Spodek
John Wray
Jako bájný had Uroboros se pod New Yorkem táhne jeden nekonečný tunel podzemky. A někde v něm se pohybuje šestnáctiletý Will Heller. Nechává si říkat Spodek, je paranoidní schizofrenik, miluje vlaky a věří, že svět se neustále ohřívá a řítí se do záhuby. Příběh plný napětí, který poněkud pokřiveným pohledem jednoho neobyčejného kluka zkoumá otázky mládí, sexuality a násilí.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem jí asi rok... Vždy jsem jí vyndala a pak jsem zjistila, že se mi vůbec nechce začít.. když už jsem začala, tak dobrý a začetla jsem se, ale špatně se mi v knize orientovalo..
A teda nějak jsem nepochopila ten konec.. furt jsem koukala, jestli tam ještě někde je stránka, která by to fakt zakončila, která by mi řekla co se teda vlastně stalo.. škoda
Tak trošku Nikdykde pro starší a pokročilé. Akorát jako studie duševní choroby to moc nefunguje a jako zábavná kniha také ne.
Dost zajímavé pojetí a vhled do schizofrenní mysli. Chápu, že asi ne každému bude svého druhu zmatečný styl psaní kapitol ze Spodkova putování vyhovovat, ale mně třeba pomohl k lepšímu sžití se s hlavní postavou a pochopení jejího pokřiveného vnímání. Koho zajímá problematika duševních chorob, pro toho může být Spodek poměrně zajímavou beletristickou volbou.
Velmi dobře sepsáno. Jako Bipolarik dokážu jisté věci vnímat lépe než čtenář který nezažil duševní chorobu, trauma nebo se na tyto věci dívá s předsudky a pověry. Velmi realistické a mě se příběh velmi líbí. Mám dobrého kamaráda schizofrenika, tak vím o co jde. Zajisté ne se vším souhlasím, ale přes to nemusíme pochopit. Každé duševní potíže mají svoje specifika, kterým nerozumíme. Rozhodně stojí za přečtení.
Spodek má být schizofrenik. Spisovatel by neměl být schizofrenik. Čtenář není schizofrenik, přesto se po něm žádá, aby svět viděl jako schizofrenik. Což o to, vstupní premisy jsou vyzývavé, průběh pátrání v metru i lidských duších rytmický a finální úpadek uvěřitelný, leč banální, nezúročující nic z předchozího děje. 19/17
Co na této knize nejvíc oceňuji je náhled do způsobu myšlení člověka postiženého paranoidní schizofrenií. Příběh kde jsou všichni tak trochu pošahaný.
Líbilo se mi to a to hodně, od začátku do konce.
Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami..... Velmi slibný a zajímavý začátek, hledání ztraceného schizofrenií nemocného puberťáka, který možná má a možná nemá sklony k násilí...
_______________SPOILER????____________________________________
Jeho setkání s dívkou, kterou shodil do vlakového kolejiště.... Vyšinutá matka.... Značně neprofesionální přístup pátrajícího policisty...
Ale konec? Hm, nic moc.... Spíš teda nic.... Ale škoda, mohlo se to pěkně rozvinout... Asi by mi tam líp sedělo, kdyby třeba někoho zbil, hodil do kolejiště nebo tak... Na mě moc otevřený konec... Nevím, možná tomu jen nerozumím.
Ke knize jsem se dostal díky tomu, že byla "zdarma" přibalena k mé čtečce elektronických knih. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Při čtení jsem se však nějak nedokázal začíst. Přišel jsem si strašlivě ztracený. Na jedné straně hrdina, který popisuje své stavy a na druhé jeho matka.
Po přečtení knihy jsem přemýšlel nad příběhem. O čem ta kniha vlastně je? Kdy se odehrává? Co je špatně? Vysvětlilo se na konci vše? Na můj vkus kniha nechala mnoho otázek. Nějaký zločin? A jaký?
Mám-li být upřímný - asi bych ji nedoporučil dále, znám lepší. Chcete psycho, pokřivený pohled a násilí? Zkuste Mechanický pomeranč...
Konečně jsem našel mezi regály něco jiného, než otravné severské detektivky psané podle kopíráku. Spodek je originální detektivní dílo, které přes jednoduchý děj nenechá čtenáře v klidu. Tomu pomáhá i povedený překlad – a tedy se můžete velmi pohodlně podívat do nitra schizofrenika. Osvěžující kniha!
ze zacatku mi to delalo problemy se do knizky zacist, pochopit, co se opravdu deje, je pravda a co je jen ve Spodkove mysli, napeti s pribyvajicimi strankami gradovalo, ale stejne nejvic me bavila rovina detektiv-matka
Spisovatel byl buď paranoidní schizofrenik, nebo hlavní hrdina či jeho matka - což je naprosto jedno. Vynikající román. Bez toho, aby jedno, druhé nebo třetí autor byl, nedovedu si představit tak dokonalý popis lidské duše, vnímání světa, změny stavu jak hrdina prožívá na útěku, když vysadí prášky .....
Zvláštní kniha, nemocný dospívající chlapec a jeho pohled na svět. Rozhodně jsem se nenudila a měla jsem o čem přemýšlet.
Knihu jsem četla myslím ve třinácti, dvanácti? Bude to nějaká doba :) Ale dost momentů mi utkvělo v paměti, ne, že by byly nějaké hluboké, ale pro tak mladou mysl bylo takové čtení... nové, zajímavé? Kdybych měla hodnotit knihu teď, tak je to takový oddechový průměr, zajímavé, ale existují knihy, co téma zpracovaly milionkrát lépe. Nic méně jako taková první knižní zkušenost do tématiky psychických nemocí, navíc očima dospívajícího kluka, velmi "milé" počtení. Místy zmatené, nudné, ale místy zase i napětí, dobrodružné... :)