Spojenci i rivalové: Církev a stát v době platnosti solní smlouvy (1630-1782)
Petr Honč
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483565/bmid_spojenci-i-rivalove-cirkev-a-stat-v-YUY-483565.jpg
5
3
3
Původně disertační práce Petra Honče je věnována problematice vztahu církve a státu v Českém království v období 17. a 18. století. Přestože se po bělohorské porážce v Českém království prosadilo katolické náboženské jako jediné povolené, bylo postavení katolické církve v počátečním období především z materiálního hlediska velmi nejisté. Sekularizace, jež byla důsledkem husitské revoluce, zmenšila majetek a příjmy katolické církve natolik, že i v 17. století zůstávala závislá na světské moci, resp. na státu. Vytvořit nově podmínky bylo třeba konkordátní smlouvou, často označovanou jako solní smlouva. Autor v knize objasňuje jak složitá jednání o této smlouvě, tak fungování tzv. solní pokladny, z níž byly příjmy katolické církve v letech 1630–1782 hrazeny. Zvláštní pozornost je v knize rovněž věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století, neboť státní moc se opakovaně snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen až jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
17.-18.století stát a církev římskokatolická církev České království církevní dějiny, dějiny církve
Spojenci i rivalové: Církev a stát v době platnosti solní smlouvy (1630-1782)
Při návštěvách knihkupectví jsem měl knížku několikrát v ruce, ale téma mě příliš nezaujalo. Později jsem na tento titul narazil kdesi v poznámkách pod čarou a přeci jen jsem se odhodlal k nákupu. Dnes jsem "Spojence i rivaly" dočetl podruhé a musím říct, že jsem touto knihou nadšen. Příjemné chronologické řazení kapitol, čtenářsky vstřícný autorský styl, velmi vyváženě zvolené množství zmíněných osobností i popisovaných událostí. A hlavně, samotný námět se (alespoň pro mne) ukázal jako nesmírně přínosný. Autor poutavě a fundovaně uvádí na pravou míru mnohé (v českém prostředí zakořeněné) představy o bohatství a moci katolické církve v pobělohorském období. Velmi zajímavé je sledovat složitou pozici pražských arcibiskupů ve vztahu k papežské kurii, řeholním řádům a panovníkům. Knihu opravdu doporučuji všem zájemcům o dějiny raného novověku. Velká pochvala (za tuto původně disertační práci) panu Petru Hončovi, který se v současnosti věnuje vzdělávání budoucích lékařů...