcí linie je prokládána druhou (Pátrači), odehrávající se v současnosti, je to jakási klišovitá danbrownovka, v níž stárnoucí novinář Petr Kříž (autobio?) a mladičká studentka Adéla rozkrývají tajemství "Hráčů", a navíc příšerně blbě napsaná: obě postavy neustále někam chodí nebo jezdí, aby tam na první dobrou získaly všechny potřebné indicie, které do sebe řetězovitě zapadají a hned z nich lze vyvodit relevantní závěry, a při tom si o tom spolu povídají - respektive jde o dva monology odborníků na cokoliv, jejichž prostřednictvím mají být čtenáři předány potřebné informace (au!) = copak se spolu vědci stejného zaměření baví tak, jako by si navzájem předčítali rozsáhlé pasáže z odborných referátů?
Kamen se zjevně pokoušel o "přirozený" hovorový jazyk: proč ale Moraváci hovoří podivnou obecnou češtinou s "pražskými" koncovkami a vedlejší věty uvozují zájmenem jenž?
kromě nadbytku mott, o jejichž funkci ví zřejmě jen autor, je závěr zbytečně překombinovaný, doslovný a epizodické linky násilně dotahované, škoda, méně je někdy více


Spousta zajímavých informací a souvislostí: aha momenty a "to si musím ověřit!". Ale: naprosto nepřitažlivé a ploché hlavní postavy, které vždycky někam jedou, něco dobrého snědí a vedou přitom řeči, které jim nevěřím (dokonce jsem si nezapamatovala ani jejich jména, není mi ani jasné, proč vlastně provádějí svoje pátrání, co je k tomu skutečně motivuje; ledaže by Petr - jméno už jsem si zjistila - chtěl prostřednictvím pátrání mladou dívku okouzlit). Škoda, části označené jako Hráči jsem hltala, Pátrače jsem stěží přežívala.
Velmi mě zaujala linka s Macharem (a je to zábavné i k zamyšlení).
Autorovy další knížky
2022 | ![]() |
2015 | ![]() |
2011 | ![]() |
2014 | ![]() |
1982 | ![]() |
Z tohoto čtení jsem velmi rozpačitá a ačkoli jsem od knihy neměla žádná očekávání, mám z ní tak trochu pocit zklamání.
Ačkoli příběh jako takový dokáže zaujmout a střídání linek poskytuje nahlédnutí z více úhlů, celkové zpracování mi prostě nesedlo!
Měla jsem problém zvyknout si na tučnou sazbu jedné z části a každý přechod mi při čtení poněkud překážel.
Myslím si, že pro plné pochopení knihy je důležité znát dobový kontext a jeho postavy, jinak může příběh působit nesmyslně a jeho vyznění nebude naplněno.
Skoro by se mi chtělo knihu označit jako letošní největší zklamání, ale pak si uvědomím, že mě částečně moc bavila. Bohužel střídání dvou linek mi v tomto případě nevyhovovalo, než jsem se stihla začíst do jedné, vystřídala jí druhá... V tomto kruhu jsem se točila skoro celé čtení.
Vzhledem k tématu je na knize neskutečně vidět práce, která za napsáním stojí. Je mi líto, že ji nedokážu docenit. Asi nejsem cílový čtenář...