Spojení krve
Nicky Perry (p)
Život sedmnáctileté Soni Generové, které všichni říkají Gee, plyne celkem normálně. Až do chvíle, kdy se k nim do města přistěhuje rodina z Anglie. Otec ji začne učit angličtinu, Flor s ní začne chodit do třídy, s Thomase se spřátelí a Gary… Do Garyho se zamiluje. Vášnivě, hluboce a osudově. Pak si ale začíná všímat, že s rodinou není něco v pořádku. Jsou až nadpozemsky krásní, bledí, stále studení a moc toho nesnědí… Ano, jsou to upíři. To ovšem není největší šok, který Gee zažije. Postupně se totiž dozvídá, že je potomkem vlkodlaků a že je podle věštby ta, která má celé pokolení upírů včetně svého milovaného vyhladit… 1. vydání.... celý text
Přidat komentář
Knihu mi půjčil kamarád že si ji musím přečíst . Došla jsem na 200 stranu a vzdala to . Přišlo mi to takové trapné a že se Češka snaží napodobit úspěšné cizince ale nedosahuje na to . Zbytečně moc omáčky okolo .
Tato kniha byla jedna z prvních knih, které jsem dostala jako malá holka. Ale už tehdy jsem ocenila její propracovanost a příběh jako takový. Baví mě takovéto fantasy příběhy propojené romantikou, samozřejmě s dobrým koncem. Za mě tato kniha může nalákat mnoho mladých lidí do světa knih. Určitě ji doporučuji.
Za sebe můžu jednoznačně doporučit! Knížka se mi fakt moc líbila, je propracovaná a to já miluji. Upřímně doufám, že s tím autorka nesekla a budou i další. :-)
Začnou tím, co mi na knize vadilo. Autorka se rozhodla pro pseudonym a ja az po půjčení z knihovny zjistila, ze je to Česka. Neměla jsem obavy, protože vim, že Češi nejsou úplně neschopní spisovatele :) ale...tak nějak jsem doufala, že když už byl použit pseudonym světový, tak to bude i světově postavená kniha. Občas jsem měla pocit, jako kdyby snad slečna spisovatelka měla něco proti Čechům. Proč to nebylo celé "po Česku"? Ale to bych už zbytečně rypala. A navíc si nejsem jistá, jestli jsem svou myšlenku správně rozvedla, takže končim, nechci se v tom zamotat. Kniha na mě působila jako fan-fiction lepší kategorie. Ale upřímně, myslím, že to takhle prostě chodí. Když má někdo rad nějakou knihu nebo žánr, je velká šance, čím se bude inspirovat prvotina. Jenže...jestli tohle někdo srovnává se Stmíváním (už si ani nevybavuji, kolikrát jsem tuhle větu použila), asi četl jinou knihu než já.
Teď přejdu na to, co nebylo nejhorší. Zaujala mě myšlenka, anotace knihu prodala, ale to provedení bylo horší. Každému musí byt jasné, co bude a jak to bude. Ale to nám přece nevadí, ne? Když se dívám na film s Brucem Willisem, tak taky nedrzim palce zaporakovi jenom proto, aby to byla změna! Vim, že jim všem nakope prdel, přesto se na ten film podívam. A s touhle knihou je to stejné. Dostanete všechno, co ocekavate (jak pozitivni, tak negativni). Spojení krve nebude kniha, kterou si prectu znovu ani ji nebudu doporučovat. Ale...pokud se někdo do čtení nakonec pustí, určitě chybu neudělá, tak špatná rozhodně není. Jenom mě asi už tyhle "obyčejné šestnáctileté (sedmnáctileté) holky, kterým změní život osudová láska v podobě jakýmkoliv směrem nelidského kluka" začínají nudit. Hlavně co se upírů týká. U těch ostatních to přijde jistě časem, ale zatím jenom tohle...
Líbilo se mi, že to všechno nebyla náhoda. Že se ti dva spolu náhodou nepotkali na paloučku lásky, ale má to úplně jiný důvod. To bylo originální. Ale tím asi plusy knihy končí. A kdyby se ubralo sto stran nudnyho vykecavani, pomohlo by to. Já nepotrebuju cely dvě strany popisu dokonalosti. Kdyby ten borec nebyl kořen od hlavy k patě, tak v knize nemá co dělat. Logické. A pozor, má super bourak, který jen tak nikdo nemá. A co to znamená? Že je ještě větší kořen! Tím se nechci ničemu vysmivat, ale některá klišé se i v téhle knize mění v chodící trapnost. A pokud by byla napsána jinak, možná by to s nimi nedopadlo tak blbe.
Je to skvělá kniha. Vůbec jsem nemohla odtrhnout oči. Tak Gee se zamilovala do Garyho. Pak se seznámila s jeho rodinou a skamarádila se s Tomem. Dozvěděla se, že jsou upíři a že ona je potomek Lykana, jejího otce George, který se jí bude pokoušet infikovat, aby se proměnila ve vlkodlaka a vyhubila upíry podle proroctví. Její otec ji s jeho podřízenými hledali a ona se s upíry pořád přemisťovali. Gee se neustále seznamovala s novými a dalšími upíry, pak se poznala se Sethem, který ale později umírá, protože ho kousl vlkodlak, ona mu chtěla ulevit, a tak ho musela zabít, což bylo pro ni hrozné, on ji miloval a ona mu to dovolila, párkrát se před jeho smrtí políbili a ona mu pak chtě nechtě usekla hlavu a spálila ho na popel. Jenže George zabil i jejího lidského kamaráda Leoše, pak zabil její mámu, a to bylo dost na to aby se v ní zrodil ještě větší vztek a chce otce zabít. Jenže on ji infikuje. Málem se promění, když v tom tomu zabrání Thomas, vysaje z ní vlkodlačí jed. Tím trochu pomohl, ale trocha jí pořád koluje v žilách, tak ona souhlasí, ať ji přemění, že se ten jed zneutralizuje. Napil se od ní, ona se napila od něj, pak se napila lidské krve a je hotovo. Jenže pak se na Toma vrhne George a kousne ho. Umírá. A pak zaslepená vztekem napadne George a zabije ho. Pak se Gee propadla do dlouhého spánku, ve kterém se promění v upíra. Vzbudila se, podívala do zrcadla a byla jiná, měla světlou pleť, byla vyšší krásnější a měla fialovo-modré oči po Tomovi. Aspoň něco jí po něm zůstalo a taky jeho auto Lorelai. Její život jde dál. Válka mezi upíry a vlkodlaky se zastavila. Teď se ale musí Gee krmit krví. Gee se ale rozhodla, že si chce vzít jiné jméno, a vybrala si jméno Nein. Upíří rodina ji přijala a její vztah s Garym pokračuje bez zábran, protože nemůže otěhotnět.
Kniha nebyla špatná, i když připomínala stmívání. Ale oproti stmívání, byla tahle mnohem lepší. Přesto ji doporučuju.
Líbilo se mi, že tam byli části z obou pohledu, jak Gee tak Garyho.
Klidně bych si to přečetla znovu, akorát si říkám, že to chtělo trochu míň stránek. A možná pozměnit situaci s tou její mámou ( na konci ), jinak to bylo fajn :).
Kniha se mi moc líbila. Sice jak někteří říkají byla v něčem podobná jiným knihám, ale i tak jsem ji četla s nadšením. Palec hore autorce :-)
Kniha mě trochu zklamala, čekala jsem něco jiného, ale spousta pasáží mi připomínala Stmívání. Podobná jména, podobný děj - škoda, že autorka nevymyslela něco jiného, něco svého, způsob jejího psaní není špatný, ale podobností je strašně moc s jinými knihami. Škoda.
Docela zajímavý nápad, i když ne moc využitý. Pár věcí mi docela hodně vadilo, třeba když Gee nemohla vydržet ani týden bez Garetha nebo ty narážky, jak jsou Češi závistiví, ANO jinde teda podle autorky lidé nezavidí, jasně :D. Sice jsem knihu párkrát odložila, nakonec jsem ji dočetla, zrovna tahle kniha nemusela být tak dlouhá. Celkově spíš tedy průměr.
Snad ta nejhorší kniha -pokud se tohle vůbec může nazývat knihou-, kterou jsem kdy za svůj život přečetla. Neustále jsem se do čtení nutila a nemohla jsem se dočkat, až ji dočtu a vrátila zpět do knihovny, kam patří (nebo nepatří). Pomalu jsem ani nevnímala, co se tam vlastně děje. Přiznávám, že knihu jsem si vybrala podle obálky. Jenže psát tam naprosto zbytečné věci, například jaké bylo auto, jaký byl mobil a k tomu všemu hned na začátku prozradit to, oč jde... Celý děj byl až zbytečně zdlouhavý a kniha je zbytečně tlustá.
A na to lze už jedině říci... je to odpad!
Musím říct, že jsem byla docela zklamaná. Kniha byla slátanina Stmívání, Underwordu a i ostátních knížek a filmů o upírech. Byla docela škoda, že autorka nepřidala i nějaký ten vlastní nápad.
Tak jo, je fakt že téma upíři prostě nedokážu ignorovat, takže knížku jsem dost rychle přečetla. Autorčin útlý věk je možná omluvou pro styl psaní, nicméně neomlouvá kopírování - v tak obrovském rozsahu. Ságu Stmívání v knížce pozná snad i ten, kdo o ní jen letmo slyšel. Možná kdyby se aspoň pokusila vymyslet si vlastní jména.... Autorka si snila svůj sen a pak ho dala na papír. Takhle to dělá většina spisovatelů. Jenomže tenhle sen nebyl její.....promiň Nicky
Tak tadle knížka mi fakt dalal zabrat. Asi tak tisíckrát jsem jí odložila a až když se blížil termín nutnosti jí vrátit do knihovny tak jsem se donutila ji dočíst. Vždycky se snažím knížku přečíst celou a doufám, že se to časem rozjede což se tady bohužel nestalo:( Pokažde když už to vypadalo nadějně tak to zabil styl jakým je tadle knížka psaná, podle mě je autorka strašně popisná na dle mě nevhodných místech a tím se děj příšerně táhne a tím je celá knížka taková "ucouraná".
Na obhajobu autorky nicméně musím říc, že prvotní nápad je celkem dobrý, ale zpracování už trochu vázne, rozsah je podle mě hodně přemrštěnej, kdyby si autorka po sobě knížku přečetla a polovinu proškrtala a ze skoro 500 stránek udělala tak polovinu, knížka by se rozhodně četla líp a děj by se neztrácel v popisech značky a edice telefonu nejlepší kámošky aj.
Tak tahle kniha na mé emoce dopadla velice. Poprvé mi u knihy ukápla slza a to se mi ještě nikdy nestalo. No jinak se mi kniha celkem líbila jenom posledníma 100 stránkami jsem trošku zaskočená ještě teď. Zas taková kravina mi to nepřišla, protože mě knihy o upírech tolik nevadí. Nejvíc mi na knize vadily dvě věci: 1) bylo tam pár nevyřešenejch věcí, ale je to autorčina prvotina takže to trochu chápu jinak doufám, že od této autorky by mohli být v budoucnu i lepší knížky. 2) V anotaci moc nechápu tuhle větu: OTEC JI ZAČNE UČIT ANGLIČTINU!! Přitom z otcem se setká v knížce až v polovině knížce. Pak mě napadlo že by to mohli být otec Flor, Garyho a Thomase (normálně to jejich otec nebyl - a teď doufám že tahle věta není spoiler). A přijdeme že 500 stránek je u téhle knihy trošku zbytečně zdlouhavý, i když já tlusté knihy miluju :D. Knihu potom co se tam všechno událo, rozhodně nechystám číst znovu (možná časem si to rozmyslím). Taky je to myslím první kniha, která na mě zanechala hrozně divný pocit a vůbec si to neumím vysvětlit. Myslím si, že to stojí za přečtení.
Na tomhle je vidět, že knížku napsala nevyspělá češka. Spojení Stmívání a dalších upírskejch blbostí. Pro zasmání doporučuji, pro prožitek z dobře napsaného díla vážně NE :-)
blbost nad blbost. přečtení této knihy bylo plýtvání času. ostatním tedy NEDOPORUČUJI.
Spojení krve
Nevím no, zbytečný popisy, zbytečný postavy a hlavně zbytečně dlouhé. I přesto, že jsem knihu četla tak deset let nazpět, stále si živě pamatuji, jak špatné to bylo. Tak nějak mi děj celkově přišel o ničem, bez nápadu, bez hlavy a paty a hlavní hrdinka mi byla neskutečně nesympatická a neuvěřitelně naivní. Tuhle knihu beru jako jakousi satiru na Stmívání... jinak se to asi bohužel říct nedá. Nějaký pokus tu asi byl, ale zřejmě mě to minulo.